„Časy, kdy jsme se mohli bezpečně spolehnout na druhé, jsou již u konce. To jsem v uplynulých dnech pocítila na vlastní kůži. My, Evropané se nyní budeme muset stát strůjci vlastního osudu,” prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová v Mnichově jen několik hodin po setkání s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a dalšími členy skupiny G7.
Merkelová upřesnila, že bude i nadále usilovat o spolupráci a partnerství se Spojenými státy a Velkou Británií, stejně jako s ostatními sousedy a dokonce i s Ruskem. „Musíme mít ovšem na vědomí to, že za svou budoucnost, za svůj osud, musíme bojovat především my sami, my Evropané,” upřesnila.
Je Donald J. Trump pro Evropu nespolehlivý partner, jak naznačuje Merkelová?Anketa
„Myslím si, že bylo třeba, aby se člověk na summitu NATO, a zejména později na summitu G-7, jasně vymezil proti prezidentu Spojených států amerických, který se ostatní snaží jen zesměšnit a chová se jako nějaký diktátor,” uvedl Schulz v rozhovoru pro německé ARD-Hauptstadtstudio.
Prezident Spojených států Donald Trump svou účastí na summitu G7 v italské Sicíli zakončil svou první zahraniční cestu, v rámci které se podíval do tak různorodých zemí jako Saúdská Arábie, Izrael, Vatikán, Belgie a nakonec Itálie.
Na Sicílii se Trump opřel do lídrů členských států NATO, kteří by se podle něj měli postarat o to, aby jejich země přispívaly více do společného rozpočtu. Trump dále odmítl poskytnout závazek vůči článku 5 severoatlantické smlouvy, podle kterého mají v případě nutnosti přijít členské státy na pomoc napadenému členovi aliance.
„Opilý americký turista”
Trumpovo první velké turné bylo od prvního momentu pod drobnohledem světových novinářů, kteří pečlivě sledovali, jak si prezident nejmocnější země světa dokáže poradit se svými novými kolegy.
Obecně sklidil Donald Trump, zejména tedy na Západě, za své vystupování velkou kritiku. Mnohé deníky jej připodobnily k „opilému americkému turistovi”, který odstrkává lídry jiných států, aby se dostal na snímku do první řady. A na rozdíl od svých evropských kolegů jezdí po Sicílii na golfovém vozítku.
Britská novinářka Suzanne Moore v článku pro slavný deník Guardian označila po konci summitu německou kancléřku Angelu Merkelovou za nového „lídra svobodného světa”.
„Zatímco Trump dával při svém evropském turné jasně na odiv svou ignoranci a neznalost cizích jazyků, kultur či dokonce jen základních pravidel slušného chování, Merkelová byla evidentně ve svém živlu,” komentuje Moore.
„Vladimir Putin dobře věděl, že má Merkelová strach ze psů, a právě proto přivedl na setkání s německou kancléřkou v roce 2007 svého labradora. Merkelová se nenechala zastrašit a později celý incident okomentovala slovy, že chápe, že si Putin musí ‚dokázat své vlastní mužství‘,” uvedla Moore další příklad diplomatické mistrnosti Merkelové.
Britská novinářka si zároveň ovšem uvědomuje, že ne každý má Merkelovou v oblibě. Stačí se podívat do takového Portugalska, Řecka, Španělska či Itálie, kde lidé na vlastní kůži pocítili následky úsporných opatření, ke kterým se některé členské státy EU byly nucené zavázat.
Merkelová je prý ovšem nepopiratelnou mistryní krizového managementu. „Má jasnou vizi, morální hodnoty a jakési pevné jádro, které ji umožnilo prosadit politiku přijímání uprchlíků, která bezesporu vyžadovala mnoho odvady.”
Nový osud Evropy
Profesor politologie a mezinárodních vztahů z univerzity George Washingtona Henry Farrell se ve svém článku pro The Washington Post zaměřil spíše na případné implikace potencionálního „rozchodu” mezi Německém a Spojenými státy.
Kam má Česko směřovat v rámci EU?Anketa
Komentáře Merkelové o osudu Evropy pramení prý naprosto zjevně z vystupování Donadla Trumpa, který odmítl dát jakýkoli závazek vůči článku 5 smlouvy o NATO, a podobně se vyjádřil i k Pařížské smlouvě o změně klimatu.
„Toto jen utvrzuje obraz Spojených států jako nespolehlivého partnera. Zatímco mnoho autoritářských států Donalda Trumpa, který očividně nebude v roli prezidenta USA žádným bojovníkem za lidská práva, vítají s otevřenou náručí. Tradiční američtí spojenci jsou jím hluboce zklamáni,” píše americký profesor.
Merkelová se podle Farrella nyní v první řadě zaměří na budování silného vztahu s Francii pod vedením mladého Macrona, který podobně jako německá kancléřka vidí budoucnost Francie v silné a jednotné Evropě.
„Německá kancléřka zcela jistě při budování silné Evropy narazí na celou řadu překážek. Státy jako Polsko a Maďarsko jsou v mnoha ohledech politicky blíže Trumpovi než Německu. Jihoevropské státy mají problémy s úspornou politikou EU, kterou prosazuje Německo pod vedením Merkelové,” píše Farrell.
Zjevné je podle amerického profesora ovšem to, že Merkelová není narozdíl od Trumpa člověkem, který by jednal impulzivně. Naopak, německá kancléřka vše pečlivě zvažuje. Její poslední prohlášení se tedy nedají označit za nějakou emocionální reakci na Trumpovo evropské turné. Merkelová je skutečně odhodlána budovat novou, nezávislou Evropu.
Radost na Východě
Ruské deníky nabízejí svým čtenářům nekonečný výčet témat, na kterých se lídři stran G7 nebyli schopni dohodnout. V Rusku se hovoří o „krachu západních hodnot” a neschopnosti Západu koordinovat své kroky.
Doktor filosofie a ředitel internetového projektu Impérium Jurij Barančik pro deník Regnum napsal, že se „Německo již potřetí za posledních sto let ocitlo v izolaci kvůli své protiruské pozici”. Poslední vyjádření kancléřky Merkelové o vztazích Evropy a USA označil za „kapitulaci”.
Běloruský akademik se ve svém článku rovněž zaměřil na selhání evropských lídrů najít s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem společnou řeč.
„S ohledem na nedávné prohlášení Bílého domu o zrušení protiruských sankcí a pozdější kapitulaci Merkelové se dá předpokládat, že jednání na obou summitech byla ještě složitější, než se dříve předpokládalo,” píše Barančik.
V důsledku rozepře mezi Německem a Spojenými státy bude prý „Gej-Evropa muset sama čelit Putinově Rusku” píše běloruský akademik.
„Stejně tak, jak Anglosasové vytvořili Evropskou unii, tak jí teď i odepsali. Podobně odepsali již potřetí za posledních sto let i samotné Německo,” píše Barančik. Německo se prý stále dopouští té samé chyby – odmítá spolupracovat s Ruskem.
Podle Barančika se může současná německá elita zachránit jedině tak, že začne neprodleně spolupracovat konkrétně v otázce Ukrajiny s Moskvou, kde by prý měl Berlín Moskvě ustoupit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib