Neomarxista Havel plival na český národ, udeřil echt katolík

Te Deum je časopis, který píší většinou tradiční katolíci a někteří konzervativní katolíci. Měsíčník navazuje na prvorepublikové časopisy jako Rozmach a Řád, říká Čejka.

Tradiční katolíci vs. II. Vatikán

Jaká je definice tradičního katolíka? „Katolický tradicionalismus je taková religionistická terminologická pomůcka, aby se odlišili normální katolíci od liberálních katolíků. Tradiční katolík je takový katolík, jakými byla ještě před šedesáti, sedmdesáti lety většina katolíků. Kdyby teď přišel sv. Tomáš Akvinský či sv. Dominik, tak by tradiční katolíky považoval za svoje souvěrce na rozdíl od těch liberálních, které by považovali za heretiky,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Čejka.

Tradiční katolíci jsou velkými kritiky nedogmatického Druhého vatikánského koncilu. „Největší chybou Druhého Vatikánu je přizpůsobování se světu, myšlenka, že by se Církev, její učení i Bůh měli přizpůsobit světu, zatímco podle pravověrného katolického učení by to mělo být přesně naopak. Z tohoto bludu všechno ostatní vychází: chybné pojetí náboženské svobody, které by dříve bylo odsouzeno jako mylné, pošetilé či dokonce bláznovské. Velká část koncilních otců bohužel přijala dříve odsouzený takzvaný katolický liberalismus,“ míní Čejka.

Jako příklad uvádí, jak se koncil vyjádřil o islámu: „Církev se dívá s úctou také na muslimy, kteří se klanějí jedinému Bohu, živému a o sobě jsoucímu, milosrdnému a všemohoucímu, stvořiteli nebe a země, který promluvil k lidem.“ Podle něho se nelze dívat s úctou na falešná náboženství, lze je ale v rámci občanského smíru či míru mezi státy tolerovat.

Intelektuál Benedikt XVI. a básník Jan Pavel II.

Autoři Te Deum uznávají všechny papeže, ale za svůj vzor považují ty papeže, kteří hájili tradiční pojetí katolické víry. „Není to tak, že bychom některé papeže neuznávali jako papeže. Stejně jako v dějinách jsou lepší i horší lidé, tak najdeme horší i lepší papeže. V moderní době je pro nás klíčovou osobou papež sv. Pius X., který odhalil a poukázal zcela jasně na nebezpečí modernismu uvnitř Církve. Bohužel se mu nepodařilo ho zcela vymýtit a později se z různých důvodů ustoupilo od linie sv. Pia X. vypořádávání se s nepřáteli uvnitř Církve,“ posteskl si Čejka.

Čejka porovnal i dva poslední římské biskupy. „Benedikt XVI. je více intelektuál, Jan Pavel II. se více tvářil jako takový muž lidu, byla to jeho imidž. Benedikt je spíše intelektuál a filozof, který na rozdíl od Jana Pavla II. řadu problémů vidí. Jan Pavel II. byl více básník. Řadu problémů si nepřipouštěl nebo nechtěl připouštět,“ míní šéfredaktor Te Deum.

Teologicky se podle Čejky ale oba papežové od sebe zásadně neliší. „Oba vycházeli z trochu jiné filozofie. U Jana Pavla II. nalezneme prvky existencialismu, Benedikt XVI. se více kloní ke klasičtější filozofii. Myšlenky Benedikta XVI. jsou lépe uchopitelné, u Jana Pavla II. nebylo jasné, zda je něco pouze obraz a jak jsou některé pojmy myšleny. Jeho encykliky jsou spíše jakási přemítání než jasná stanoviska,“ myslí si Čejka.

Duka je větší osobnost než Vlk

Porovnal i současného a minulého pražského arcibiskupa Miloslava Vlka a Dominika Duku. „Já nechci nikoho urazit, řeknu to tedy takto: arcibiskup Dominik Duka má více svoji hlavu, svoje názory, zatímco kardinál Vlk dával podle mě více na názory některých lidí ze svého okolí. Tam není úplně jasné, co jsou jeho názory a co jsou názory jiných. Dominika Duku považuji za větší osobnost i po intelektuální stránce a má i větší politický rozhled a více jasno. Některé jeho knihy ukazují, že má větší základ vzdělanosti. Nechci, aby to ale vyznělo tak, že říkám, že kardinál Vlk byl úplný hlupák. Tak to rozhodně není. Oba dva ale považuji, když to řeknu mírně, za oběti liberálního katolicismu, který nyní převládá,“ uvedl Čejka.

Je Bůh hoden Halíkovy víry?

Čejka zhodnotil i církevní mediální hvězdu a celebritu, Tomáše Halíka: „Osobně nemusím lidi, kteří s nasliněným prstem chytají, odkud fičí větry pokroku. To je taková jeho nepěkná vlastnost. To se ukázalo, když se například vyjadřoval ke globálnímu oteplování a přirovnával popírání globálního oteplování k popírání holokaustu. Připadalo mi nestoudné se takto zaštiťovat oběťmi druhé světové války. To je bohužel poměrně častý nešvar, ke kterému se uchylují i novináři typu Luboše Palaty.“

Podle Čejky Halíkův vztah k víře nejlépe paradoxně vyjádřil soudce Ústavního soudu Pavel Rychetský: „V jednom společném rozhovoru páter Halík říkal, že Bůh, který by byl dokazatelný, by nebyl hoden jeho víry. Jedná se o blud. Tím totiž Halík popřel i učení I. vatikánského koncilu, který říká, že Bůh je poznatelný i pouhým rozumem. Pavel Rychetský Halíka dobře vystihl, když řekl: ´pan profesor pro mě nemluví o Bohu, ale o dobru a o symbolech´. To dobře vystihuje osobnost kněze, který nemluví o Bohu, ale o nějakém neurčitém dobru. Konkrétně se to projevuje ve sklonech pátera Halíka okuřovat různé neznabohy typu Dalajlámy a Havla. Ale současně odsuzuje tradiční katolíky, ty nesnáší. Okuřuje ty, od kterých čeká, že ho budou na oplátku okuřovat kadidlem obdivu a poct. To je asi všechno k jeho osobě. Raději bych se bavil o nějakých hezkých katolických věcech, jako je třeba pivo či fotbal.“

Jaké je nejlepší katolické pivo? „Každé poctivě dobře uvařené pivo. To je poctivá lidská práce,“ směje se pivař Čejka.

Havel vs. Klaus. Plivání na národ je hříchem proti Desateru

I když ani jeden z českých prezidentů nebyl či není katolíkem, zhodnotil je z hlediska přirozeného práva, přirozených dober a přirozené morálky, které dokážou nahlédnout i lidé bez daru víry.

„Obecně je přirozenému zákonu bližší prezident Klaus. Myslím, že u někoho došlo k nějaké změně. Z devadesátých let si ho takového moc nepamatuji. Asi nepřizná, že se v některých věcech mýlil, ale myslím, že mu některé věci docvakly, došly později. Aby společnost fungovala, tak musí být pojímána jako společnost, odtud jeho důraz na národ, který vítám, na rozdíl od toho poplivávání českého národa, kterého jsme byli svědky u Václava Havla. Plivání na národ je hříchem proti Desateru, proti úctě k rodičům, která se vztahuje i k širší rodině, kterou je národ,“ říká ParlamentnímListům.cz Martin Čejka.

V tomto smyslu citoval Čejka i Katechismus katolického náboženství kardinála Františka Tomáška: „Jsme povinni milovat všechny lidi bez rozdílu rasy a národnosti. Smíme však a také máme více milovat ty, kteří jsou nám bližší rodem nebo vírou, dobrodiním nebo přátelstvím. Rodem jsou nám bližší zvláště rodiče a sourozenci, příbuzní a členové vlastního národa… Kdo miluje svůj národ, hlásí se k němu, zůstává mu věrným, váží si mateřské řeči, otcovské země a národních památek. Hledí poznat dějiny svého národa, hájí jeho práv, přispívá na jeho potřeby a modlí se zaň. Hledí národu prospět poctivou prací v povolání. Bylo by hříchem vlastní národ zradit, tupit a poškozovat. Hříchem je však také zášť a utiskování, výsměch a pohrdání proti národu druhému. Sám vtělený Syn Boží, Ježíš Kristus, dal nám nejkrásnější příklad lásky k vlasti.“

Neomarxista Havel v čele růžového průvodu

Oba prezidenty hodnotil i v dalších oblastech. „Václav Havel podporoval homosexualismus jako ideologii a jako hnutí a v tomto smyslu si ho dovedu představit v čele růžového průvodu. U Václava Klause vidíme důraz na klasickou rodinu jako soužití muže, ženy, kteří vychovávají děti, nikoli svévolné uskupení těch, kteří spolu souloží jen tak na hromádce, jak to chápal Václav Havel. To jsou zásadní rozdíly vycházející z odlišných názorů na svět. Václav Klaus se dostává blíže ke konzervatismu, zatímco Havel evidentně směřoval k současnému neomarxismu či liberálnímu neomarxismu. Nepokrytě se hlásil ke Straně zelených, což je nejhorší a nejnebezpečnější strana u nás, nejvíce protikřesťanská ve svých zásadách,“ míní šéfredaktor katolického měsíčníku Te Deum.

Politika a společnost JINÝMA OČIMA

Budoucnost vidí Čejka v dlouhodobém pohledu optimisticky, neboť pravda Boží zvítězí. „Závěr bude jasný. Boží věc a Bůh zvítězí. V tom máme jistotu a je důležité, aby nás to naplňovalo nadějí a křesťanskou radostí v našem konání a každodenním životě, aby člověk nepropadal chmurám. Pokud jde o nejbližší vývoj, nevím, co se může udát, ale Boží milost působí a vidím to stále kolem sebe ve svém okolí: hodně lidí se obrací, je hodně konvertitů. Podle sčítání lidu je zaznamenán úbytek katolíků. To pouze podtrhuje nynější krizi biskupů a krizi hierarchie. Pokud dojde k obrodě Církve, dojde i k obrodě společnosti. K tomu jednou dojde, pokud dříve nenastane Armageddon, což se také může stát. Ale pro ty, kteří žijí podle svého nejlepšího svědomí a vědomí, hledají Boha a ti, kteří se snaží žít v milosti posvěcující, by se moc bát nemuseli,“ uzavřel pro ParlamentníListy.cz Čejka.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.