Klaus ukázal Bobošíkové záda. Tady jsou zřejmé důvody

„Je to taktické a uvážlivé rozhodnutí, protože by nezazářil, jeho návrat do politiky nebyl celospolečenský krok, šlo by o menšinovou aktivitu,“ je přesvědčen sociolog Jan Hartl. A dodal, že to Václavu Klausovi možná dává větší prostor pro to, aby z nepolitické pozice komentoval a nepřímo ovlivňoval politické dění.

I kdyby se Klausova strana dostala do Parlamentu, měla by malý vliv

Sociolog Daniel Kunštát přiznal, že mu k bývalému prezidentovi Václavu Klausovi nesedělo, že by si osedlal malou bezvýznamnou stranu a zkusil s ní něco udělat. „Je vidět, že strategické uvažování pořád má, spočítal si, že pravice prohraje. Už dřív se mluvilo o tom, že by pro něj vstup do politiky v této chvíli nebyl úplně výhodný, že by si spíš měl počkat na to, až pravice prohraje, a teprve potom sestoupit shůry jako zachránce pravice, hlavně ODS,“ řekl ParlamentnímListům.cz. To neznamená, že by snaha exprezidenta byla v těchto volbách předem odsouzena k nezdaru. Václav Klaus je podle sociologa známá osobnost, je to určitá značka, kterou by část lidí volila, ale i kdyby se jím vedená strana dostala do Parlamentu, neměla by téměř žádný vliv.

Prof. Ing. Václav Klaus, CSc

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Cílem exprezidenta je ovlivňovat stranu, kterou zakládal

Kunštát přirovnává Václava Klause k Miloši Zemanovi, kdy pro něj SPOZ je jen prostředkem, aby dokázal ovlivňovat silnou sociální demokracii, jak už se mu prý dnes daří. „Totéž si myslím o Václavu Klausovi. On sice nezvolil variantu, že půjde do politiky přes nějakou svoji stranu, ale myslím, že má dlouhodobý cíl, a tím je nějakým způsobem převzít moc nebo minimálně zvenku ovlivňovat ODS, protože to je strana, která má potenciál, aby se jí voliči zase vrátili,“ konstatoval. Václav Klaus si zřejmě říkal, že než být teď lídrem nějaké volební koalice, která by měla pět, šest procent, a možná by se do Parlamentu ani nedostala, je lepší si počkat na příhodnější okamžik, až bude ODS na kolenou a bude zoufale hledat někoho, kdo by ji vyzvedl do politických výšin. „Zdá se, že na to sází,“ míní sociolog.

Kontroverzní amnestie ubrala Klausovi příznivce

Odborníci také poukazují na to, že počet příznivců Klause je menší, než byl před kritizovanou novoroční prezidentskou amnestií. „Nejsem si jist, jestli lidé už zapomněli,“ uvedl Kunštát.

Ale i když hlava státu požívá vážnost a úctu automaticky, je něco jiného, jak by jméno bývalého prezidenta fungovalo ve stranické politice. „To jsou dvě úplně jiné kategorie,“ míní Daniel Kunštát. Myslí si, že kdyby se Václav Klaus spojil se Suverenitou Jany Bobošíkové, měli by šanci dostat se do Parlamentu. „Vidím ji jako stranu pětiprocentní, maximálně tak silnou z hlediska volební podpory jako jsou KDU-ČSL nebo zemanovci. Určitě by to nebyla strana, která by mohla výrazně zamíchat kartami jako třeba strana nejsilnější napravo od středu. To určitě ne,“ prohlásil pro ParlamentníListy.cz sociolog.

Návrat bývalého šéfa ODS do politiky veřejnost příliš nevítala

I průzkumy veřejného mínění podle Jana Hartla ukázaly, že znovuvstoupení Václava Klause na politickou scénu se netěšilo přílišné podpoře obyvatel. „Václav Klaus si velmi pohoršil záležitostí kolem amnestie,“ shoduje se s Danielem Kunštátem. „I kdyby to udělal, mohl by s hrstkou svých věrných nalákat své příznivce, mohl by vytvořit menší stranu, ale nebyl by to celonárodní fenomén, kterým by zaplnil existující poptávku. Možná by se dostal přes pět procent, protože naše současná politika trpí absencí výrazných osobností a Václav Klaus je přes veškeré výhrady vnímán jako silný politik, ale nebylo by to něco, co by bylo naplněním dlouhodobého volání veřejnosti. Byl by to prostě menšinový projekt,“ vysvětlil Hartl.

Sám uznal, že by volební subjekt nesplňoval jeho představy

Ke stejnému závěru došel Václav Klaus, když ve svém prohlášení uvedl, že „v krátkém čase, který do voleb zbývá, lze sice vytvořit volební subjekt, který by určitým způsobem mohl uspět, ale nesplňoval by představy, s nimiž se v politice pohybuji, a který by i při případném volebním úspěchu mohl v politice dlouhodobě standardně působit“. „Proto jsem se - po dlouhém a bolestném rozhodování - rozhodl v těchto volbách nekandidovat,“ dodal bývalý prezident.

Možná očekával masové přesuny z ODS

Proč tedy v minulých dnech Václav Klaus veřejně potvrdil, že vážně uvažuje o svém angažmá v politice? Mnozí už s ním začali spojovat svoji politickou budoucnost – nejen šéfka Suverenity Jana Bobošíková, ale i bývalí a současní členové ODS, někteří dokonce kvůli tomu opustili občanské demokraty jako Boris Šťastný a Jiří Janeček. Podle odborníků možná Václav Klaus čekal silnější reakci svých bývalých spolustraníků a strany, kterou zakládal. Řada jeho věrných příznivců mu sice slovně vyjádřila podporu, ale současně zdůraznila, že ODS neopustí. „Je otázka, do jaké míry oceňuje svou současnou roli v členské základně ODS,“ prohlásil Kunštát.

Třeba zakladatel ODS čekal, že pár alespoň trochu významnějších politiků z ODS odejde a přidá se k němu. „Jestli očekával masové přesuny, ty se nekonaly. Ti, kteří se k němu přidali, byli z ODS vyautovaní, a to z dost dobrých důvodů,“ dodal sociolog o jménech jako Boris Šťastný, Vlastimil Tlustý, Jiří Janeček nebo Jan Florian. Podle Jana Hartla toho naopak mohla ODS využít. „Mohli prohlásit, že z ODS odcházejí ti, kteří by stejně museli odejít, protože potřebují stranu oživit a očistit a tito lidé pro ni představovali přítěž. To by byl jasný názor, a kdyby to ODS udělala dobře, mohlo jí to dokonce pomoci,“ řekl Hartl ParlamentnímListům.cz.

Lavírováním možná ztratil mocenské zázemí uvnitř strany

Zařazením zpátečky však Václav Klaus podle sociologa mohl oslabit své příznivce v ODS. „Pokud chtěl ODS jen postrašit tím, že se spojí s jiným politickým subjektem, nejsem si jist, jestli v tomto okamžiku neztratil v ODS vliv. Všichni jeho věrní, kteří ho podpořili, nebudou mít na růžích ustláno, pokud ve straně zůstali. On tím lavírováním de facto oslabil svoji vnitrostranickou pozici i postavení svých dlouholetých příznivců, kteří ho v ODS propagovali. Otázka je, jestli tím neztratil mocenské zázemí uvnitř strany,“ zamýšlí se Daniel Kunštát. Ale všechno se podle něj v budoucnu může změnit. „Nevíme, co bude za rok, třeba když ODS dostane ve volbách pět procent, zesílí volání po radikálním zvratu,“ podotkl.

Ale pomoc pravici nevyloučil ani teď, ani v budoucnu

I Václav Klaus ve svém prohlášení uvedl, že tímto pokusem pro něj nic nekončí. „V průběhu následujících dvou měsíců rád aktivně pomohu těm, kteří i beze mne do tohoto volebního souboje půjdou. Po uskutečnění předčasných voleb a po seznámení se s jejich výsledkem jsem připraven - společně se všemi, kteří o to budou stát - se ptát, co s pravicí v naší zemi a s jejím dosud nejvýraznějším představitelem, Občanskou demokratickou stranou, v budoucnu učinit,“ uvedl Václav Klaus a potvrdil tak spekulace sociologů, že si Klaus počká na prohru pravice.

Je otázka, jestli by bylo pro ODS dobré mít Václava Klause v čele

Ale Daniel Kunštát si není jist, že by ODS Václav Klaus pomohl, i kdyby byla na kolenou. „Pokud chce být ODS stranou pěti, sedmi, maximálně deseti procent voličů, tak je Václav Klaus bezvadná volba, toho s Klausem dosáhne, ale jestli má ambice neoslovit jen tvrdé odéesáky z 90. let, ale i jiné voliče, kteří k Václavu Klausovi nemají intimní vztah, není pro ně dobré mít Václava Klause v čele,“ je přesvědčen Kunštát.

Jestli Suverenita měla nějakou šanci, tak s Václavem Klausem

Pomohlo Klausovo uvažování o spojenectví se Suverenitou alespoň její šéfce Janě Bobošíkové, která se díky Klausovu koketování s návratem do politiky dostala v předvolebním období do médií? Ve sněmovních volbách v roce 2010 strana získala kolem čtyř procent hlasů, takže Suverenitě utekl jen o fous vstup do poslaneckých lavic. Přidá jí pozornost médií potřebný počet voličských hlasů, aby pětiprocentní hranici přeskočila? Sociologové si nemyslí, že by se tím její naděje zvýšily. „To, že Suverenita získala před třemi roky čtyři procenta hlasů, ještě neznamená, že je bez Klause získá i dnes,“ míní Daniel Kunštát. Upozorňuje, že do hry vstupují další faktory, jako je existence nových hnutí Andreje Babiše a Tomia Okamury. „Konkurence protestních stran je ještě větší než v minulosti, typologicky míří na podobný typ voličů. Její bývalí voliči tak mohou dnes volit ANO nebo Úsvit. Jestli Suverenita měla nějakou šanci, tak to bylo s Václavem Klausem,“ je přesvědčen sociolog, že exprezident svým rozhodnutím pohřbil naděje Suverenity Jany Bobošíkové.