Reagují prý skutečně skoro vždy nesmírně zmateně. "Ptám se, chcete komunismus, nové znárodňování? A oni, že ne, že to by byla totalita. Chcete tedy starý sociálně demokratický stát? To prý ale už asi nepůjde. Tak co s tím?" ptal se Slavoj Žižek na jedné přednášce, kterou už v roce 2011 uskutečnil v Praze.
Jak připomněl, je tedy skutečně těžké si představit jakoukoli alternativu pro společenské zřízení, v kterém se většina světa nachází. I proto prý zatím na své otázky zaznamenal od příznivců krajní levice jen dvě normální odpovědi. A ty zněly ve prospěch lokální komunity. "Tedy toho, že by dělníci obsadili továrny či farmáři se spojili v jakousi alternativu," vysvětluje Žižek.
Psali jsme:
Ale dodává pak, že má přátele ve Venezuele a tam měl možnost tuto variantu vidět v praxi. "Dělnice tam obsadily továrnu a média o tom mluvila jako o úspěchu. A já se těch přátel zeptal, co se stalo po roce? Devadesát procent zbankrotovalo. 5 procent z toho zprivatizovali a 5 procent přežilo se státní pomocí (a americkými dolary). Nechci si z toho dělat legraci, ale ukázat vám i všem ostatním, jak je těžké dotáhnout nějaký protest do úspěšného konce. I ten váš," uvedl Slavoj Žižek po svém vystoupení na Václavském náměstí 17. listopadu 2011 na demonstraci pořádanou ProAltem. Na mysli tím mohl mít stejně tak i protest Holešovské výzvy, která v té době s ProAltem na některých protestech spolupracovala či alespoň dočasně byla v jisté symbioze.
Mezera mezi parlamentní demokracií a globálním kapitalismem
Jak Slavoj Žižek dále upozorňuje, zvětšuje se v současné době mezera mezi parlamentní demokracií a logikou globálního kapitalismu. Ta prý stále více uniká jakékoli demokratické kontrole. "Lze tedy převzít moc, aniž bychom spadli do pasti nějakého totalitního režimu?" ptá se Žižek a vyzývá k hledání odpovědi na tuto otázku i další.
Ví totiž moc dobře, že se často lidé - a nejen v Česku - při různých protestech a vznikajících hnutích domnívají, že právě v nich musí být ukryt základ něčeho nového. "Možná tam ty záruky jsou, ale jsem skeptický, že je jde převézt do nějaké normální funkční praktické roviny. Jediná cesta ke komunismu je tedy to, že vezmeme liberální demokracii úplně vážně a doslova. A musím připomenout, že Karel Marx zůstává naprosto nepochopen ve své kritice formální svobody. Víme přece, co se stalo ve stalinismu. Tam chtěli zrušit formální svobodu a svoboda tím jako taková zanikla. Když zrušíme všechny slabosti svobody, svoboda opět zemře…příkladem může být i váš český Švejk: Ten tím, že doslova poslouchal všechny rozkazy, nerozhodoval se v ničem svobodně, přivedl tehdejší systém k tomu, že nakonec sám sebe zničil," konstatoval Žižek.
Psali jsme:
Jak dodal, liberální demokracie ale nemusí být nepřítelem, jen jistou překážkou. "Karel Marx říkal to, co je stále aktuální: místo ve společnosti, které rozhoduje o tom, zda jsme svobodní, není politika, svoboda tisku a svobodné volby, i když je to také velmi důležité, ale zůstanu-li marxistou, budu vycházet z tezí tohoto myslitele. Skutečná svoboda musí být založena v tom, co je nepolitické. Například v ekonomických vztazích," připomněl dál Slavoj Žižek.
Nadnárodní kapitál a tradiční demokracie
Podle Žižeka si navíc tradiční demokracie neumí poradit s nadnárodním kapitálem, protože jej nemůže kontrolovat.
„Pamatujete si, že v mládí se bojovalo za socialismus s lidskou tváří, ale to se nepodařilo. Fungovat nebude ani globální kapitalismus s lidskou tváří,“ předpovídá jeden z nejuznávanějších světových filosofů současné doby.
Další pohledy JINÝMA OČIMA čtěte ZDE
Ironií všeho podle něj je také to, že kapitalismus funguje stále lépe bez demokracie a že kapitalismus bez demokracie je nejefektivnější. Jako příklad uvádí Čínu, kde kapitalistické podnikání řídí komunisté.
„Naši nepřátelé, totalitární komunismus a totalitární kapitalismus, jsou nyní tam, kam patří - spolu bok po boku,“ upozorňuje Žižek. Rád také připomíná i na svých přednáškách a různých protestních vystoupeních to, že demokracie sice už skutečně existuje, ale platí jen pro bohaté.
Kdo je Slavoj Žižek?
Čtyřiašedesátiletý Slavoj Žižek je slovinský filosof a kulturní teoretik čerpající z filosofických tradic Marxe a Hegela a také z psychoanalytické teorie Jacquese Lacana. Na Univerzitě v Lublani vystudoval filozofii a na Univerzitě v Paříži VIII psychoanalýzu. V roce 1990 kandidoval za Liberální demokracii Slovinska na prezidenta, nicméně neuspěl. Od roku 2005 je členem Slovinské akademie věd a umění.
Psali jsme:
Jak uvádí Wikipedie, je známý pro své přednášky po celém světě, kde se vyjadřuje k aktuálním sociálním a politickým problémům. V těchto přednáškách a rozhovorech se často prezentuje jako marxista a komunista. Pro svůj nekonvenční přístup je považován za jednoho z nejobjevnějších filosofů současnosti. Časopis Foreign Policy ho v roce 2012 zařadil na seznam 100 největších světových myslitelů. Byl o něm také natočen dokumentární film Žižek!.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
