Nedávné televizní vystoupení Věry Jourové, které následovalo krátce poté, co řecký eurokomisař Dimitris Avramopoulos pohrozil zemím, které nepřijímaly nebo přestaly přijímat uprchlíky, že pokud do měsíce nesjednají nápravu, podá na ně Evropská komise žalobu k Evropskému soudu, vyvolalo značnou pozornost. Jednak kvůli české zástupkyni v Evropské komisi, které mnozí vyčítají, že místo hájení zájmů vlastní země upřednostňuje ty eurounijní, ale i kvůli tomu, jak odpálila dotaz europoslance Petra Macha, svého protějšku ve studiu. Předseda Svobodných po ní chtěl ve studiu ČT24 vědět, jak se v této věci zachovala, zda hlasovala pro podání žaloby proti Maďarsku, Slovensku, ale i České republice, pokud se nepolepší:
„Můžete říci, jak jste hlasovala v Komisi? – Tam se nehlasuje. – V komisi se nehlasuje? – Ne, ale já jsem vyjádřila svůj konzistentní názor. – Jak se tedy stane, že vznikne návrh Komise, když nehlasujete? Kdo ho určí, jenom předseda Juncker? – Je tam o tom debata … Je tam o tom debata, on se zeptá, jestli je někdo proti, a když není nikdo proti, tak on zapíše, že byli všichni pro, takže se tam mlčí … Řekneme svůj názor, já jsem dlouhodobě prakticky jediná, která upozorňuje na to, že ta kvóta není z mnoha důvodů dobré řešení. – Ale nepostavila jste se proti. Prostě oni to podali jako návrh Komise, jako kdyby to tam bylo odhlasováno.“
Vystoupení v České televizi Jourové velkou popularitu nepřinese
„Paní Jourová otázkou na hlasování zaskočená nebyla, hned to panu Machovi vpálila v tom smyslu, že neví, jak to v Evropské komisi chodí, a tím hned přešla do protiútoku. Vystupuje přesvědčivě, suverénně a kope spíš za Evropskou unii. Konec konců je od ní placená a pochopitelně, jestliže je eurokomisařka, tak je pod silným tlakem celé té mašinérie, celého toho velkého Bruselu a české zájmy v Komisi je těžké nějak chránit. Kdyby vystupovala razantně jako pan Mach, tak by ji ta administrativa brzy odvolala. Toto vystoupení jí zrovna velkou popularitu nepřinese, ale asi nemůže nic jiného říkat. Je v Evropské unii, je její komisařka, je placena Evropskou unií. Ale jinak Česku ostudu v Bruselu nedělá, to snad mohl dělat Špidla, ale ona ne,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální expert Jiří Mikeš.
Před domácí veřejností je česká eurokomisařka ve schizofrenní situaci. „V České televizi nemůže hovořit tak, jak by mluvila v Bruselu. Pochopitelně to musí podat jinak. Ví, že nemůže před českými diváky zase moc hrát evropskou kartu, ale de facto ji hraje. Těm, kdo jsou součástí té evropské mašinérie, té ohromné byrokracie, jde hlavně o to, aby tam co nejdéle zůstali a dostávali prebendy. A tak se musí chovat evropsky, tedy nadnárodně. A když ten nadnárodní člověk přijde do své země a sledují ho ti, co ho tam poslali, tak nemůže být před nimi pochopitelně proevropsky razantní. Pan Mach svým podivením nad tím, že v Komisi nehlasují, upevnil v lidech představu Bruselu jako ohromného molocha, těch tisíců úředníků, tisíce překladatelů a stupidních návrhů,“ dodává lektor mediálních studií na VŠE Jiří Mikeš.
V Evropské komisi už se předjednané materiály jen odkývou
Věra Jourová by se proti kritice valící se na ni za „evropské“ místo českých postojů mohla hájit upozorněním na to, že Evropská komise, jejíž členkou se stala, je nadnárodní orgán Evropské unie, nezávislý na členských státech a hájící zájmy Unie. Úkolem Komise je dbát na dodržování zakládajících smluv Evropské unie, podává žaloby v případě zjištěného porušení a důležitou pravomocí je účast na tvorbě legislativy. „Komisař by k těm záležitostem měl přistupovat věcně. Vždy zůstane Čechem, Slovákem, nebo Maďarem, ale všechna ta řešení jsou spíš na odborné bázi, není to na bázi toho, že by tam ten člověk hájil svoji zemi, protože to by Malta a Kypr byly vždy přehlasovány,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz europoslanec Tomáš Zdechovský. Tvrzení Věry Jourové, že se v EK nehlasuje, které překvapilo i europoslance Petra Macha, nevypadalo přesvědčivě, ale opravdu to v ní tak chodí.
Psali jsme:
V roce 2004 byl více než půl roku členem Evropské komise vedené Romanem Prodim nynější místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. „Nejsem členem Junckerovy Komise a každá Komise to má jinak Za Prodiho jsme hlasovali zcela výjimečně a můj předpoklad je, že i v této Komisi je hlasování zcela výjimečnou záležitostí. Většinou se ta Komise, to kolegium snaží dospět k dohodě, respektive většina záležitostí, které se projednávají v Komisi, už jsou rozhodnuty. Nad materiály, které tam přijdou a jsou předmětem jednání, už došlo předem k dohodě, takže na Komisi se už většinou neprojednávají a jsou přijímány per rollam,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz europoslanec Pavel Telička.
Záleží na komisaři, zda dokáže pro svou věc získat nerozhodné kolegy
Přehled o fungování Evropské komise má i europoslanec Tomáš Zdechovský. „Rozhoduje se tam tak, že se většinou dojedná majorita. A když je vidět, že je majorita, tak se nemusí hlasovat. Není to o tom, že by se počítaly hlasy, ale dopředu jsou známy pozice komisařů na základě toho, že ji ten komisař řekne. Když by to vypadalo, že to bude rozdělené na dva tábory, třeba dvě třetiny proti třetině, nebo 60 procent proti čtyřiceti, tak se návrh pozdrží a přeloží se na další jednání. Hledá se opravdu co největší shoda. Může se stát, že i tak někdy jeden dva komisaři nesouhlasí, a ti jsou pak tedy tou většinou přehlasováni. To přehlasování znamená, že musí všichni vzít v potaz dominantní názor, ale je to málokdy. Jinak se o věcech diskutuje a hledá se kompromis až do poslední chvíle,“ upozorňuje Tomáš Zdechovský.
Tomáš Zdechovský
Z úterní výhrůžky řeckého eurokomisaře Avramopoulose tedy vyplývá, že se ostatní členové Evropské komise s návrhem na žalobu k Evropskému soudu proti zemím, které nepřijímaly nebo přestaly přijímat uprchlíky, ztotožnili, nebo byli málo aktivní. „Každý komisař, který chce něco změnit, se musí snažit jednat a získat podporu těch, kteří jsou zdrženliví, a tudíž má možnost tu věc do jisté míry ovlivnit. Je tam vždy prostor pro každého komisaře, aby konal, případně aby se podíval, jestli je pro to dostatečný právní základ, aby Komise v této věci konala, a jestli to je nezpochybnitelná kompetence. V neposlední řadě může vždy říci, že ta záležitost je z hlediska politických dopadů v současné Unii citlivá, že doporučuje, aby se nepostupovalo podle A, ale podle B, a ten návrh v rámci B vypadá podle něj tak a tak,“ poukazuje Pavel Telička na to, že jednotlivý komisař může za konkrétní věc i bojovat.
Kvóty už se měly dávno odpískat, protože je to blbost
Zástupce KDU-ČSL v Evropském parlamentu Tomáš Zdechovský si nemyslí, že celá záležitost s nepřijímáním uprchlíků může dojít tak daleko, že by některé země kvůli tomu čelily žalobě u Evropského soudu. „Nikdo nemůže Českou republiku přinutit k přijímání někoho, o kom není přesvědčena, že by v České republice získal status uprchlíka. Já si myslím, že to je spíš taková mediální bublina. Kvóty už se měly dávno odpískat, protože je to blbost. Kdyby kvóty fungovaly, tak by je většina států už dávno schválila a přijala. Ale lidí, kteří byli přerozděleni, je asi jenom 16 tisíc, do konce června jich má být snad 18 tisíc. Na těch číslech ve srovnání s těmi přidělenými počty je vidět, že i většina dalších států to poměrně úspěšně protahuje nebo bojkotuje,“ poukazuje Tomáš Zdechovský na to, že rebely určitě nejsou jen členové Visegrádské skupiny.
_profil_top.jpg)
V souvislosti s kvótami je alarmující tvrzení předsedy strany Svobodných občanů a europoslance Petra Macha, že vedení Evropské unie chce sjednotit azylové podmínky včetně výše podpor a jiných benefitů ve všech členských státech, aby byly pro migranty zajímavé i ty chudší evropské země. „Ono se nejedná jen o ty sociální dávky, ale také o další vymoženosti a péči, kterou mají uprchlíci třeba ve Švédsku. Tady jde především o to vytvořit jim takové prostředí, aby nejezdili jen do Německa a několika dalších vyspělých států, kde pak mají s nimi problémy. Je to šíleně absurdní a my na to koukáme s otevřenou pusou, co si to Německo vlastně dovoluje,“ konstatoval v nedávném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Petr Mach.
Je absolutní nesmysl, aby se v Česku migrantům vyplácelo na dávkách 45 tisíc
„Tento nápad pronesla už v roce 2015 Angela Merkelová, ale je nesmyslný. My přece nikdy nebudeme vyplácet uprchlíkům podporu, která je ve dvojnásobné výši než průměrný plat v České republice, jako je to v některých členských státech. Pokud by se to sjednocovalo, tak samozřejmě jedině výrazně směrem dolů. Ale tyhle snahy jsou víceméně neuskutečnitelné i s ohledem na jinou azylovou politiku všech členských států. To, co říká Petr Mach a říká to opakovaně i studentům, je mýtus. Měl by vnímat ty věci v kontextu a měl by hlavně vidět, že diskuse o tomhle je dávno překonaná. To se diskutovalo naposledy v září minulého roku, jestli si dobře pamatuji. Ale většina lidí i států usoudila, že je to absolutně neprosaditelné. Vyplácet 45 tisíc korun měsíčně těm lidem je prostě absolutní nesmysl,“ tvrdí Tomáš Zdechovský.
Připomíná, že i v těch zemích s nejštědřejší podporou migrantů začínají couvat. „I Dánsko začalo podporu snižovat, také Německo ji upravilo, protože samozřejmě byly pouze tři země preferované migranty, a to právě Německo, Dánsko a také Švédsko. Pokud někoho přijmeme jako uprchlíka, tak je potřeba ho co nejdříve začlenit do normálního pracovního procesu, aby se ten člověk stal součástí majoritní společnosti, a ne vytvářet nějaký nesmyslný dotační systém, který by jen udržoval toho člověka na sociálních dávkách. Od té doby, co před rokem eurokomisař Günther Oettinger zopakoval pozici Německa v této věci, to už nebylo diskutováno. A vůbec ne na jednání evropských orgánů. Sledujeme to od té doby pozorněji a vůbec jsme to nezaznamenali,“ konstatuje europoslanec.
Návrhy na harmonizaci dávek zatím nejsou propracované tak, aby byly k diskusi
„Co jsem kdy registroval, tak schopnost pana Macha získat něco ze zákulisí se prakticky rovná nule. To je člověk, který něco vytrhne z kontextu a s tím jde. Jeho znalost je tak neskutečně povrchní, že sám sebe vyšachovává, protože se vždy chytne nějaké jednotlivosti a na ní se točí, zatímco souvislosti mu unikají. Informačně to rozhodně není propojený člověk, který ani nechodí na jednání výboru. Druhá věc je, že jsou návrhy, které směřují k tomu, aby došlo k nějaké harmonizaci azylové i migrační politiky. Nicméně ty návrhy nejsou rozhodně v tak propracované podobě, abychom mohli spekulovat, jestli bude někdo dávky harmonizovat na stejnou úroveň. Někdo může takhle případně smýšlet, ale samozřejmě proti tomu je ten argument, když už nic jiného, že nemůžeme vyplácet jiné sociální dávky svým občanům a migrantům, každá země má svá specifika,“ dodává místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
