My tu „socky“ nechceme! Utekli před nepřizpůsobivými, teď se bojí: Ve vsi má něco vyrůst

13.02.2019 7:39

Z rekreačního letoviska v malebné vsi Stebno na Lounsku, poblíž přírodní rezervace Blatenský svah, má vzniknout další ubytovna pro „socky“. Takový záměr vnímají tamní obyvatelé jako zlý sen. Jihočeský živnostník Rudolf Voldřich, o kterém nic neví ani radnice, koupil opuštěnou ruinu v dražbě. „Nechceme tu kolonii bezdomovců!“ říká rezolutně starosta obce Kryry, pod které osada spadá. Mnozí se přitom do klidné chmelařské oblasti stěhovali právě proto, aby unikli nepřizpůsobivým ve městech, jako je třeba Most: „A teď bychom tu měli zařízení pro potřebné z Chanova!“

My tu „socky“ nechceme! Utekli před nepřizpůsobivými, teď se bojí: Ve vsi má něco vyrůst
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Zpustlá ruina po rekreačním středisku ve Stebně u Petrohradu (okres Louny v zemědělské části Ústeckého kraje). Objekt koupil jihočeský podnikatel v realitách a údajně z něj chce vytvořit ubytovnu.

Rekreační areál Třemešek ve Stebně, což je osada vedle známějšího Petrohradu s psychiatrickou léčebnou, je řadu let opuštěný. Místní s tím ale neměli dosud problém. Stejně jako jim nevadilo v devadesátých letech využití tábora pro uprchlíky z Jugoslávie, kteří s obyvateli vycházeli velmi dobře, jak vzpomínají starousedlíci.

Anketa

Jste pro vyšší zdanění zisků zahraničních firem v Česku?

98%
2%
hlasovalo: 12054 lidí

Ruina od banky a ticho po pěšině

Nyní ale zdejší rodiny zaskočila zpráva o změně vlastníka. „Objekt před časem koupil v dražbě podnikatel Rudolf Voldřich, a to od Komerční banky. Nevíme, jaké má záměry. Do telefonu mi povídal, že tam chce udělat ubytovnu. Já jsem mu řekl: ‚Máte šanci přijet a říci to zde v obci.‘ Nic o něm nevíme, byl pozván a měl v dohodnutý termín dorazit,“ sdělil Tomáš Ratiborský, předseda Okrašlovacího spolku Stebno 2020 a člen Sdružení nezávislých kandidátů Stebno, Běsno, Strojetice, který v obci trvale bydlí. Důležité je podle něj především to, jak se k věci postaví vedení města a majitel pozemku, na němž stavba stojí.

Přestože je starosta Kryr Miroslav Brda lokálním politickým oponentem Ratiborského, v záležitosti Stebna jsou všichni na jedné vlně. „S námi nikdo nejednal. Vše víme jen z veřejně dostupných zdrojů, jako je katastr nemovitostí, nebo z informací, které sehnali místní. Ale pan Voldřich se nám představit nebyl, neznáme ho a o svém záměru nám nic neřekl,“ uvedl s tím, že v územním plánu města je areál veden jako rekreační středisko, tedy pouze k rekreačním, a ne jiným účelům.

Pokud by zde chtěl někdo zřídit či provozovat cokoli jiného, musí požádat o změnu územního plánu a k té už se bezpodmínečně vyjadřuje zastupitelstvo města. „Samozřejmě, že si nepřejeme, aby tady vznikla nějaká kolonie bezdomovců, kteří by se sem měli sestěhovávat z měst. Stojíme na straně občanů,“ ubezpečil, že zastupitelstvo určitě nedá souhlas ke změně územního plánu. „Dotčená lokalita je určena pro hromadnou rekreaci. Přímo je v územním plánu vyjmenováno přípustné využití – stavby a zařízení pro hromadnou rekreaci, stavby a zařízení pro tělovýchovu a sport, koupaliště a bazény, pozemky související a dopravní architektury a pozemky pro běžná prostranství. Nic dalšího,“ potvrdil i místostarosta Miroslav Sahulka, že přes to vlak nejede. Místostarosta je mimochodem profesí soudní znalec se zaměřením na nemovitosti a problematikou se úzce zabývá. Prohlásil na setkání s občany, že zastupitelstvo v současném složení zásadně nebude souhlasit se změnou územního plánu pro Stebno.

V současné době je v areálu Třemešek prováděn jakýsi úklid, na ten žádné povolení potřeba není. Pokud by se ale začaly vykonávat jakékoliv stavební úpravy, mají na to obyvatelé prý radnici okamžitě upozornit. „Budeme to zde rovněž sledovat, budeme se sem jezdit dívat, kontrolovat a vše hlásit stavebnímu úřadu,“ prohlašuje starosta, že aktivity člověka, který rozčeřil vody klidné vísky, budou pod ostrým drobnohledem.

A co kličky? Další eso v rukávu

Co se týče otázky, zda existují nějaké kličky, kterými se takový stav dá obejít, podle Sahulky je prostě závazný aktuální stav, který odsouhlasilo zastupitelstvo. Město má k tomu v rukávu další eso, které by mělo nežádoucí záměry s ubytovnou pro nepřizpůsobivé blokovat. Brzdou pro potenciální ubytovnu je totiž skutečnost, že areál nemá vůbec přidělené číslo popisné. To potvrzuje i záznam z katastru nemovitostí, v němž je na listu vlastnictví 195 označen pouze pozemek s parcelním číslem 202, na němž stavba stojí a který patří zdejšímu občanovi – zemědělci Milanu Pěničkovi.

V objektu bez čísla popisného nikdo nemůže mít hlášeno trvalé bydliště. Na místo trvalého bydliště jsou přitom navázány některé dávky sociálního systému, na nichž jsou sociálně slabší obyvatelé často odkázáni, například příspěvek na bydlení.

Návrh na přidělení čísla popisného dávají stavební úřady. Vedoucí stavebního úřadu v Kryrech Milan Cimr však ujistil, že zásadně nebude dávat návrh na evidenční ani popisná čísla pro zmíněný rekreační objekt, dokud se nezmění územní plán. „Takže jsme v začarovaném kruhu, který je pro nás ku prospěchu,“ uzavírá Sahulka.

Je to blázen, nebo jen mrtvý brouk?

K ničemu z toho se ale Rudolf Voldřich veřejnosti ani novinářům nevyjádřil. Podnikatel z obce Stachy (zhruba deset kilometrů od Vimperka, tedy v okrese Prachatice v Jihočeském kraji) na setkání s místními, starostou, zástupci médií, osadním výborem a spolkem nedorazil, přestože v den konání přišlo na plánované setkání minimálně kolem sedmdesáti lidí.

Přítomen však byl majitel pozemku pod stavbou, jímž je zemědělec Milan Pěnička, který vlastní i další parcely v areálu, kde část z nich je také v majetku státu. Zanedbatelnou část v okolí objektu drží ještě obec a další soukromý vlastník.

Milan Pěnička bude zásadním hráčem na šachovnici této kauzy. „Pokud pan Pěnička řekne, že nesouhlasí s tím, aby se cokoli dělo na jeho pozemku, aby se tam koplo do země, tak přes to vlak nejede. Pokud by došlo na nějaký soudní spor, budeme na jeho straně,“ přislíbil starosta Brda.

„Nedoufali jsme, že si ten dům v dražbě někdo koupí, protože koupit si barák na cizím pozemku je bláznovství. Současný majitel nás absolutně nijak nekontaktoval. Takže pokud se na těch pozemcích pohybuje, tak je to protiprávní. Zatím na něj nemáme ani pořádnou adresu – chceme mu v nejbližší době poslat nějaký návrh jednání či smlouvy, například o nějakém pronájmu pozemku nebo alespoň se informovat, jaké s tím má záměry či vizi, co hodlá na mých pozemcích provozovat,“ vyjádřil se Milan Pěnička.

Osada čuje čertovinu. Nepříjemná odhalení

Někteří lidé jsou i dál znepokojeni, protože v areálu se podle nich „něco děje“. „Pokud nezasahují do nosných konstrukcí, nic nezmůžeme. Vyklízení jim zakázat nemůžete,“ vysvětlil Sahulka. „Ani sekání elektřiny?“ zeptala se obyvatelka a zástupkyně osadního výboru Květa Ratiborská. „Jestli uvidíte, že se v objektu něco bourá, tak na nic nečekejte a hlaste to okamžitě stavebnímu úřadu, ať koná,“ odpověděl Sahulka. Podle dalších obyvatel se skutečně uvnitř seká elektřina, údajně se připravují elektroměry jako do jednotlivých bytových jednotek či pokojů. Podle dalšího občana se v areálu bezesporu pracuje se sbíječkami.

Moc klidu nepřidává ani vědomí, že podnikatel Rudolf Voldřich skupuje podobné trosky i na jiných místech republiky. Mnozí Stebeňáci si o realitním podnikateli zjišťovali podrobnosti i na vlastní pěst. „Také jsem se o něj zajímala. Pan Voldřich vlastní 56 společností, některé jsou už v likvidaci. Je to v podstatě rodinný podnik, spolupracují takhle spolu se synem Kristiánem. Má to hluboké kořeny, takže doufám, že se nám podaří naši krásnou vesničku uchránit, abychom z toho neměli zařízení pro potřebné z Chanova nebo pro migranty,“ uvedla aktivní obyvatelka.

Exkurz do probuzené historie. A co nějaké fígle?

Kryrský starosta Brda ještě přiblížil celou historii rekreačního areálu Třemešek: „Rudolf Voldřich koupil objekt v září v dražbě. Rodilí Stebeňáci možná vědí, jak k tomu došlo. V devadesátých letech šlo o majetek státu. Když se odsud odstěhovali utečenci z Jugoslávie, bylo letovisko volné a stát je nabídl k prodeji. Našel se podnikatel ze Žatce, který je koupil a nechal ocenit na velmi vysokou cenu. Vzal si od Komerční banky úvěr, ten samozřejmě nesplatil, peníze utratil, takže banka mu majetek sebrala a osm či devět let se pokoušela o prodej – za původní cenu to samozřejmě bylo neprodejné, až po několika kolech dražby došlo k prodeji panu Voldřichovi doslova za hubičku. Samozřejmě toho využil někdo, kdo sleduje, co se kde prodává...“ Zchátralý vícepatrový komplex koupil podnikatel za půl milionu korun.

Pěnička vylíčil doplňující kontext událostí, díky nimž se dospělo až do situace, která obyvatele nyní děsí. „Já jsem pozemky pod stavbou koupil kdysi od Jaroslava Lakomého za takových okolností, kdy docházelo k nějakým zástavám u banky. Požádal mě tehdy o pomoc, chtěli ho trochu napálit, ošulit – nevím, zda by za ně někdy něco dostal, tak jsem je od něj raději odkoupil. Říkal jsem si, že by z toho mohl být do budoucna průšvih. Zatím z toho nic nemám, pouze mi tam leží peníze – pořád čekáme, až budeme mít pro areál nějaké smysluplné využití,“ přiblížil zemědělec.

„Pochopitelně naše legislativa umožňuje různé fígle. Třeba je pan Voldřich kovanej v zákonech a má kolem sebe hodně právníků… A je možné, že nějakou nepravou, nezákonnou cestou něco, čeho se obáváme, zprovozní… Ale to se ukáže, až co se bude dít dál. V každém případě bychom se obraceli na soud,“ uzavřel starosta Miroslav Brda.

„Musíme být ve střehu. Jsme tu doma a nechceme, aby nám do obce přišel bůhvíkdo,“ uzavřel Ratiborský, který má letité zkušenosti s nepřizpůsobivými spoluobčany v Mostě, odkud se odstěhoval právě do klidu rekreační oblasti.


Vesničku Stebno, kde byl nedávno objeven vzácný keltský poklad,  mimochodem dnes ohrožuje další alarmující záměr. Sídlí totiž v bezprostřední blízkosti lokality Čertovka, vytipované jako jedno z  možných míst pro sklad radioaktivního odpadu (hlubinné úložiště), respektive za humny od plánované hranice areálu úložiště. Jenže formálně spadá pod katastr obce Kryry vzdálené o několik kilometrů dále. Je tak jednou z mála, která je v potenciálním ochranném pásmu, ale vůbec není zahrnuta do obcí, které jsou o projektu hlubinného úložiště informovány a s nimiž se jedná – jako jsou obce Blatno a Lubenec, v nichž se provádějí průzkumy veřejného mínění obyvatelstva a do obecní kasy putují příspěvky od SÚRAO. Více jsme psali zde a zde.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lucie Bartoš

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

4:44 Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

V diskusi plzeňských občanů s předsedkyní KSČM a koalice STAČILO! Kateřinou Konečnou projevil obavy …