"Naše současná situace je v té části světa, ve které my máme to štěstí žít, zatím poměrně pohodlná. Málo si uvědomujeme, že to, co nazýváme civilizací, bylo přinejmenším spolustvořeno fosilními palivy,“ řekla krátce po půl druhé na úvod Drábová. Podle ní společenské obrysy a technické základy civilizace nemohou být přebudovány za deset nebo dvacet let. Energetické přeměny jsou ve své podstatě totiž dlouhodobé procesy, trvající desítky let a nikoliv roky.
Nebudeme-li schopni zajistit si energetickou bezpečnost…
Jak dále připomněla, energetika nám zajišťuje naše základní životní potřeby. "A pokud nebudeme schopni zajistit si dostatečnou úroveň energetické bezpečnosti, tak na všechno, včetně dynamického technologického vývoje, včetně stále se zvyšující kvality života, můžeme krok po kroku zapomenout,“ varovala. Energetická bezpečnost je podle ní zajištěna ve chvíli, kdy máme dostupnou energii ve správném množství, formě, na správném místě, ve správném čase, za přijatelnou cenu a přátelskou k člověku a životnímu prostředí.
"V současné době osmdesát procent našich energetických potřeb musí být pokryto a je pokrýváno fosilními palivy, tedy uhlím, ropou a zemním plynem. Přestože dnes bývá na fosilní paliva nahlíženo trochu s despektem, ani náhodou nevíme, čím bychom je v dohledné době dokázali nahradit,“ podotkla.
Jsme závislí na energii a je nás stále více
Žádná kombinace starých a nových zdrojů energie podle ní není schopna v delším výhledu zajistit růst na úrovni průmyslové společnosti druhé poloviny minulého století. K tomu uvedla příklad rozvojových zemí, které postupně svůj růst zpomalují. Tyto nepříznivé zprávy prý nemůžeme ignorovat, ačkoliv se neposlouchají dobře.
"Naše civilizace je na dostatku energie závislá. Dnes stále ještě dvě a půl miliardy lidí v podstatě žijí na úrovni prvních zemědělců z doby deset tisíc let před Kristem, což znamená, že pro vaření a topení mají k dispozici pouze biomasu, spalují na velmi primitivních topeništích, z čehož rezultuje zhruba dva miliony úmrtí ročně na respirační choroby,“ řekla dále Drábová.
Problém je také skutečnost, že lidí je stále více. "Předpokládá se, že v roce 2050 nás bude zhruba devět miliard. Čistý přírůstek počtu lidí na Zemi je dvě stě tisíc za den. Ročně na Zemi přibude osmdesát milionů lidí. Valná většina z nich přichází na svět v chudých rozvojových zemích,“ dodala. Stále více lidí také žije a bude žít ve městech. A jak dále Drábová upozornila, přibývá takzvaných megapolí, tedy sídel s více než deseti miliony obyvateli. Nejvíce jich v budoucnu bude v jihovýchodní Asii.
Tito lidé budou samozřejmě potřebovat dostatek energie k zajištění svých základních životních potřeb včetně lékařské péče, bezpečnosti, zábavy. Aby sídla například typu Hongkongu byla rozumně energeticky zajištěná, předpokládá se podle Drábové potřeba hustoty bytové spotřeby asi 3000 W/m2. Co nám mohou jednotlivé typy zdrojů nabídnout z hlediska výkonové hustoty, pokud jde o výrobu? Obnovitelné zdroje mají podle Drábové velmi nízkou výkonovou hustotu. "I jaderná elektrárna využívající nejkoncentrovanější zdroje energie, které máme k dispozici, s dnešními technologiemi není schopná nabídnout nijak ohromující plošnou hustotu výkonu,“ dodala.
Máme tu trilema
"Dnes energetici mluví o takzvaném trilematu, o potřebě hledat rovnováhu mezi zajištěním bezpečnosti dodávek, sociální přiměřeností a minimalizací vlivu na životní prostředí,“ řekla dále s tím, že to se lehce řekne, ale hůře naplňuje. Jak tedy zajistit udržitelnost nejen v energetice, ale ve všech aspektech našeho života? V této souvislosti se odvolala na výrok Winstona Churchilla, který prohlásil ve vztahu k obranyschopnosti Velké Británie, že bezpečnost a jistota může být zajištěna pouze různorodostí. "Tohle by si Evropa měla čím dál víc připouštět ve chvíli, kdy se baví o společné energetické politice,“ doplnila Drábová.
Podle ní si také musíme co nejrychleji připustit, že doba levné energie je definitivně za námi. "Naučme se myslet lokálně a zaměřme se na co nejvyšší rozumně dosažitelnou energetickou soběstačnost domácností a místních komunit. Spolupracujme s našimi sousedy v Evropě, respektujme jejich volbu energetického mixu, snažme se o společné řešení přeshraničních dopadů. Nelitujme investic do vzdělání a výzkumu,“ navrhovala Drábová.
Státní energetická koncepce klade důraz na správné priority
Řeč byla také o Státní energetické koncepci. Byť se podle ní její aktualizace rodí v poměrně velkých bolestech, klade důraz na správné priority. "První prioritou je zachování možnosti efektivní reakce na změny v tomto těžko předvídatelném světě. Dává důraz na to, jakým způsobem si udržet flexibilitu. Chce využívat všechny možné zdroje, u kterých to jen trochu rozumně jde a u kterých jsou parametry udržitelnosti rozumně vyvážené. Druhou prioritou je snížení závislosti na fosilních palivech do míry rozumně dosažitelné, což znamená snižování emisí skleníkových plynů. Další prioritou je efektivita, sociální únosnost. Poslední na seznamu, nikoliv z hlediska důležitosti, je bezpečnost a ekologie,“ uvedla. Přednáška skončila asi po dvou hodinách za potlesku posluchačů.
-
Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
