Sdělovací prostředky v Evropě i u nás žily v uplynulých dnech událostmi, které odstartoval teroristický útok v pařížském sídle časopisu Charlie Hebdo. „Je zajímavé, jak se mění ten prvotně vylekaný mediální pohled a to spontánní odmítnutí toho, co se stalo. Ne, že by teď někdo jásal, že se dějí teroristické akty přikryté nějakou vírou nebo ideologií, to bych určitě neřekl, ale jak se zpátky do médií vrací ta politická korektnost a falešná snaha hledat nějaké další omluvné charakteristiky, rozlišovat, jak na to upozornil Petr Hájek z Protiproudu, mylně hodné a zlé islamisty,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
I když to považuje až za brutální označení, tak je přesvědčen, že mu mediální reakce na ty tragické události dávají za pravdu. „Začnu středečním Horizontem ČT24, kde byl hostem pan Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity. A říkal, že má dojem, že se tady v mediálním a veřejném diskurzu ´uměle vytváří dojem střetu civilizací´. Střet civilizací je, jak víme, kniha profesora Samuela Huntingtona, který popisuje právě toto. To znamená čelní náraz kultur, a to té euroatlantické, křesťansko-helénsko- židovské a proti tomu té islámské z východu nebo jihovýchodu,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Nejde o žádný střet civilizací, ale nepřijatelnou veřejnou reakci
Autor to sice popisoval už před téměř dvaceti lety, ale na jeho slova evidentně dochází. „A pan Bureš z Metropolitní univerzity se tomu nejenže brání, ale dokonce kritizoval, že se tady uměle vytváří tento dojem. To je naprosté nepochopení věci a návrat o nějakých pět, sedm let zpátky k takové bezbřehé postmoderní multikulturalitě, o níž už i v médiích občas slyšíme, že je to fenomén, který je v podstatě mrtvý a který se ukázal už od počátku chybný. Dokonce to zaznělo jednou i v České televizi, a to od politologa Masarykovy univerzity Josefa Krause, že ta multikulturalita neproběhla tak, jak si to inženýři sociálních dějů představovali či kreslili,“ podotýká mediální odborník.
Psali jsme:
Jinak ale většina mediálního diskurzu probíhá v podobném duchu, jak bylo slyšet ve zmíněném pořadu od politologa Oldřicha Bureše. „Dokonce říkal, že je třeba, aby probíhala debata o tom, že neprobíhá střet civilizací a že to, co vidíme kolem sebe, je ´nepřijatelná veřejná reakce´. Tak se ptám, kdo stanovil míru či podobu přijatelné nebo rozumné reakce. Já mám za to, že veřejná reakce vzniká právě proto, že ji nikdo nestanovuje, že vzniká spontánně z názoru veřejnosti, že není dobré ji nějakým způsobem usměrňovat,“ konstatuje Petr Žantovský.
Muslimové jsou státotvorní, zaznělo v ČT od odborníka na islám
Úplně stejný dojem si odnesl z pondělního Hyde Parku České televize, kde byl hostem Šádí Shanaáh, Palestinec žijící v České republice. „Působí na Anglo-americké univerzitě v Praze a byl představen jako odborník na islám. Sám říkal, že sice není ortodoxní muslim, že nechodí vykonávat ty rituální záležitosti, nicméně věřící je a z toho, co říkal, to bylo celkem patrné. To, že má k muslimům velmi blízko, potvrdil například tím, když říkal, že muslimové jsou státotvorní, což mi přišlo na pozadí toho všeho, co se kolem nás děje, docela zajímavé,“ přiznává mediální analytik pro ParlamentníListy.cz.
Poukazuje přitom na Shanaáhovu shodu s ředitelem Muslimské unie České republiky Mohamedem Abbasem, jenž ve čtvrtek ve vysílání televize Nova například říkal, že bít ženu je možné, že to je vlastně přijatelné. „To je docela zajímavý projev státotvornosti. Shanaáh také tvrdil, že dostává výhrůžky zabitím za své muslimské přesvědčení a za své muslimské výroky. Stále se to převrací na druhou stranu, otáčejí situaci naruby. Vždyť Abbas, minulý týden jsem o tom mluvil, řekl vysloveně explicitně, že to je Evropa, která bojuje proti islámu a proti muslimům. Proč to tak říká nebo z čeho tak usuzuje, nám už neřekl. A to je špatně,“ myslí si Petr Žantovský.
Za pár týdnů se dozvíme, že si to karikaturisté zavinili sami
Přitom ale jako by si notovali s francouzským prezidentem Hollandem, který na jednom z pohřbů prohlásil, že muslimové jsou první oběti rasismu, fundamentalismu a netolerance. „Začínám mít trošku svrbění a strach, že se v horizontu dnů či týdnů dozvíme, že si to vlastně ti karikaturisté zavinili sami, že neměli dělat to, co dělali, že to oprávněně pobouřilo dotčené muslimy. Ale oni si dělají stejně neurvalou a pro někoho až podpásovou legraci z bezvěrců, z podnikatelů, z politiků, nevím však o tom, že by nějaký takto postižený karikovaný příslušník nějaké skupiny či jednotlivec prováděl v redakci to, co tam prováděli islamisté s výkřiky o Alláhovi. Tak to si myslím, že je poněkud mimo terč,“ míní mediální odborník.
Ing. Miloš Zeman
Šádí Shanaáh se také vyjadřoval na adresu českého prezidenta, protože se mu nelíbil výrok Miloše Zemana, že lidé mají zůstat tam, kde se narodili, a být prospěšní své vlastní zemi, své vlastní kultuře. „Tuhle větu označil za úsměvnou a trapnou. Nevím, co je na té větě trapného. Myslím, že je to věta, se kterou se drtivá většina národa a možná i evropských národů ztotožní. I u nás se v minulosti spousta lidí rozhodovala, zda emigrovat, nebo zůstat. Ale většina tu zůstala právě proto, že chtěla zůstat u svých kořenů, u své kultury, u svých mrtvých i živých. Na tom nevidím nic trapného ani úsměvného, spíše byl trapný pan Shanaáh, když to takhle hodnotil,“ tvrdí Petr Žantovský.
Na protest Pussy Riot v mešitě v otázkách na muslima nedošlo
Při sledování Hyde Parku si také všiml, že otázky z tzv. crawlu, informačního textu, který běží v jednom z horizontálních okrajů obrazovky, takřka nikdy moderátor nepoužije. „To je v České televizi absolutní pravidlo, že když se koná debata s nějakým hostem, tak se tyto dotazy v otázkách moderátora neobjeví. Nevím, podle jakých kritérií si moderátor otázky vybírá, jestli na to má dramaturga, který mu je předvybírá, nebo jak vlastně vypadá příprava takového pořadu. Jestli existuje politické zadání typu ´nesmíš říkat nic provokativního, nesmíš se ptát na nic, co není v souladu s naším konformním názorem na věc, s naší ideologií, kterou tady prosazujeme´. Často to tak vypadá,“ soudí mediální analytik.
Přestože při podobných kontrastních tématech, jakým bylo to v pondělním Hyde Parku, vyjadřuje drtivá většina otázek určitou část hlasu lidu, vox populi, tak je moderátor nepoužije. „V tomhle konkrétním případě se objevila velice hezká otázka a opravdu by mě moc zajímalo, jak by na ni pan Shanaáh odpověděl. Diváka zajímalo, co by se podle Shanaáha stalo, kdyby skupina Pussy Riot stejným způsobem, jako protestovala v kostele, protestovala v mešitě. To je otázka, která je zásadní a velmi důležitá pro celý kontext, o němž mluvíme. Ale ani divák, ani já se názor pana Shanaáha nedozvíme, protože ta otázka nezazněla,“ lituje Petr Žantovský.
Média by protestnímu hnutí PEGIDA ráda nasadila psí hlavu
Za druhé téma si vybral protesty hnutí PEGIDA v Drážďanech a jiných německých městech, s nimiž si sdělovací prostředky nedokážou poradit. „Novináři by tomuto hnutí rádi nasadili psí hlavu neonacismu, fašismu a nevím čeho ještě, ale ono to zdaleka tak jednoduché není. Kdo si chce udělat o tom hnutí komplexnější obrázek, ať si vygoogluje článek Lenky Procházkové, který vyšel na serveru Disidenti.org. Popisuje v něm svoji účast na jedné z těch demonstrací, co je to za organizaci. Navzdory tomu, že Procházkovou opravdu nelze podezírat ani trošku z příklonu k nějakým nacistickým myšlenkám či tendencím, tak to popisuje úplně jinak než většinová média,“ upozorňuje mediální odborník.
V souvislosti s tím ho zaujala jedna televizní reportáž z protestu v Drážďanech, v níž oslovili také jednoho z demonstrujících. „Odpověděl jim tak, že tou větou přesně charakterizoval problém, o který jde. Odmítl jim podat jakékoli vyjádření se slovy ´Nic vám neřeknu, stejně to zkreslíte´. To je podle mě hrozně důležitá věta. My jsme si mysleli, že ta nedůvěra k médiím panuje jenom tady v Česku, že máme nedospělé novináře a komunistickou minulost. Ale ono to tak není. Zřejmě média už žijí ve virtuálním světě napříč Evropou a napříč světem a vytvářejí si svůj vlastní virtuální svět nezávisle na světě reálném,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Fotogalerie: - Proti islamismu i přistěhovalcům
Lidé si myslí něco jiného, než jim politici a média vtloukají do hlavy
Dobře to prý vyjádřil zpravodaj České televize Martin Jonáš, když v úterním Horizontu ČT24 říkal, že je překvapen, jak rychle platforma PEGIDA vznikla mimo většinovou politickou scénu a mimo většinová média. „To je přesně ono. To je to nepochopení, jak je možné, že tady vzniká něco, co jsme my nespustili, nezařídili, neodpovídá to našim kánonům, které neustále strkáme do médií horem dolem. A jak je možné, že si lidé myslí něco jiného, jak je možné, že nám nevěří, jak je možné, že se dokážou sami zorganizovat takto spontánně, aniž bychom je na to náměstí svolávali my velcí novináři nebo my velcí konzervativní nebo jiní většinoví politikové,“ poukazuje mediální analytik.
„Je to možné jednoduše proto, že míra veřejného lhaní, ať už z politických nebo mediálních tlampačů, už je taková, že přerostla ve spontánní odpor, který může nabrat někdy agresívních, někdy až extrémních podob. A je samozřejmě důležité, jak se centrální politická elita a také média postaví k záležitostem typu hnutí PEGIDA. Protože když mu budou, stejně jako to učinila paní Merkelová, nasazovat psí hlavu, tak je jenom zradikalizují a postaví je proti sobě. To pak začne být problém. V tuto chvíli je to zatím vyjádření lidové vůle ´My vám nevěříme´. A jak s tím politická scéna naloží, takové to potom bude. Nechme se překvapit,“ doporučuje Petr Žantovský.
Společenskou diskusí za lepší přímou volbu prezidenta
Pro závěrečné téma se nechal inspirovat rozhovorem s hudebníkem Martinem Přikrylem, který se objevil na serveru Novinky.cz. „Pan Přikryl je členem skupiny The Prostitutes a vystupuje jako šéf zastřešujících aktivit proti prezidentu Zemanovi, k tomu vytvořil i spolek, který se jmenuje Podhradí. A podle jeho slov z toho rozhovoru je právě Miloš Zeman ´iniciátorem a provokatérem´ té iniciativy. Tak nevím, čím se Miloš Zeman o to zasloužil a jestli by měl opravdu být iniciátorem, provokatérem nebo něčím takovým v tomto směru. Myslím si, že je to poněkud přehnané tvrzení,“ domnívá se mediální odborník.
Stejně tak se podle něj Martin Přikryl pohybuje na půdě sci-fi, když se vyjadřuje v tom smyslu, že první přímá volba prezidenta dopadla špatně nejen tím, kdo byl zvolen, ale celkově jak probíhala. „Říká, že by se chtěl zaměřit na to, aby k takovému lapsusu už nedošlo. A když se ho redaktor ptá, jak to chce zařídit, tak odpovídá: ´Nějakou společenskou diskusí, abychom v příští volbě prezidenta měli lepší kandidáty´. Mě by také zajímalo, jak chce zařídit, aby měl lepší kandidáty. Mám za to, že v první přímé volbě byli kandidáti velice rozmanití jak co do kvality z hlediska politické zkušenosti, tak co do zaměření z hlediska osobnostního nebo profesního, od ekonoma přes novinářku až po umělce,“ připomíná Petr Žantovský.
Klaus a Zeman trpí frustrací, že je intelektuální elity neberou, a tak se jim mstí
Protože se domnívá, že jsme měli v první přímé prezidentské volbě skutečně pestrý výběr, tak přemítám, jaký by byl Přikrylův lepší kandidát. „Asi by vypadal jako Karel Schwarzenberg nebo někdo takový. Ale to on neřekl. Pan Přikryl je zjevně veliký intelektuál. V jednom článku na IDnes říká, že ´Klaus a Zeman trpí celoživotní neléčitelnou frustrací z toho, že je intelektuální elity neberou, a tak se jim mstí´. Zjevně se pan Přikryl považuje za intelektuální elitu, což mě inspirovalo k tomu, abych se podíval na jeho mediální výstupy, kde se ta jeho intelektuální elitnost projeví,“ přiznává mediální analytik.
Našel mimo jiné rozhovor z doby, kdy byl Martin Přikryl navrhován na cenu za hudbu k filmu Poupata. „On tam deklaruje, že je amatér, samouk, což by nevadilo, a tvrdí, že ho vůbec nenapadlo, že by mohl být nominován na cenu za nejlepší hudbu. Teď cituji: ´Abyste mohli být nominováni u filmu, je třeba mít FAMU, AMU, DAMU, HAMU nebo JAMU´. Já nevím, jestli to měl být vtip, nebo jestli to je tak, že pan Přikryl vůbec netuší, jak systém těch škol, které jmenoval, funguje. Spadá mu to do nějakých zkratek, které mu symbolizují zřejmě něco, co nechce a k čemu se nemíní snížit, protože holt on je ta intelektuální elita. Tak to čtu já a tak to chápu já,“ konstatuje Petr Žantovský.
Je strašlivé, že se duchaprázdnými výroky takového jedince média zabývají
Nejen proto ale žasne, kolik prostoru se takovému člověku dostane ve sdělovacích prostředcích. „Myslím si, že je dost strašlivé, že se naprosto – nechci použít žádný výrazný expresívní výraz – duchaprázdnými výroky takového člověka nebo podobných lidí zabývají mainstreamová centrální liberální média v takové míře, jako kdyby opravdu něco znamenaly. Mám za to, že to je jenom vyjádření nějakého nevzdělance, který na sebe potřebuje upozornit, protože jeho skupina třeba prodala poslední rok málo desek. Ale nevím, tu skupinu neznám. Nicméně pro mě je to jenom potvrzením toho, že volba Miloše Zemana byla správně,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
