ParlamentníListy.cz získaly některé z odposlechů, které v aktuálním článku nabízíme v psané formě jako součást celkové mozaiky.
Předseda trestního senátu Krajského soudu Martin Lýsek po mnoha letech zpřístupnil obžalovaným nahrávky tehdejšího protimafiánského útvaru Roberta Šlachty, jež byly podle všech indicií Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu a Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci vyhodnoceny jako nezájmové a jejichž vydání obhajobě bylo v přípravném řízení zamítnuto.
Jako nezájmové jsou označovány takové odposlechy, které nemají jakoukoli souvislost s tím, co je obžalovaným kladeno za vinu.
Obžalovaní však trestnímu senátu, jak se nám podařilo zjistit, předložili při hlavním líčení v Olomouci desítky odposlechů, ze kterých vyplývá pravý opak.
Připomeňme, že žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Miroslav Stoklásek klade obviněným u kauzy Aquapark za vinu, že „v přesně nezjištěném období nejméně od února do července 2015 v Olomouci v hotelu Janiš, kavárně Cafe DeLux, ul. Lipenská 11/7, Olomouc – Hodolany, Karel Kadlec na osobních schůzkách poskytoval Ivanu Kyselému informace o trestním řízení vedeném u policejního orgánu Policie České republiky KROK pod sp. zn. KRPM – 125251/TČ-2013- 140080 pro okolnosti nasvědčující spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, a to informace o samotném vedení trestního řízení a o jeho aktuálním rozsahu, a ovlivňoval průběh řízení, který byl předem dohodnut mezi Karlem Kadlecem a Ivanem Kyselým tak, aby se trestní řízení negativně nedotklo Jiřího Rozbořila…“
Z nahrávky pořízené útvarem Roberta Šlachty ze dne 28. 1. 2015, která byla předložena trestnímu senátu a po celou dobu přípravného řízení byla ze strany ÚOOZ a Vrchního státního zastupitelství tajena, však plyne, že hned na prvopočátku odposlechnutých hovorů říká tehdejší šéf hospodářské kriminálky Radek Petrůj Karlovi Kadlecovi, že sociálnědemokratický hejtman Rozbořil, jako předseda dozorčí rady aquaparku, s inkriminovanou kauzou nemá nic společného.
U dalšího skutku žalobce Stoklásek klade obviněným za vinu: „…Karel Kadlec nehodlal státnímu zástupci dát k dispozici všechny podklady, které měl k dispozici svědek Ladislav Kleisl (advokát, pozn. red.) a které by mohly být relevantní pro řádné objasnění předmětné trestní věci i souvisejících okolností“. Z další zatajené nahrávky ze dne 2. 6. 2015 naopak vyplynulo, že tehdejší šéf hospodářské kriminálky Petrůj udělal všechno pro to, aby případné důkazy zajistil a informoval o tom svého šéfa Kadlece, jemuž na nahrávce říká, že byl za svědkem Kleiselem a že po něm chtěl deníček a že deníček nechce vydat, protože má strach a že o této skutečnosti informoval dozorujícího státního zástupce.
Z telefonického rozhovoru tehdejšího brněnského velitele ÚOOZ Ohnoutky a krajského policejního náměstka Kadlece však plyne, že ÚOOZ předává spisový materiál podezřelého Jaroslava Králíka do Olomouce s tím, aby proti vlivnému členovi ČSSD v Olomouci zahájili trestní stíhání a co víc, tuto skutečnost dokonce avizoval Kadlecovi telefonicky i ředitel ÚOOZ Robert Šlachta.
Je tedy přinejmenším zvláštní, jak mohl tehdejší šéf kriminálky Kadlec ovlivňovat průběh trestního řízení v kauze Aquapark, aby se negativně nedotklo hejtmana za ČSSD Rozbořila, když sociálnědemokratický hejtman nebyl z ničeho podezřelý.
Podobně zarážejících míst našly ParlamentníListy.cz při svém pátrání víc. Řada z nich nebyla dosud medializována.
Je s otazníkem, proč Ištvánův žalobce klade obžalovaným za vinu, že chtěli zatajit důkazy před dozorujícím státním zástupcem u kauzy Kaštilová, když ze zatajeného odposlechu plyne pravý opak, tedy že se tehdejší zástupce hospodářské kriminálky Petrůj snažil zajistit veškeré důkazy, i když je po něm státní zástupce nepožadoval.
Zvláštní je rovněž angažmá vedoucího ÚOOZ Brno a ředitele Šlachty v opakovaně zmíněné kauze Králík, když šéfovi olomoucké kriminálky Kadlecovi předávají pod dozorem Vrchního státního zástupce Stokláska politicky laděnou kauzu k zahájení trestního stíhání a obžalované viní z toho, že chtěli vlivného člena ČSSD stíhat „bez ohledu na důkazní situaci“.
Je nutné podotknout, že obžalovaní předestřeli desítky zatajených nahrávek senátu Martina Lýska, kterým se i nadále budeme věnovat. Soud rovněž vyslechl desítky osob, které potvrzují skutečnosti uvedené v zatajených nahrávkách, jež popírají obžalobu žalobce Stokláska a korespondují se zatajenými odposlechy.
Pokud by se potvrdilo, že sklad ve Vrběticích vyhodili do vzduchu Rusové, byl by to pro vás akt státního terorismu?Anketa
Svědek a současně dozorující státní zástupce v kauze Kaštilová Daniel Němec u soudu uvedl: „Vím, že jednou na mě zapůsobila svědecká výpověď svědka Kleisla. Zajímavé bylo, že když dokončil celou tu výpověď, tak uvedl, že si všechny ty poznatky, které vypovídaly o tom špatném jednání obžalovaných, zaznamenal, že si napsal seznam, protože měl takový strach, že se mu něco stane, že si to všechno sepsal a rozdal to několika lidem. Tak toto jsem sděloval Radku Petrůjovi a vím, že pak za mnou přišel, jestli toho Kleisla má oslovit s tím, že by ten seznam pro něho byl užitečný, nebo ty paměti, nebo to, co si zapsal, protože to jednání, které my jsme tehdy posuzovali, proběhlo čtyři roky předtím. Já jsem mu řekl, že pro ten náš případ v tom nevidím nic podstatného, ale pokud má pro svoji operativní činnost potřebu, tak ať se svědka zeptá, jestli by z toho vyplynula další podezření na trestnou činnost. Takže jsem mu toto sdělil, ale rozhodně jsem mu neuložil, aby svědka sám vyhledával a hledal u něj doplňující (důkazy, pozn. red.), nebo aby ten seznam požadoval od svědka. Já jsem řekl, to je na tobě, já to pro svoji věc nepotřebuji.“
Svědek Ladislav Kleisl u soudu naopak konstatoval, že byl překvapený, že plukovník Petrůj za ním jede do Šumperka a měl spíš výčitky, že mu nemůže nějak pomoct.
Další svědek, rovněž zpracovatel kauzy Králík na ÚOOZ Brno František Ševčík, u soudu uvedl:
„K dotazu, čí osobní iniciativou bylo rozdělení věci a částečné postoupení do Olomouce, zda jsem to vnímal jako iniciativu pana Ohnoutky, nebo se to k němu tento plán, záměr dostal v nějaké linii, uvádím, že já jsem tam nebyl od toho, abych to hodnotil, on mi dal pokyn, já jsem ho splnil. Já jsem s tím pokynem nesouhlasil, a to zejména z toho důvodu, že jsem mluvil o tom, že to trestní řízení nemělo daleko k té finální fázi, tam nechybělo moc úkonů dodělat. Já jsem protestoval proti tomu předání (pryč z ÚOOZ, pozn. red.), ale ne proto, že bych si nemyslel, že krajská kriminálka by to neměla zpracovávat, ale že jsem nechtěl od té rozdělané práce odejít a cítil jsem, že už není daleko k tomu, aby se to v nějaké ne dlouhé časové době dovedlo do konce.“
Uvedení svědci tak pravidelně potvrzují interpretace na nahrávkách, jež zatajil protimafiánský útvar Roberta Šlachty, který by kauzu Vidkun bez spolupráce s Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci nemohl zpracovávat, protože k tomu nebyl věcně příslušný. K zatajení podle všechno přispěl i dozorující státní zástupce Miroslav Stoklásek, jehož hlavním úkolem je dohled nad dodržováním zákonnosti.
Zůstává i nadále otázkou, proč chtěl Robert Šlachta i jeho brněnský vedoucí Ohnoutka bez ohledu na názor zpracovatele Ševčíka mermomocí předat ke stíhání vlivného politika za ČSSD Králíka na olomouckou kriminálku, proč některé nahrávky nebyly součástí spisového materiálu Vidkun, když odporují interpretaci uvedené v obžalobě, jsou potvrzovány svědeckými výpověďmi a jediným důkazem obžaloby jsou selektivně interpretované odposlechy.
Kdo, jak, proč, a především čí zájmy byly v jednotlivých kauzách hájeny, o tom redakce přinese informace v dalším pokračování.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Gerhard Nowak
