Vše odstartoval letošní ročník hudebního festivalu Open Air Festival v Trutnově, jenž pořadatelé věnovali „obětem násilného odsunu z roku 1945“. Jistě ne náhodou byl za těchto okolností jeho mediálním partnerem bývalý svazácký deník Mladá fronta Dnes, který je dlouhodobě znám svou podporou tzv. sudetských Němců, za což se stal dokonce opakovaně terčem kritiky nejen různých českých a slovenských vlasteneckých historiků, organizací a sdružení, ale také prezidenta České republiky Miloše Zemana. Toto věnování po právu odsunutým válečným zločincům (jak jednání a činy tzv. sudetských Němců odsoudil v roce 1946 Mezinárodní soudní tribunál - pozn. redakce) od pořadatelů akce, kdysi velmi oblíbené exprezidentem Havlem (kterého účastníci festivalu nazývají svým "náčelníkem"), vytočilo do běla většinu českých bojovníků proti nacismu.
Václav Havel - přítel tzv. sudetských Němců
„Pro nás boskovické odbojáře jsou všechny takové akce cílenými provokacemi! Je to plivnutí do tváře všem českým, židovským, slovenským, romským a dalším obětem německého nacismu v Československu. A je to plivnutí záměrné, organizované a nepochybně dobře placené, protože taková akce něco stojí,“ nebere si tvrdě žádné servítky známý expert ČSBS a předseda okresního výboru ČSBS Jiří Jaroš, když poukazuje na zkorumpovanost pořadatelů trutnovské akce. Ti se tak podle něj postavili jako kolaboranti proti vlastnímu národu a svým krajanům. „Vzkazovat něco těmto organizátorům je házení perel sviním. A hlas volajících na poušti tendencí k novému protektorátu. Naštěstí díky uvědomělé volbě prezidenta se protektorát nekoná. Máte smůlu,“ vzkazuje Jaroš pořadatelům a pokračuje: „Jako odbojáři a legionáři protestujeme proti všem takovým akcím z principu, protože tyto akce hanobí poválečné uspořádání naší republiky, zpochybňují postupimskou dohodu, tedy nejen dekrety, a vyvolávají dojem, jako by odsun byl nějaký zločin. Což rozhodně nebyl! Opak takových akcí je pravdou! A rovněž opak činností duchovního otce těchto rozkolníků exprezidenta Havla, který zasel do národa takový rozkol, jaký se bude těžce napravovat po několik dalších generací,“ dodal šéf okresních odbojářů Jiří Jaroš.
Těžká kritika médií od válečných hrdinů
Své oficiální stanovisko poslal za celostátní vedení ČSBS jeho místopředseda a jeden z posledních válečných veteránů z Afriky, „tobrucká krysa“ plukovník Pavel Vranský, který později bojoval za Československo jako letec v řadách slavné britské Royal Air Force. „Neznáme pana Ondřeje Bozra ani pana Petra Macháčka a vůbec ne vydavatele a vlastníka novin Kraj Hradecký, ale všichni tito ctihodní pánové, a možná že i dámy, by se měli zamyslet nad tím, k čemu má tak slavný festival sloužit. Pokud jen k pobavení, tak by se tak vážné téma, jako vzpomínka na odsunuté a snad i zavražděné bývalé německé občany Československa, nemělo na takové akci vůbec objevit. Pokud však festival má sloužit i k objasnění historie naší země, tak by vzpomínky měly být vyvážené a opravdu poučné,“ nechápe pohnutky (tedy krom těch zištných) válečný hrdina Vranský.
V takovém případě je podle něj ale nutné si předem pořádně prostudovat historii své vlastní rodné země, a ne z ní vytáhnout jen jedno senzační - navíc proněmeckými médii zprofanované - téma a ještě je prezentovat jednostranně. „Když už si přejete vzpomínat na ony události, je třeba také zdůraznit, že odsun byl součástí rozhodnutí a usnesení vítězných mocností 2. světové války. Toto rozhodnutí bylo učiněno ve snaze zachovat v Evropě mír, protože se koncept vícenárodnostních států neosvědčil. Válka si vyžádala přes 50 milionů mrtvých, u nás v protektorátu nacisté vraždili po celou tu strašnou dobu více jak šesti let nevinné české občany, trhali děti od matek, poněmčovali, pracovali na plánech, jak udělat z Čech a Moravy německý prostor, spolupůsobili při genocidě národů. A na tomto vraždění měli lví podíl právě naši bývalí němečtí spoluobčané, kteří se snažili rozbít náš stát, vybojovaný v 1. světové válce! Přijali říšské občanství, velebili Hitlera a z jejich řad se rekrutovali členové gestapa vraždící a mučící na našem území. Jejich zabíjení neskončilo ani 8. května, na českém území se bojovalo ještě 12. května 1945. Dokonce ještě i dlouho potom zabíjeli nacističtí sudetští záškodníci, Wehrvolfové, české lidi,“ praví se v oficiálním memorandu ČSBS, které má naše redakce exkluzivně k dispozici.
Psali jsme:
„ Je třeba i citovat z programu Landsmanschaftu, který má kupodivu své legální odnože i na našem území, že chtějí zpět své majetky a vrátit se. Tyto postoje nás vracejí do třicátých let, do let Henleina a Franka, a v plné míře odporují duchu Evropské unie,“ pokračuje ve stanovisku ČSBS válečný veterán Vranský.
Sám za sebe pak starý, ale dosud nezlomený, bojovník dodává: „Pokud chcete čeští páni a paní pořadatelé vzpomínat mrtvých a zavražděných, nezapomeňte také na 350 tisíc mrtvých svých krajanů, československých občanů, kteří zahynuli ve 2. světové válce, ať již v boji za náš stát nebo rukou nacistických katanů. I oni si snad zaslouží vaši vzpomínku, protože umírali, abyste vy mohli žít a pořádat své festivaly!“
Tvrdí rockeři zbaběle mlčí
Redakce Parlamentních listů se samozřejmě snažila dát prostor k vyjádření i druhé straně, tedy pořadatelům trutnovského Open Air festivalu. I přes opakované urgence však nikdo z nich, jakkoliv je Mladá Fronta Dnes vyzdvihovala svým článkem ve čtvrtek jako otevřené a statečné lidi, nijak neodpověděl na otázky naší redakce, tedy kdo je všechno sponzorem letošního ročníku festivalu a čí byl nápad věnovat ho zrovna podle zákona odsunutým tzv. sudetským Němcům. Nezodpovězená proto zůstala také otázka, zda - a pokud ne, tak proč - hodlají pořadatelé Open Air Festivalu věnovat jeho příští ročník například stovkám československých obětí henleinovského a maďarského puče na podzim 1938 a v březnu 1939, když tyto události předcházely událostem z roku 1945, na které rockeři chtěli upozornit. „Jsou to zbabělci,“ zhodnotil stručně jejich mlčení další významný člen ČSBS Jan Kux.
Shodou okolností proběhly tento víkend nedaleko od trutnovského hudebního setkání hned dvě akce připomínající odhodlání našich dědů a pradědů postavit se nacismu, Cihelna 2013 a Kulometný den Roty Nazdar a Vojenského muzea Lichkov. Za nesrovnatelně horších finančních podmínek, než měli aktivističtí hudebníci v Trutnově, uspořádaly ve svém volném čase stovky dobrovolníků z řad klubů vojenské historie tak kvalitní program, že se sem bez ohledu na mizivou reklamu (opět v rozporu s bombastickou reklamou Mladé Fronty a regionálních deníků) sjeli desetitisíce zájemců o toto slavné období československých dějin. Více komentáře není třeba.
Psali jsme:
autor: Petr Blahuš
