Už po příletu na Cagliari, největší město na Sardinii, zaznamenal reportér ParlamentníchListů.cz dvě skupiny migrantů. Jednalo se o mladé muže, nejvýše třicet let, urostlé, statné, na krátko střižené, kteří se potloukali u domů poblíž letiště. Je také nutno podotknout, že nikdo z místních v tu dobu nebyl venku. Po chvíli se během rozhovoru s místním taxikářem ukázalo, že migranti před několika desítkami hodin přepadli průvodčí, která jim chtěla zkontrolovat lístky.
„Dočetl jsem se o tom v novinách, ten problém zůstává; je to především proto, že naši politici jsou zkorumpovaní a berou peníze za to, že jdou migranti do Itálie,“ svěřil se našemu redaktorovi. Dodal rovněž, že samostatné skupinky připlouvají zřejmě z Afriky na loďkách a jsou následně pod výraznou kontrolou policie. Už v minulosti získaly ParlamentníListy.cz informace o tom, že situace na Sardinii stejně jako v celé Itálii rozhodně není ideální. O tom mimochodem svědčí i čerstvá reportáž, která byla umístěna na YouTube pod názvem „Occupation of Sardinia“ (netřeba překládat). Informace jsou v tomto případě zejména o děsivé situaci na ostrově Lampedusa, který se nachází 205 kilometrů od Sicílie a 113 kilometrů od pobřeží Tuniska.
Fotogalerie: - Migranti v Bělehradě
Ale pojďme o něco severněji, znovu na slunnou Sardinii. V hotelových resortech ani poblíž nich jsme migranty nezaznamenali. Je to proto, že komplexy jsou zabezpečeny a nemají kolem sebe výraznější hustotu obyvatel. Jsou jakoby uprostřed ničeho. Během příchodu na veřejnou pláž poblíž města Villasimius už ano. Několik z nich leželo pod stromy v lese. Ležením myslíme tu skutečnost, že se během několika hodin, kdy jsme se na místě pohybovali, de facto nehnuli z jedné pozice. Totožná jsou i další svědectví jak místních, tak internetových přispěvatelů.
Bezpečnostní kamery loni na Sardinii zachytily demolici jedné z restaurací
A to fakt, že většina z „nových“ obyvatel nic nedělá, posedává, leží nebo zkrátka a dobře čeká, co přijde (obvyklá pozice, kterou jsme zaznamenali, byla na obrubníku u rozpálených silnic). Do práce se nehrnou. To samé řekla redaktorovi ParlamentníchListů.cz také zaměstnankyně jednoho z hotelů, která tuto praxi vykonává již řadu let. Krom hlasité obavy z toho, co bude, prozradila, že neví snad o jediném migrantovi, který by pracoval. „Ne, nedělají. Čekají na dávky, je to hrozné, nepříjemné a nikdo to neřeší,“ uvedla. Přiznejme rovněž, že italská média o situaci, oproti většině českých, pravidelně informují a přinášejí také detaily o zločinech, jichž se migranti dopouštějí.
Během několika dnů na Sardinii jsme viděli řadu uprchlíků. Všichni si byli podobní jako vejce vejci. Mladí muži, silní a urostlí, krátce střižení, z nichž jde opravdu strach. Krom chůze nedělali nic, maximálně hleděli do mobilu. Nezaznamenali jsme jedinou ženu, nezaznamenali jsme jediné dítě nebo válkou poznamenané osoby. Stejně tak můžeme směle konstatovat, že se ze sta procent jednalo o velice tmavé Afričany. Pro bližší představu: 180 centimetrů, atletická postava, 80–90 kilogramů. Právě z těchto kontur mají Italové také obavy. Fyzickému násilí se přeci jen špatně čelí.
Dodejme, že většina migrantů přicházejících v současnosti do Evropy volí cestu ze severoafrických břehů přes Středozemní moře do Itálie. Podle dnešních údajů tímto způsobem do jihoevropské země letos dorazilo již 93 360 migrantů. Celkem se Itálie v současnosti v různých zařízeních stará o 200 000 migrantů. Podle italského ministerstva vnitra do země nyní přicházejí hlavně občané Nigérie, Bangladéše, Guiney, Pobřeží slonoviny a Gambie. Lidé prchající z válkou zmítaných zemí, jako jsou Irák či Sýrie, jsou v menšině. Itálie už dříve požádala Evropskou unii o pomoc s krizí kolem žadatelů o azyl a navrhla otevření přístavů jiných unijních zemí kolem Středozemního moře pro zachráněné migranty. Podpory se ale nedočkala.
Psali jsme:
autor: Tomáš A. Nový
