Spisovatel Jaroslav Rudiš a prozaik Igor Malijevský poslali v těchto dnech do Kremlu dopis, v němž má být ruský prezident Vladimir Putin požádán o to, aby si nechal v Moskvě Miloše Zemana. Výzvu údajně podepsaly desítky lidí včetně spisovatelů Jana Němce, Kateřiny Tučkové, Markéty Pilátové a herečky Ester Kočičkové. Prý jako výraz vděčnosti za podíl na osvobození naší země.
„Jsme malá země a nemáme nic cennějšího než svého prezidenta. Přesto věříme, že si tento výjimečný dar z rukou českého národa ponecháte. Náš dar by k vám měl dorazit nejpozději v den výročí,“ píše se v dopise Putinovi. Ruský překlad dopisu mají podle Jaroslava Rudiše dostat jak Kreml a ruská ambasáda v Praze, tak také Pražský hrad.
V minulých dnech na akci Rudiše a Malijevského reagovali pro ParlamentníListy.cz některé známé osobnosti, jako jsou například herci Jiří Lábus, Petr Brukner či Bára Štěpánová s Pavlínou Filipovskou. Svůj názor sdělili našemu serveru i zpěvačka Marta Kubišová a režisér Jiří Menzel, či písničkář Jaroslav Hutka. Ti všichni by byli pro, aby Miloš Zeman v Moskvě, kam tento pátek vycestuje na oslavy konce druhé světové války, již natrvalo zůstal. Někteří by prý Zemana za tímto účelem ještě opentlili mašlí. Stejně by se prý zachovala i herečka Jana Plodková.
„Dopis mě velmi pobavil a zároveň připomněl vážnost celé situace. Kdyby ta možnost byla, sama bych se postarala o hezký balící papír a velkou mašli,“ řekla k akci „živý dárek pro Putina“ pro ParlamentníListy.cz Plodková. Ani ona prý totiž Miloše Zemana „nemusí“.
Jsou to jen prázdné řeči
„Češi si zvolili svoje vlastní zrcadlo. Ačkoliv tomu musím být přítomna a sledovat, jak pan prezident dehonestuje Českou republiku, na jednu stranu jsem ráda, že ti, co ho zvolili, vidí vlastně sami sebe, aniž by si to chtěli přiznat. Prázdné řeči zabalené do hezkého papíru, skutky bez činů, manifestace egoismu,“ reagovala Plodková v dalších slovech na chování hlavy státu.
Pranic se jí hlavně nelíbí ta akce, kdy Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček hledá v archívu článek od Ferdinanda Peroutky „Hitler je gentleman“, který podle Zemana prý Peroutka stoprocentně napsal a byl kdysi zveřejněn v časopise Přítomnost. Jeho mluvčí Ovčáček ovšem článek zatím nenašel, namísto toho ale uveřejňuje ty citace z Peroutkových článků, které mají dokazovat jeho údajné morální selhání.
Proč tu není zákon korigující boj o post hlavy státu?
„Je s podivem, že tu není zákon, který by korigoval, kdo má možnost se utkat o post prezidenta. Kdyby tomu totiž tak bylo, zřejmě by na Hradě neseděl alkoholik, který už ani neví, co říká například o Peroutkovi. A než aby přiznal vlastní chybu, raději povolá svého věrného Ovčáčka, který by si i nohu uřízl, jen aby našel jedno slovíčko o zdánlivé pravdě,“ cupuje ve svém vyjádření pro ParlamentníListy.cz celou hradní „akci Peroutka“ herečka Plodková.
Připomeňme, že pokud mluvčí Ovčáček sporný článek nenajde do konce června, Zeman pak vypíše odměnu pro toho, kdo ho najde. Prezident to řekl minulou neděli. Už dříve uvedl, že pokud se článek nenajde, tak se omluví, ovšem prý pouze za jeho případné nenalezení.
Jak si může osvoboditel klást nároky na osvobozeného?
Miloš Zeman se v rámci své návštěvy Moskvy v sobotu v podvečer setká i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který je ale zároveň v nemilosti u EU kvůli aktivitám Ruska v ukrajinské krizi. Protože je však zároveň Ruská federace zemí, která se po rozpadu Sovětského svazu hlásí k odkazu Rudé armády, ParlamentníListy.cz v minulých dnech zajímalo, jakou optikou různé osobnosti vidí osvobození Československa Rudoarmějci dnes.
Totiž třeba novinář a hostující profesor na New York University Tomáš Klvaňa před časem v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prozradil, že podle jeho soudu již v roce 1945 šlo o obsazení naší vlasti a jedna totalita jen vystřídala druhou. Naši vlast v roce 1945 tak Rudá armáda tak spíše „dobyla“.
„Bohužel v tomto směru nejsem tak historicky znalá, ale vždycky jsem si kladla otázku, jak si může osvoboditel klást nároky na osvobozeného, když se jedná o svobodu? Kdo ví, kde bychom dnes byli, kdybychom se nechali osvobodit Američany. Rozhodně současná situace směřování směrem k Rusku nevěstí nic dobrého. Už bychom snad měli vědět, že následování psychopata vždycky vedlo ke zkáze,“ poznamenala nyní na to konto Plodková.
Její manžel Emil odmítne přečíst slib Říši...
Dodejme, že Jana Plodková vešla do povědomí lidí před šesti lety zmiňovaným filmem Protektor, rolí Hany Vrbatové, herečky, s jejímž životem významně zamíchá druhá světová válka a okupace Československa nacisty. Filmová herečka Hana je totiž židovského původu. Její manžel Emil ale odmítne rozvod, v zájmu Haniny ochrany setrvá v „rasově smíšeném manželství“, ovšem jako zaměstnanec rozhlasu se stane hlasem německé propagandy, čímž se snaží svou manželku zachránit. Smlouva s ďáblem si ale vybírá daň. Filmová Hana se nakonec dobrovolně přidá k Židům čekajícím na transport a její manžel Emil nakonec odmítne v rozhlasu přečíst slib zaměstnanců rozhlasu Říši u příležitosti pohřbu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který proslul tím, že byl jedním z hlavních organizátorů holocaustu.
Protektor získal v roce 2009 šest cen v soutěži Český lev za nejlepší film, režii, scénář, střih, hudbu a hlavní ženskou roli. Lva tedy získala i Jana Plodková. Film Protektor byl dokonce vybrán, aby se za Česko ucházel o Oscara za nejlepší zahraniční film roku 2009. Americká filmová akademie ho však tehdy nezařadila do užšího výběru devíti snímků, z nichž jsou filmy nominovány.
Psali jsme:
_635660017091937052.JPG&id=72011)
autor: Olga Böhmová
