Příkladem může být i obec Smržice na Prostějovsku. Tamní místostarosta totiž víta, že se stát k církevním restitucím konečně odhodlal. Jak uvedl pro ParlamentníListy.cz, tento krok by obci pomohl například při rozšiřování dětského hřiště.
Prášil: Za této vlády se restituce neschválí
„V našem státě se ukazuje, že dlouho přešlapovat na místě je na škodu věci. Vítám už jen to, že padlo nějaké rozhodnutí. Pro nás to znamená, že budeme mít partnera pro jednání, takže budeme moci jednat o rozšíření budoucího dětského hřiště na pozemku bývalé farské zahrady, která těsně sousedí s obecním pozemkem,“ řekl redakci již dříve Jan Prášil. Tento plán však zatím bude muset být odložen, což se místostarostovi Smržic pochopitelně nelíbí.
„Vrátíme se zpátky k tomu, že se nic dělat nebude. A je to škoda. To, co je ve vlastnictví obce, na tomto padne projekt a to, co se vedle toho mělo dál dodělávat, je církevní, tím pádem to zůstane tak, jak to je. Na jednu stranu vím, že někteří církevní hodnostáři, kteří by se v budoucnu měli starat o vrácený majetek, na to nejsou připraveni. Nejhorší je ale nejistota a přešlapování. Zabíjí to firmu, zabíjí to obec, zabíjí to veřejnost,“ uvedl redakci Prášil
- SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve
Projekt na rozšíření dětského hřiště, který zřejmě ztroskotá, však není to jediné, co občany této obce v souvislosti s navrácením majetku církvím trápí. „V okolí obce je několik polí, která jsou blokována, protože byla původně církevní. To znamená, že ztrácejí pozemkový fond. Prodat se to nemůže, stavět se tu nemůže, nic se s tím dělat nemůže. Přímo z těchto pozemků by sice neměla obec finanční profit, ale lidé by měli o tato místa zájem,“ doplnil místostarosta s tím, že nevěří, že se za současné vlády restituce schválí. „Jedině snad po nových volbách,“ tvrdí.
Graubner: Získáme zpět hlavně lesy a pole
V Olomouckém kraji se měly církevní restituce dotknout mnoha míst, avšak, jak pro redakci uvedl Olomoucký arcibiskup Jan Graubner, jedná se hlavně o zemědělské a lesní plochy. Budov by zde mělo církvi zpět připadnout jen málo. Nicméně, jak dále Graubner řekl, Olomoucká diecéze sice nezahrnuje celý Olomoucký kraj, ale naopak k ní patří kraj například Zlínský a kousek Brněnského a Pardubického.
Stát se rozhodl církevní restituce odložit kvůli návrhům na změny, které k novému zákonu přinesla zejména ČSSD. Ta totiž nesouhlasí ani s množstvím či ohodnocením majetku. Podle ní je jeho hodnota vyšší. Z tohoto důvodu bude navrácení majetku církvím projednáno pravděpodobně v červnu. Mezi odpůrce tohoto odkladu patří kardinál Dominik Duka. Podle něj by stát měl majetek církvím vrátit co nejdříve, jelikož to povede k zodpovědnějšímu hospodaření církví. Naopak na odkladu nevidí nic problematického bývalý pražský arcibiskup a současný kardinál Vlk.
Jak to vidí Olomoučané?
Podle většiny občanů Olomouce, které ParlamentníListy.cz oslovily, by církevní restituce měly být odloženy. „Myslím, že než stát udělá takový zásadní krok, jako je navrácení tak velkého majetku, měl by mít vše řádně promyšleno a propočítáno. Obzvlášť v době, kdy se zvyšují daně a občané musí odvádět do státní kasy více peněz, by mi přišlo jako výsměch vydat církvi rychle něco, o čem ani přesně nevím, jakou má hodnotu,“ řekl Martin, učitel z Olomouce.
Jeden z mála oslovených, který byl proti odkladu restitucí, byl čtyřicetiletý Jiří, taktéž z Olomouce. „Podle mě je odložení restitucí jen další důkaz toho, jak se státu nechce nic dotáhnout do konce. Majetek stejně navrácen bude, tak nechápu, proč se zase něco zbytečně odkládá.“
Církevní restituce jsou navrácení majetku církvím, který jim stát v minulosti zabavil. U nás se tak stalo zejména v roce 1948. Nejvíce se to dotklo církve římskokatolické, nicméně stát za to začal hradit provoz církve ze svého rozpočtu. Navrácení majetku církvím se začalo řešit po listopadu 1989. Vznikl takzvaný výčtový zákon, který navrátil část majetku.
KOMENTÁŘ Víta Bárty:
Vládní poslanci jsou v otázce církevních restitucí dosti nejednotní. Jen připomínám, že církvím se zákonem přiklepává celkem 169,9 miliard korun. Z toho 75 miliard korun připadá na nemovitý majetek, který je však pouze odhadnut (!) a nikoli přesně vyjmenován a zbylých 94,6 miliard korun připadá na finanční dorovnání, náklady na platy duchovních a na vliv inflace.
Problém, který je zjevný, přiznávají především poslanci kolem Karolíny Peake. Například Dagmar Navrátilová s restitucemi v současné podobě nesouhlasí. "Když nejsou peníze, tak si ještě přitížíme tím, že přistoupíme na církevní restituce. Diskuse ještě není u konce," uvedla pro Právo.
Ke vstřícnému gestu vyzval církve i kardinál Vlk, který uvedl, že splátky finančního vyrovnání by se mohly posunout kvůli hospodářské situaci. Tomu však hned uštědřil políček pražský arcibiskup Duka, který se proti tomu silně ohradil.
Velmi důležitou roli v této otázce hraje Karolína Peake. Věci veřejné jí původně pověřily tím, aby její úřad připravil výčtový zákon, kde by se majetek jasně vyčíslil. Myslím však, že k tomu nedojde. Z mého pohledu má Peake s premiérem Nečasem dohodu, že se sice církevní restituce o něco posunou, čímž se umlčí nesouhlasící poslanci, ale výměnou za toho, že zákon zůstane tak, jak je.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
