Nad EU není, řekl jasně Jiří Dienstbier. Ale pak mu začalo být horko, když došlo na průšvih, jež obhajuje

11. 1. 2017 11:10

REPORTÁŽ Naši zemi chci předat svým dětem a ne Rusům a Číňanům, rozohnil se kandidát na prezidenta Michal Horáček před zhruba třemi desítkami lidí v kladenském hotelu, kde se v debatě setkal s exministrem Dienstbierem a právničkou Marvanovou. Během setkání zazněla ostrá kritika prezidenta Zemana, údajného tažení země na východ a sál začal vřít při zmínce o migrační krizi.

Nad EU není, řekl jasně Jiří Dienstbier. Ale pak mu začalo být horko, když došlo na průšvih, jež obhajuje
Foto: Hans Štembera
Popisek: Senátor a kandidát na prezidenta v roce 2013 Jiří Dienstbier

„Kam kráčí Česko“. Takto široké téma probíral v pondělí večer v Kladně před asi pětatřiceti lidmi kandidát na prezidenta Michal Horáček, senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) a expolitička Hana Marvanová. Místo ostré debaty šlo spíše o širší přednášku, do které se výrazně zapojil také pořadatel akce, občanský aktivista a současně asistent poslance Jiřího Zlatuška (ANO) Milan Hamerský. Na dotazy z publika zbylo z dvouhodinové akce zhruba posledních pětadvacet minut.

Česko je podle Michala Horáčka na chudinské periferii euroatlantického prostoru a chybí nám sebevědomí k tomu, abychom prosazovali své národní zájmy. „Obávám se, že toho dosud nevyužíváme a dokonce jsme v některých ohledech vnímáni jako černý pasažér,“ míní Horáček. Konkrétně se to prý ukazuje třeba na tom, že neplníme závazek a nevynakládáme dvě procenta HDP na obranu.

„Nedokážeme se změnit, pokud nezískáme větší sebevědomí a sebedůvěru,“ pokračoval textař a byznysmen s tím, že nesmíme zapomínat ani na vlastenectví. „To je krásné, ale horší je, když místo toho nastoupí nacionalismus, což je pravý opak. Je to slabost, místo lásky je v nacionalismu zloba a zášť,“ jal se Horáček po svém vykládat politologické definice.

Anketa

Věříte, že policie a armáda jsou schopny uchránit Českou republiku před teroristickým útokem?

2%
98%
hlasovalo: 7788 lidí

Aktivistka, bývalá politička a advokátka hned úvodu zavzpomínala na Václava Havla a jeho první novoroční projev. „Tato země sice vzkvétá, ale mohla by vzkvétat víc,“ konstatovala. Nevynechala ani příležitost opřít se do prezidenta. Místo nálepkování by se prý mělo více mluvit o odpovědnosti konkrétních lidí. „Nálepkování celých skupin vede k agresi, k nesnášenlivosti a toho dnes vidíme všude plno. Prezident by měl zemi spojovat. Potřebujeme někoho, kdo ztělesňuje stát, kdo lidem vysvětluje jak to je a ne všechny rozeštvává,“ vyjádřila Marvanová svoji současnou nespokojenost.

Chybí tu respekt k lidské důstojnosti

Jiří Dienstbier, přestože byl nedávno z vlády odvolán, chválil Sobotkův kabinet za to, že se ve svém usnesení přihlásil k Chartě 77. Posléze se exministr dlouze rozhovořil o mravních a humanitních principech a úctě k lidským právům. „Jiná věc už je, jak se to daří naplňovat v každodenním rozhodování státních orgánů. „Podle toho jak sleduji naši společnost, nemám pocit, že by tady byl příliš velký respekt k těmto hodnotám,“ přednášel exministr a kladenský senátor za ČSSD za výrazného přikyvování Michala Horáčka, který velmi pozorně naslouchal.

Dostal se také k zahraniční politice. Země jako Česká republika podle jeho slov nemůže připustit, aby jakákoli země měla menší suverenitu a patřila do něčí sféry vlivu. „To vidíme směrem na východ, kde je snaha tyto principy uplatňovat a určité náznaky zaznívají v posledních týdnech i z Ameriky,“ konstatoval Dienstbier. Stejně tak prý u nás vidíme zpochybňování faktu, že patříme do západních struktur.

„Migrační krize se přenáší do určité civilizační nejistoty a souvisí to i s nedostatkem sebevědomí, jak tady již padlo. Potom bychom se asi méně báli a nechávali se děsit tím, co se děje kolem nás. Sledujeme debaty směřující k opuštění a zpochybnňování základních principů,“

Podle Dienstbiera je důležité, aby hlavně vysoce postavení politici a u prezidenta to prý platí mnohem více, zbavovali společnost strachu. „Ne aby ho cíleně přiživovali a pak v roli ochránců, které před tím pomáhali vystrašit, získávali politickou podporu. Je to velmi nezodpovědné a je třeba to změnit. Když se to nepodaří, nakonec na to budeme všichni doplácet,“ narážel nepřímo senátor na prezidenta Zemana.

Všichni tři debatující po většinu svých vystoupení v podstatě souzněli. Hana Marvanová navázala na Dienstbierovu tezi o zpochybňování naší prozápadní orientace, což dala do souvislosti i s údajně nefunkčním justičním systémem. Příkladem je prý přehnaná a poníženecká reakce českých ústavních činitelů na setkání dalajlámy s ministrem Hermanem.

„V pozadí toho je obrat zahraniční politiky. Vzniká to plíživě a už se to ukazovalo na jaře, když tu byla návštěva čínských soudruhů, kdy policie zasahovala proti protestujícím. Takto si tu představujeme uplatňování lidských práv v praxi? Selhává jak vláda, tak parlament. Nesmí dovolit změnu směřování zahraniční politiky a naši orientaci na Rusko a Čínu. V roce 1989 jsme si přece rozhodli, že chceme patřit k vyspělým státům. A podívejme se, jak to vypadá na východě. Vláda naši orientaci plíživě otáčí. Petr Pithart to nazval račím pochodem na východ. Tyhle změny nezvnikají jedním rozhodnutím, ale plíživě. Vzpomeňme si na 30. léta a postupný, plíživý nástup totality a fašismu. Musíme včas rozpoznat, že nás tyto kroky nebezpečně vzdalují od západních demokracií,“ rozjela se Marvanová. Otočka na východ pro nás vždy podle ní znamenala více chudoby a méně práv jednotlivů.

Fotogalerie: - Kam kráčí Česko

Debata Kam kráčí Česko o prezidentovi a vládě, Evr...
Debata Kam kráčí Česko o prezidentovi a vládě, Evr...
Debata Kam kráčí Česko o prezidentovi a vládě, Evr...
Debata Kam kráčí Česko o prezidentovi a vládě, Evr...
Debata Kam kráčí Česko o prezidentovi a vládě, Evr...
Debata Kam kráčí Česko o prezidentovi a vládě, Evr...

Současně však Marvanová kritizovala Evropskou unii. Podle ní jde o strašně těžkopádný kolos, kde mají největší moc úředníci, z čehož prý začíná mezi lidmi panovat absolutní bezmoc. „EU se musí stát přitažlivou, jinak nám hrozí další exity,“ varovala právnička s tím, že ale součástí evropského celku zůstat musíme, protože by nás jinak prý pohltil východní bratr.

Michal Horáček tomu přitakal s tím, že Evropskou unii musíme udržet za každou cenu. „Ten dopis ústavních činitelů považuji za lokajský a ponižující a vyděsil mě. Šlo o skutečně alarmující signál. Jde mi o to, abychom naši zemi předali svým dětem a ne těm ruským a čínským chytrákům,“ rozhonil se Horáček.

Podle Dienstbiera je rovněž účast v EU naším životním zájem. „Nad tím nic vyššího není,“ myslí si exministr pro lidská práva a připomněl, že se v tomto tématu všichni shodují.

Pro mnohé překvapivě pak začal hovořit o Rusku. „Jaké musí být Rusko, abychom ho měli rádi? Nesmí ohrožovat své okolí a musí být vnitřně silné a demokratické. Velmi často se mluví o Rusku jako o nepříteli a Rusko k tomu velmi často zavdává podnět, ale není v našem zájmu být nepřáteli Ruska,“ sdělil Dienstbier a vrátil se k příspěvku Marvanové o EU. Bývalý ministr nesouhlasil s tezí, že je Brusel přebyrokratizovaný, protože Evropská komise má prý jen 40 tisíc úředníků, ale národní vlády jich podle něho mají mnohem více.

Buzerace, pohádky... co nám to tady říkáte?

Po téměř hodině a půl vzájemné debaty mezi panelisty se dostalo na otázky z publika. Těch ovšem zaznělo jen několik. Jen se lidé začali více hlásit o slovo, moderátor upozornil, že zbývá čas jen na poslední dvě až tři otázky. V před tím ztichlém sále to tak začalo zhruba dvacet minut před koncem vřít.

Nejprve díky protikuřáckému zákonu, jehož schvalování vyčítal politikům jeden z tazetelů a zároveň provozovatel restaurace. Podle svých slov byl státem donucen investovat nedávno do úpravy podniku, aby uspokojil kuřáky i nekuřáky, investoval statisíce a teď mu stát opět hodlá měnit podmínky.

Dienstbier protikuřácký zákon jednoznačně podpořil a konstatoval, že bude v Senátu zanedlouho hlasovat pro. „Když jíte bůček, je to o vašem zdraví, ale když kouříte v místnosti, kde jsou i další lidé, jde už i o jejich zdraví,“ argumentoval.

Michal Horáček se přiznal k tomu, že je celoživotní kuřák a pokaždé se v restauraci těší, až si po jídle zapálí. Překvapivě poté nepřímo a opatrně zákon spíše podpořil. „Kdybych se musel rozhodnout ano nebo ne, tak bych se s tím smířil,“ uvedl. Hana Marvanová jako jediná viděla věc jinak. „Jsem tolerantní nekuřák a hysterii kolem toho nechápu. Když to někde lidem nevadí a chtějí to tak provozovat, tak proč by kouření nebylo možné,“ řekla.

Zvláště během Dienstbierovy odpovědi a jednoznačné obhajoby protikuřáckého tažení zněla ze sálu slova jako „buzerace“, „žvaníte nesmysly“ a zkazky, že restaurace je soukromý prostor daného podnikatele a nikoli veřejné prostranství.

Další z tazatelů vypálil na Diensbiera, že sice on i další panelisté hovořili o nutnosti dodržovat daná pravidla a pravomocné rozsudky soudů, z druhé strany ale ČSSD neuposlechla taktéž pravomocný rozsudek a odmítla zaplatit advokátu Altnerovi (který loni v listopadu zemřel, pozn. red.) přes 300 milionů korun. Jiří Dienstbier hájil svoji stranu s tím, že právník prý chtěl peníze poslat na švýcarský účet a kdyby soud vyšší instance někdy rozhodnutí zvrátil, už by socialisté stamiliony neviděli.

Taková argumentace výrazně vadila advokátce Marvanové, která podotkla, že řadoví občané si nemohou dovolit soudní rozsudky nerespektovat, protože by je okamžitě stihla drsná exekuce, zatímco velká politická strana využívá své síly a buď měla peníze zaplatit i za cenu, že o ně přijde nebo změnit systém.

Závěrečným tématem byla migrační krize. Jeden z občanů se vrátil k televizní debatě Horáčka s Petrem Robejškem a ptal se textaře a kandidáta na prezidenta, proč se snažil Robejška tlačit k odpovědi, zda by se mělo na čluny s migranty na moři střílet.

Takový výklad Horáček odmítl a zahájil obsáhlý výklad o tom, že jednoduché řešení migrační vlny neexistuje. „Nedá se dělat nic jiného, než jim pomoci a to co nejblíže místu konfliktu,“ sdělil, ale druhým dechem dodal, že pokud už migranti do Evropy připlují, musíme jim pomoci a zahájit s nimi azylový proces. Hranice, zvláště ty námořní lze prý hájit jen velice obtížně. A co se týče českých státních hranic, kritizoval Horáček i samotnou naši armádu. Ta podle jeho slov není schopna vlastní zemi ubránit a evropská armáda podle něho nikdy nevznikne, jde pouze o šidítko.

Žádný jednoznačný názor v podstatě od panelistů nezazněl, což v samém závěru shrnul i jeden z posluchačů debaty. „To jsou všechno jen politické povídky. Ta krize trvá už několik let a vidím, co vychází z vlády a parlamentu, nic se děje. Na hranicích nikdo nestojí, nikdo ten příliv nekontroluje. Po Praze se pohybují divní týpci bez dokladů, nikdo o nich nic neví, tak co chcete dělat? Nevíme, co s nimi budeme dělat, jestli je to ekonomický migrant nebo válečný uprchlík. Nikdo není schopen nic konkrétního říct,“ dodal divák a moderátor debatu uzavřel.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Chovanec byl nejhorší ministr. Centrum proti dezinformacím k ničemu. Pitná voda v ohrožení. Topolánek, jak to říct slušně..., rozjel se před lidmi generál Randák

8:08 Chovanec byl nejhorší ministr. Centrum proti dezinformacím k ničemu. Pitná voda v ohrožení. Topolánek, jak to říct slušně..., rozjel se před lidmi generál Randák

Jak může premiér nejzkorumpovanější vlády v novodobých českých dějinách Mirek Topolánek být preziden…