 na debatě v Opavě. Foto Daniela Černá_635610597637625272.JPG&id=70090)
„Tvrdíte, že si budete vybírat pouze vzdělané a schopné uprchlíky. Nebudou tihle lidé ale potřeba ve svých domovských zemích? Jak budou tyhle země vypadat, když v nich zůstanou jen negramoti? Není řešením dočasný azyl?“ ptal se jeden z čtenářů.
„Máte pravdu, to je ideální řešení. Zpět se vrací malé procento azylantů. Buď se nemají kam vrátit, nebo už zůstanou kvůli dětem a práci,“ souhlasil Bělobrádek.
„Po své touze omlouvat se za odsun jste pro mne přestal být pravým Čechem. To jako má znamenat, že s řáděním henleinovců souhlasíte? Moji prarodiče byli vyhnáni ze svého vlastního statku a museli válku přežít hlouběji v protektorátu, prastrýc přežil koncentrační tábor. S vypálením Lidic a Ležáků vy asi také souhlasíte, že? I když vlastně odsun neměl být, český lid je tu měl všechny zlynčovat, odsun to byla hlavně jejich záchrana,“ opřel se do Bělobrádka jeden ze čtenářů.
„Mýlíte se, za odsun jsem se neomluvil. S řáděním HENLEINOVCŮ NESOUHLASÍM. Nevím, kde jste na takovou hloupost přišel. V Haló novinách? V Ležákách jsem opět byl i letos a položil jsem tam věnec. Jde o to, že lynč být neměl. Jak prosté, Watsone!“ vysvětlil Bělobrádek.
„Oslovení pane nemůžu použít, protože si ho nezasloužíte. Se zájmem jsem si přečetl vaše odpovědi na dotazy a spíš by nejen na vás, ale na celou členskou základnu patřil název ‚chameleoni‘. Když máte tak bohulibé zásady a dobrou paměť, proč jste po roce 1948 byli plnohodnotnými členy Národní fronty a aktivně se zapojovali do plnění usnesení sjezdů KSČ? Teď na vše plivete oheň. Podlézáte těm, kteří nás v roce 1939 zradili, ba dokonce těm, kteří lidi této naší republiky považovali za méněcennou rasu a chtěli nás vyhladit. Takže teď, když se k nám nahrnou islámští radikálové, vstoupíte do koalice s nimi? No ochraňuj nás Bůh před vámi a vaší stranou,“ vytahoval historii jeden ze čtenářů.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„Mons. Jan Šrámek byl exilovým předsedou vlády. Chybně jsme analyzovali politickou situaci a přistoupili jsme na Košický vládní program. Stali jsme se tak součástí Národní fronty, což vedlo k omezení demokracie v poválečné ČSR. Stejně se zachovali národní socialisté (Čs. strana socialistická) nebo sociální demokracie, která byla dokonce v roce 1948 sloučena s KSČ. ČSSD má svého Fierlingera, my Plojhara. Ten byl v roce 1948 pro spolupráci s KSČ vyloučen z ČSL, ale byl násilně KSČ dosazen zpět. Máme své kolaboranty, ale máme také svoje hrdiny a mučedníky, kteří byli zavražděni nebo dlouhodobě vězněni a šikanováni (ze 46 poslanců v roce 1948: 10 emigrovalo, 12 bylo uvězněno, z toho 4 umučeni nebo popraveni – S. Broj, R. Sochorec, J. Plesl, A. Janáček). Jistě málokterý novinář pro návrat demokracie do republiky udělal tolik jako naši Pavel Tigrid nebo Pavel Pecháček, pozdější ředitel Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa. Krev, utrpení, pot a odbojová práce tisíců lidovců jistě vykoupily členství strany v Národní frontě, která sdružovala všechny další politické strany a společenské organizace – odbory (ROH), sportovce (ČSTV), skauty (Pionýr, SSM), ale také myslivce, včelaře, dobrovolné hasiče, filatelisty, SČSP a VTS. Jen výjimečně někdo z tehdejších obyvatel v NF nebyl, jen ten má právo kritizovat.
Nikomu nepodlézám, nevím, kde jste na takovou blbost přišli. O Islámském státě máte docela komickou představu,“ napsal Bělobrádek, čímž připomněl, že historie není černobílá.
„Souhlasím s tím, že přijmeme nějaký počet uprchlíků, co ale potom s dalšími uprchlíky, kteří se dále nelegálně budou snažit do ČR dostat? Není to trochu začarovaný kruh? Máte nějaký plán, jak uchránit naše hranice?“ strachoval se čtenář.
„Pěkný den, ano, plán MV samozřejmě má. Bude postupovat jako dosud. Budou se nelegálové zadržovat a vracet zpět,“ odtajnil Bělobrádek.
„Proč tam, pane Bělobrádku, vůbec lezete – myslím k pomníku. Sám rozjitřujete staré rány – přeci nemůžete ve válce a v období ihned po ní rozlišovat osoby vyvolávající válečný konflikt na dobré a ty špatné. Kolik bylo sudetských Němců a kolik Čechů a ostatních národů, kteří zahynuli ve válce rozpoutané Německem? To byste se za chvíli mohl klanět i ostatním Němcům, ne těm bojujícím, protože se toho neúčastnili. To je přeci nesmysl. Prostě Němci mají máslo na hlavě a zahynuly kvůli nim miliony lidí. Mějte to na paměti. A dokud bude žít válečná generace, která ty hrůzy zažila, tak nám má kdo připomínat, že to, že žijeme v míru, stálo hodně životů. Měl byste klást věnce u našich padlých vojáků a klanět se k zemi našim válečným hrdinům a ne sudetským Němcům. Já vím, že naše generály – válečné ani neznáte a v Německu pokládáte květiny. Je to hodně smutné,“ vyčítal čtenář Bělobrádkovi kladení věnců.
Bělobrádek se obořil, že vzpomíná i na jiné padlé. „Kytky a věnce kladu. Sovětským vojákům v Náchodě, obětem masakru v Ležákách, parašutistům v Resslovce. Civilní oběti si zaslouží vzpomínku. Dokonce i ty vojenské. Např. padlí z roku 1866 se nerozlišují, je tam časový odstup. Uctění si nezaslouží esesáci a nacisti.“
„Přispěje sudetoněmecké sdružení na vaši volební kampaň?“ zeptal se čtenář a Bělobrádek mu odpověděl stručným „Ne“.
„Dobrý den, mám více otázek,“ píše další čtenář. „1) Nedávno jste na ČT potvrdil, že je nutné zabránit vzniku imigrantských ghett. Jak chcete zabránit, aby se imigranti stahovali postupně do jednotlivých domů, ulic? Dá se přece čekat, že naši noví islámští kolonisté sem budou přitahovat příbuzné z domovských zemí. 2) Polsko i Slovensko deklarovaly přijímání pouze křesťanských uprchlíků. Co vám brání to prosadit? Je to politická korektnost, vůči které se tak halasně ve svých propagačních materiálech vymezujete? 3) Jistě vám nemusím připomínat známé krvelačné pasáže z Koránu a šaríu. Nezdá se vám legitimní požadavek zakázat islám podobně jako nacismus?“
Bělobrádek na všechny odpověděl: „1) Tomu se úplně zabránit nedá, ghetta většinou vznikají jinak. Že tam jsou sestěhováni, nikoli, že si aktivně kupují domy. To se stává u přistěhovalců, kteří jsou bohatí. 2) My se snažíme, aby jich bylo co nejvíce, ale správné je přijmout i jezídy, židy, Kurdy, pronásledované muslimy Islámským státem. 3) To je věc výkladu. Každé porušení našich zákonů, a to mnohé výklady Koránu a dalších svatých knih mohou být, je třeba trestat. Podstatná část Koránu je ale nenásilná.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
