Lidi víc než výročí srpna dneska trápí dementní šlechtic, zaznělo z KSČM

21. 8. 2013 4:44

KSČM se prý v minulosti mnohokrát omluvila nejenom za dobu normalizace, ale i za srpen 1968 - a to přesto, že ani za jeden z historických mezníků nemohla. Tak reagují dnešní komunisté na zmínku k 45. výročí srpna 1968. KSČM podle "rudých" navíc ani není pro tuto zemi ohrožením demokracie. Tou je prý především bývalá koalice, neboť lidem této země ublížila nejvíc.

Lidi víc než výročí srpna dneska trápí dementní šlechtic, zaznělo z KSČM
Foto: Ladislav Carda
Popisek: Komunisté jsou zřejmě jako celek proti zákonu o církevních restitucích

Mají ještě stále Češi za zlé komunistům to, že v srpnu 1968 do naší země přijely tanky varšavských vojsk? Podle členů samotné KSČM tomu tak již není. Vysvětlením je, že dnes se lidé trápí úplně jinými starostmi, než aby stále dokola řešili právě dávný srpen. Navíc je jim už známý fakt, že tehdejší komunisté za vpád vojsk ani nemohli.

„Pokud jde o příchod vojsk, tak kromě toho, že KSČM není KSČ, tak příchod vojsk nebyl ani uskutečněn se souhlasem tehdejšího stranického vedení. To bylo rozhodnutí Moskvy a vedení Varšavské smlouvy,“ připomněl v této souvislosti ParlamentnímListům.cz místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Ani západní svět nestál o "demokratický socialismus"

„Takže dávat srpen 1968 do přímé souvislosti s tím, že jej zavinili čeští komunisté, to nejde. Ti se provinili jen tím, že se pokusili o reformu společnosti, která vzbudila v socialistickém táboře – a to především v Moskvě – velké obavy. Další věcí, která srpen objektivizuje, je, že stejně jako Moskva, tak ani západní svět nestál o nějaký 'demokratický socialismus'. Co kdyby se to líbilo a rozšířilo se to i na Západ? Vždyť byly v šedesátých letech třeba studentské bouře v Paříži... Takže mělo to i mocenský rámec,“ uvedl k historickým souvislostem Dolejš.

Nastínil tak, že čeští komunisté jsou z toho důvodu ze srpna "vyviněni". „Byla to ale rána všem těm, co věřili v ideu socialismu. KSČM proto při svém zrodu převzala dokument, který byl přijatý na mimořádném sjezdu strany v prosinci roku 1989 a který se za minulý režim omluvil. A omluvil se i 'osmašedesátníkům', kteří byli po roce 1968 vyhozeni ze strany,“ zmínil dále Dolejš. Proto prý rozhodně není namístě, aby se ještě dnes komunisté za osmašedesátý rok stále dokola omlouvali.

Nebudeme omluvy předříkávat jako růženec

„Já si nemyslím, že by KSČM měla být stranou, která předříkává omluvy jako nějaký růženec, jako jakési rituální omluvy. My jsme jasně řekli, v čem se distancujeme od minulého režimu a na jaké hodnoty socialistického hnutí chceme navazovat. V tomto smyslu tak platí historická omluva za všechna neoprávněná příkoří, která byla lidem způsobena. Sem patří i omluva za to, jak byla poškozena idea socialismu,“ poznamenal v reakci na to Dolejš.

KSČM má podle jeho soudu tak řešit aktuální problémy, a v praxi dokazovat, že je perspektivní politickou silou.

„Já nevím, jestli je to slovo 'smíření společnosti' - ať již se srpnem, nebo s normalizací - správné. Ale rozhodně mám pocit, že dnešní doba přináší již jiné výzvy a jiné požadavky. Lidé mají totiž svoje existenční starosti. A to dává šanci tomu, aby se některé historické události přecházely velkoryseji,“ zmínil pro ParlamentníListy.cz místopředseda poslaneckého klubu KSČM Alexander Černý.



„Omluva? Já to pochopitelně vnímám trochu víc emotivně, ale mám pocit, že od té doby neděláme pomalu nic jiného, než že se stále lidem omlouváme. Proto si ani nedokáži představit, co by nová omluva měla ještě obsahovat, nebo kdo by ji měl udělat, aby to některé věčně nespokojené kritiky uspokojilo,“ pronesl Černý.  

„Omluva byla obecná už od prosince 1989. Pak se několikrát opakovala. Teď už by jakákoliv nová omluva byla víceméně populistická. Já si myslím, že kdo ji chtěl slyšet, tak ji slyšel,“ uvedl k tématu pro ParlamentníListy.cz také komunistický poslanec Miroslav Opálka.

Opálka: Proces v sedmdesátých letech přinesl i rozvoj

„Společnost podle mne už rok 1968 ani nijak do svých zájmových sfér nebere. Ale historické věci měly samozřejmě nějaký spád a myslím, že každému je dnes jasné, že právě naopak tehdejší KSČ šla novým proudem a to bylo potlačeno zvenčí. Takže se dá říci, že KSČ prokázala svou sebeočistnou cestu, která ovšem byla přerušena,“ zmínil Opálka.

Podle něj je ale třeba zdůraznit, že proces, který v sedmdesátých letech nastal, tak vedle politické nesvobody přinesl i nemalý ekonomický rozvoj. „Kupříkladu nastal obrovský stavební boom,“ připomněl.

Ani šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik si nemyslí, že by se KSČM měla za srpen 1968 výrazněji kát. „Já si nemyslím, že by KSČM byla přímým viníkem této situace. Byla to totiž jiná strana nežli KSČM. Je to ale zároveň dědictví našich předchůdců a tady si nemyslím, že by k nějakému smíření došlo. Nicméně čas hojí všechny rány. Některé již zhojil a některé nezhojí nikdy,“ poznamenal k historickému výročí srpna Kováčik.



Omluva ale podle něj již od komunistů zazněla mnohonásobně. „Omluva zazněla mnohokrát - a to dost silně. Kdo ji chtěl slyšet, tak ji slyšel," řekl.

Kohlíček: Srpen nesli těžce i běžní komunisté

Nad novou omluvou pokrčil rameny i komunistický europoslanec Jaromír Kohlíček. „Já nevím, proč bychom se měli kdo s kým smiřovat, neboť stejně tak jako ostatní to nesli velice těžce i samotní komunisté,“ řekl ParlamentnímListům.cz Kohlíček.



Podle něj rozhodně tehdejší komunisté nic nezavinili. „Možná, že někteří z vedení - jako byli Dubček a další, co mezi sebou zápolili - tak samozřejmě oni na tom nějakou vinu mají. Ale obyčejní straníci ne,“ podotkl s tím, že v prověrkách to nejvíc odnesli ti straníci, co se vstupem vojsk nesouhlasili. Byli totiž nejenom vyloučeni ze strany, ale i jinak "popotahováni".

Stál jsem u tanku a přemlouval je...

„Já nevím, co dělali ostatní, ale když 21. srpna přijely tanky do středu Mariánských Lázní, tak já osobně jsem se tehdy za nimi vypravil. Vysvětloval jsem veliteli, ať tam nechají jen nějakou hlídku a ať jedou s tanky za město. Já nevím, co dělali tehdy dnešní představitelé pravice, když mají plnou pusu různých rezolucí a bojovných výkřiků, ale já osobně jsem takto reagoval,“ prozradil europoslanec svou osobní vzpomínku.

Směje se ovšem prý velmi výrazně tomu, když šéfka Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) nedávno v  souvislosti s předčasnými volbami poznamenala, že pokud dojde k rozpuštění sněmovny až 21. srpna a nové volby proběhnou 17. listopadu, budou tyto termíny hluboce symbolické, čímž odkázala na invazi vojsk Varšavské smlouvy i na revoluci v roce 1989.

„Jestliže se sněmovna rozpustí, ztratí jakoukoliv svou moc a této zemi pak bude vládnout vláda pod patronátem prezidenta republiky a Ústavní soud, který doplnil prezident země,“ vyjmenovala Němcová v souvislosti se srpnem své obavy. Veškerá moc v zemi by tak podle jejího názoru přešla do rukou prezidenta Miloše Zemana.

Jakápak demokracie, když se vybudoval z dementního šlechtice idol

„Ohrožení demokracie už nastalo v momentě, kdy tady vládla koalice složená ze dvou pravicových stran a nikým nevolené strany LIDEM. K ohrožení demokracie došlo, když pravicové vlády zlikvidovaly fond ve výši desítek miliard korun, které byly určené na penze. K ohrožení demokracie tady došlo, když Miroslav Kalousek jako ministr financí v několika vládách tuto zemi zadlužil tak strašidelným způsobem, že se tomu tak nikdy v historii novodobého Česka nestalo. K ohrožení demokracie došlo, když ne ze zcela jasných důvodů se tady mediálně vybudoval ze stárnoucího, lehce dementního šlechtice idol mladých a idol značné části naší kulturní scény. To bylo vskutku přímé ohrožení demokracie a nikdo z těchto lidí se neozval,“ odvrhnul pak Kohlíček slova Němcové.

Velmi silným ohrožením demokracie jsou podle něj i církevní restituce. „Protože ten, kdo má v rukách velký majetek, má samozřejmě i velkou zodpovědnost za směřování země. Tudíž Vatikán - neboť katolická církev je pouze odnož vatikánské hiearchie – tak bude mít velkou zodpovědnost, ale i možnost ovlivňovat budoucí vývoj v naší zemi... Jestliže ale jsou podle některých politiků pravice ohrožením demokracie svobodné volby, které požaduje víc než sedmdesát procent našich voličů, tak tedy já se ptám, co je vlastně demokracie?“ dodal ironicky Kohlíček.

Ani poslanec a bývalý místopředseda KSČM Stanislav Grospič slova Němcové nechápe. „I já jsem vnímal onu besedu, která byla před týdnem v Otázkách Václava Moravce a kde současná předsedkyně Poslanecké sněmovny a místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová toto rovnítko udělala. Jenom odkážu na to, že to budilo nechápavé pohledy od všech zúčastněných v besedě včetně moderátora Moravce. Němcové se ptali, jaké vidí v souvislosti s dneškem ohrožení demokracie, ale ona na to ani nedokázala odpovědět,“ pronesl pro ParlamentníListy.cz Grospič.

Černý: Slova Němcové jsou směšná

„Rozpuštění sněmovny a předčasné volby  - to je důsledek vládnutí prapodivné koalice. Jakékoliv pokusy zastřít to čímkoliv – tedy když je nějaké výročí, tak zneužijeme pak i toto výročí – mi připadají opravdu směšné,“ přidal polínko do ohně komunista Alexander Černý.

Stejně tak šéf rudých poslanců Kováčik označil slova Němcové jako zcela mimo mísu. „To je tak absurdní, jak jen to může být. ODS omlouvají jen jejich současné preference, čili je to spíše jen zoufalý výkřik z vyděšení, které naprosto postrádá reálný základ,“ vyslovil hořký odsudek Kováčik.

 „Já si nemohu pomoci, ale předsedkyně sněmovny tehdy trošičku sklouzla do blouznění. Je tady totiž kardinální rozdíl mezi invazí vojsk, která byla v rozporu s mezinárodním právem, a mezi demokratickým ústavním rozhodnutím sněmovny o seberozpuštění. Tady není porušována Ústava, tady nejsou porušována ani základní demokratická pravidla! Tady pouze odchází ODS a její spojenci od moci. Takže to pouze vypadá jako pokřik trefeného ptáka,“ doplnil ke kritice Němcové místopředseda KSČM Dolejš.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Olga Böhmová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Získali jsme výbušný dokument ke kauze Jiřího Fajta, kterého Zeman odmítl jmenovat profesorem. Odhaluje obrovské odměny, pochybná autorství a zcela zásadní problém

20:07 Získali jsme výbušný dokument ke kauze Jiřího Fajta, kterého Zeman odmítl jmenovat profesorem. Odhaluje obrovské odměny, pochybná autorství a zcela zásadní problém

Šéf Národní galerie (NG) Jiří Fajt žaluje prezidenta Miloše Zemana u Ústavního soudu kvůli tomu, že …