Olomoucká kauza kolem Ivana Langera odhalila souvislosti. Nejvyšší žalobce měl „přihrát“ pomoc Ištvanovi v kauze Nagyová

5. 11. 2015 4:39

Takzvaná olomoucká kauza v čele s nezatčeným, nýbrž podezřelým bývalým ministrem vnitra Ivanem Langerem naplno obnažila stav českých bezpečnostních složek. A další bizarnosti vyplývají najevo. Tentokrát v tom nejedou jen policisté a inspektoři. Ale už i státní zástupci včetně toho nejvyššího.

Olomoucká kauza kolem Ivana Langera odhalila souvislosti. Nejvyšší žalobce měl „přihrát“ pomoc Ištvanovi v kauze Nagyová
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan

Anketa

Myslíte, že Angela Merkelová bude v roce 2017 znovu zvolena kancléřkou?

4%
13%
hlasovalo: 13011 lidí

Tento příběh vybublal na povrch kvůli zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) v Olomouci, souvisejícímu s Generální inspekcí bezpečnostních sborů (GIBS). A je přímým pokračováním svržení Nečasovy vlády v létě roku 2013.

Na jaře roku 2014 podal jeden z obžalovaných v takzvané kauze Nagyová, bývalý důstojník Vojenského zpravodajství Jan Pohůnek, podnět na GIBS, kde poukazoval na možné zneužití pravomoci příslušníků ÚOOZ, účelové manipulace s důkazy a nezákonné sledování. Ve svém oznámení do puntíku popsal a rozebral nezákonnosti, kterých se mohli detektivové při zásahu dopustit. Jeho argumentace je velmi závažná.

Napadl především bianko povolení ke sledování „blíže neustanovených příslušníků Vojenského zpravodajství včetně jimi užívaných, doposud neustanovených motorových vozidel“. Soud, který případ údajného zneužití Vojenského zpravodajství rozhodoval, přitom došel k jednoznačnému závěru, že žádný příslušník tajné služby ani auto při sledování osob, o které měla mít zájem Jana Nagyová, nefigurovali. Přestože detektivové ÚOOZ při sledování narazili pouze na privátní bezpečnostní agenturu, povolení ke sledování „blíže neustanovených příslušníků Vojenského zpravodajství“ posloužilo jako podklad k zatčení ředitelů vojenské tajné služby Ondreje Páleníka, Milana Kovandy a šéfa vnitřní bezpečnosti služby Pohůnka i samotné Jany Nagyové (dnes manželky bývalého premiéra Petra Nečase). Pohůnek inspekci vyzval k důkladnému prošetření toho, jak je možné, že jen díky paušálnímu povolení ÚOOZ a vrchního státního zastupitelství v Olomouci a prokazatelné manipulaci s důkazy došlo k průniku do integrity a trezorů tajné služby.

Kauza týkající se důstojníků ÚOOZ skončila u brněnského žalobce. Ten ji poslal dále...

Turbulentní vývoj, který Pohůnkův podnět inicioval, by nepředpokládal nikdo znalý policejně-právní rutiny. Inspektor, který dostal Pohůnkův podnět na starost, jej vyhodnotil tak, že si bývalý důstojník stěžuje i na žalobce Ivo Ištvana a jeho podřízené. Složku tedy zabalil a odeslal ji na Nejvyšší státní zastupitelství. „K vašemu dotazu mohu sdělit pouze tu skutečnost, že ve věci dotazovaného podnětu nebyla Generální inspekce bezpečnostních sborů příslušná, a podnět byl proto postoupen na Nejvyšší státní zastupitelství,“ potvrdila ParlamentnímListům.cz posunutí třaskavé kauzy do Brna mluvčí GIBS Radka Sandorová. Inspektor navíc uvedl, že kdyby Ištvanovi lidé přišli na pochybení Šlachtových detektivů, zajisté by o tom GIBS informovali.

Závažné informace o možné trestné činnosti důstojníků ÚOOZ tedy doputovaly na stůl brněnského žalobce Jana Kasala. Ten by za standardních okolností po prostudování rozhodl o tom, že Pohůnkův podnět není důvodný, nebo by vyzval GIBS k jeho prověření. To se ale nestalo. Kasal místo toho poslal Pohůnkův podnět vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci. Tedy instituci, která Pohůnka obžalovala a na jejíž možné nezákonné kroky bývalý důstojník mimo jiné také upozorňuje. „Každé podání se posuzuje podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. To znamená, že přestože je podání například označeno jako ‚trestní oznámení‘, obsahově ve skutečnosti může jít například o žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu či státního zástupce, o podnět k výkonu dohledu, o stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na chování státních zástupců,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz zeširoka předání výbušného oznámení Ištvanovým lidem mluvčí nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. „Pokud je například podáním zpochybňována zákonnost a důkazní využitelnost některých procesních úkonů provedených policejním orgánem v rámci trestního řízení, může jít o žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu, k jejímuž vyřízení je primárně příslušný dozorový státní zástupce. Konkrétní způsob vyřízení každého podání se tedy odvíjí od určitého obsahu každého jednotlivého podání, přičemž podatel je o způsobu vyřízení podání zákonným způsobem vyrozuměn,“ dodal Malý.

Ze složitého vysvětlování mluvčího státního zastupitelství tedy vyplývá, že podáte-li trestní oznámení na inspekci, že vaši osobu zatýkající policisté pravděpodobně porušili zákon, může skončit u dozorujícího státního zástupce, který se na vašem zatýkání stejně aktivně podílel.

... a následně putovalo ještě dále

Absurdní právní divadlo má ale ještě mnohem výživnější pokračování. Oznámení Jana Pohůnka totiž doputovalo do rukou státního zástupce Martina Brzobohatého, který se na úkonech v operaci Nagyová aktivně podílel. Vrchní státní zastupitelství na dotazy ParlamentníchListů.cz neodpovědělo. Z informací, které jsme získali, ale vyplývá, že Brzobohatý Pohůnkovo podání prostudoval a došel k tomu, že některé důkazy, jež ÚOOZ v rámci kauzy Nagyová předložil, jsou skutečně nepoužitelné. Nikolivěk nezákonně získané. A Pohůnkovo oznámení založil do spisu jako součást jeho obhajoby.

„Potvrzuji, že počátkem roku 2014 jsme skutečně adresovali podnět na prošetření činnosti některých policejních orgánů ze strany GIBS, přičemž dopis byl určen jeho řediteli plukovníku Bílkovi. To bylo cestou přes nejvyšší státní zastupitelství přeposláno vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci a státní zástupce mi pak dopisem ze dne 12. května 2014 odpověděl, že přezkoumal obsah zmíněných podání a vyhodnotil je jako námitku nepoužitelnosti některých důkazů opatřených policejním orgánem v průběhu prověřování trestné činnosti vytýkané mému klientovi. Současně nás informoval o tom, že tato podání budou zařazena do vyšetřovacího spisu jako součást obhajoby,“ potvrdil informace ParlamentníchListů.cz Pohůnkův advokát Michal Hráský.

Sečteno a podtrženo: Policie někoho zatkne. Obviněný se legitimně brání tím, že policie nepostupovala podle zákona. Ale inspekce a státní zástupci nakonec přikryjí policisty, kteří mohli při vyšetřování porušit zákon, a nazvou to obhajobou zatčeného. Nad takovýmto výkladem práva a zákonem jasně deklarovaným ctěním presumpce neviny by jistě zatleskali i na divokém Balkáně. „Samozřejmě tento postup považuji za velmi netradiční a ponechávám spíše na vaší interpretaci, jak to vše pojmenovat a popsat. Důvody mé zdrženlivosti jistě chápete,“ uzavřel Hráský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jaroslav Šťastný

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Už se připravuje další islámské nebezpečí. Generál Randák uzemnil ty, kteří věří v brzký klid, a řekl své o vývozu demokracie

8:02 Už se připravuje další islámské nebezpečí. Generál Randák uzemnil ty, kteří věří v brzký klid, a řekl své o vývozu demokracie

REPORTÁŽ „Socializovat bojovníky Islámského státu vracející se do Evropy je prakticky nemožné,“ uved…