Kam budou od nás létat, na Ukrajinu? V Německu se protestovalo před americkou základnou

Při odjezdu z Plzně bylo v autobusu členů KSČM jako do mariáše, ale po cestě zájezdovým autobusem přes Domažlicko jich přibylo na dvacítku, především těch starších. Vezli s sebou několik hesel, ale hlavně rudé prapory s třešničkami a také českou státní vlajku.

"Domažličtí komunisté tu již byli po sedmé a vytvořila se tu prý dobrá spolupráce. Doufáme, tak jako vám se povedlo odstranit nebezpečí, že bude uprostřed Čech radarová základna, tak nám se podaří společně s vaší pomocí, aby Američané odsud odešli,“ uvádí německý doprovod. „Tradici mají velikonoční pochody téměř sedmdesát let. Myšlenka pochodů přišla z Velké Británie a jeden z prvních byl právě v Norimberku. Nechodilo se městem, ale po venkově.“

Americký emigrant v Bavorsku

První společná zastávka s německými kolegy byla manifestace přímo u vojenské vrtulníkové základny Katterbach. Tam bylo přítomno kolem dvou stovek především mladších lidí, příznivců a členů strany Linke, německých komunistů, ale také motorkářů. K přítomným promluvil mimo jiné bývalý europoslanec za KSČM, dnešní zastupitel města Teplice Jaromír Kohlíček, který přijel se svými českými kolegy. Mezi několika vystupujícími byl také bývalý americký voják, který odešel z armády a zůstal v Německu a „přešel na správnou mírovou stranu“, jak kvitovali místní, Chris Caps. I díky jeho informací se prý místní občané lépe zorientovali, co se vlastně na základně děje.

Po necelé hodince za formálního dohledu několika policistů se skupina přesunula do centra Ansbachu, kde v odpoledních hodinách začal mírový mítink a velikonoční pochod.

Protesty napříč spektrem

Tady už bylo přítomno téměř dva tisíce lidí a čeští komunisté si tu možná připadali jako nejstarší generace, protože podstatnou část protestujících tvořili lidé, někteří i se svými rodinami, ve věku kolem 25 až 40 let. Jednotné motto diskutujících byla obava z šíření války a zrušení zdejší základny.

„Katterbach a llersheim, což je druhá základna, které jsou spolu, slouží jako výcvikový tábor pro bojové vrtulníky,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Jaromír Kohlíček. „Taky se vycvičí a vždy ta jednotka jde na východ. Tady prostě protékají další a další lidé. Je problém i s hlukem, znečištěním vzduchu a znečištění vodních zdrojů. Američané omezili průlety v noci, ale jestliže mají cvičit, tak to musí dělat i v nočních podmínkách a logicky to nejde dohromady v takovéto silně obydlené krajině. A to je jedna z těch věcí, které jim, když mám možnost, říkám – podívejte se, daleko lépe by se vám cvičilo v Arizoně. Tam máte podobné podmínky tomu, co je v Afghánistánu nebo na Blízkém východě. Ale tady? To cvičíte na to, abyste letěli do Ukrajiny, nebo tam někam?“

Základna již za Hitlera

„Zajímavé je, že tato základna v Katterbachu vznikla už za nacistů," uvedl Gustl Ballin, člen Komunistické strany Německa, místopředseda norimberské organizace. „Původně tady byla legie Kondor, která zasahovala ve Španělsku. Byla to tenkrát výcviková základna pro tři tisíce pilotů, půl roku tady cvičili a pak byli nasazeni ve Španělsku. Čili je to principiálně stejné, jako mají dnes Američané, jen s tím rozdílem, že tu mají ty vrtulníky. Zase – přijde, tady se vycvičí a jde na další válečnou štaci. Nyní přivážejí další a další vrtulníky, které by nasadili na východě. Bojíme se, aby to nebylo právě na Ukrajině.“

Nejen ekologické úskalí kasáren

Hodně diskusí tu podle organizátorů mítinku vyvolává kontaminace vod, protože prameny pro město se nacházejí nedaleko základny. Hovoří se tu o chemických látkách, které jsou nejen rakovinotvorné, ale také působí na lidskou reprodukci. „Povinnost informovat Američané mají, ale oni dávají jen infa, že něco dělají, neohlížejí se na německé předpisy, a proto se zdejší lidi vzbouřili a pro ně je to pořád okupační armáda,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Ladislav Urban z domažlické okresní organizace KSČM. „Vojenské základny výrazně limitují územní plány obcí,“ vysvětluje dále Kohlíček, „a proto je tu velmi populární takzvaná konverze – aby z míst, kde je nyní armády, bylo něco smysluplnějšího.“ Jinde v Německu už prý takové příklady jsou – z vojenským kasáren jsou například policejní stanice či střední škola.

„Američené nechtějí nic platit,“ vysvětluje Balin. „Je tam velký problém i v tom, že tu prodávají svoje auta, když jdou pryč, mají tu vlastní bazar. A samozřejmě trhají ceny a navíc americká auta mají jiná pravidla než evropská, třeba blinkry a světla jsou jinak udělaný než podle evropských předpisů – barvy i jinak položené. Samozřejmě je problém i s náhradními díly.“ Další problémy nám pak ozřejmuje jeden z hlavních organizátorů protestu, třicetiletý Boris-André Meyer.

Nová strategie vlády USA: Být autonomní

„Dříve chodili nakupovat do města, nyní nová strategie vlády Spojených států je uspořit, takže na těch nových 125 hektarech si budou stavět vše, co potřebují, aby byli autonomní a vůbec nemuseli někam chodit. Američané tady neplatí daň z přidané hodnoty, a proto mají tu výhodu, když něco přivezou, a tady to prodávají, tak je to bez daně a podtrhávají místním obchodníkům kšefty. Na začátku ještě chodili do města, využívali z části služeb místních," vysvětluje organizátor protestu. To ale podle jeho slov přestalo a zůstalo jen několik málo příkladů, například dvě hospody, kam Američané chodí a kde se to podle Meyra "každou chvíli popere“.

"Jak jsme se dozvěděli, tato základna má v současné době 3500 mužů a žen a její rozloha je necelých pět čtverečních kilometrů. Na naši otázku, zda občané vědí, co se děje na základně - třeba od městské rady - Meyer odpovídá: „Víme, kolik je tam vojáků, kolik vrtulníků, nemáme žádné informace, kdy se poletí, co se bude dalšího dít, přijde jen tisková zpráva. Z toho, když se něco staví, by měli zaplatit dvě třetiny německých daní, ale jak to zjistíte, když nemáte řádné relevantní informace. A pro město je to problém, protože to jsou unikající příjmy,“ stěžuje si.

Bez narušitelů – i „tajných“

Bývalý místostarosta města, nyní zastupitel, se v krátkém projevu obává, aby se nerozpoutala další válka a vrtulníky nelétaly bojovat na východ Evropy, na Ukrajinu. Zároveň ukazuje na možnosti mírového vyjednávání, jako například nejnovější dohoda o íránském jaderném programu. A to už se průvod za zvuků mladých bubeníků vydává za dohledu několika policistů a doprovodu dvou policejních aut a motorek centrem města. Za dvě hodiny akce se nenašel nikdo, kdo by narušil velikonoční pochod, jen několik protijedoucích řidičů začalo troubit jako znamení nesouhlasu. Kolona za manifestujícími byla ukázněná, stejně tak jako byl vysoce profesionální přístup místních dopravních policistů.

„To je zajímavé,“ říká jeden z českých účastníků, který byl na obdobné akci poprvé. „Nikde nevidím žádné tajné nebo policisty v civilu, kterými se u nás pochody a jejich doprovod jen hemží. Buď jsou tady tak tajní a nebo tu vůbec nejsou…“