„Největší šanci má René Zavoral. Je ‚rozhlasově‘ nejzkušenější,“ říká jednoznačně mediální analytik Jiří Mikeš a pochválil výběrovou komisi za „slušnou práci“. Ta totiž vybrala do užšího kola pět kandidátů na ředitele a právě René Zavoral, náměstek generálního ředitele Českého rozhlasu pro program a vysílání, je z nich jediný, kdo v tomto médiu pracuje, a navíc dlouhodobě. I proto by podle Mikeše post ředitele dobře zvládl. „Nevím samozřejmě, jak se k němu stavějí ostatní zaměstnanci. Možná by se mohli vyjádřit. Bude zajímavé sledovat, jestli po volbě budou protestovat nebo ne. Vždyť rádio je stejně jako televize také vosí hnízdo,“ dodal.
Do výběru pěti kandidátů na ředitele se také dostali: Mediální historik Jakub Končelík, vedoucí právník psychiatrické nemocnice, novinář Tomáš Němeček, ředitel portfolia strategických projektů a finančního řízení IT v České spořitelně Michael Kralert a manažer Tomáš Skřivánek, bývalý ředitel divize Euro E15 ve vydavatelství Mladá fronta. Právě poslední dva jmenovaní jsou dle informací ParlamentníchListů.cz černými koňmi celé volby.
Analytička Ryšánková: Zavoral má výhodu znalosti prostředí. Ví, že rozhlas čeká digitalizace
„Není jasným favoritem. Do rady nikdo nevidíme,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz před středečním hlasováním mediální analytička Irena Ryšánková. Překvapilo ji, že ve finálové pětce jsou čtyři lidé „zvenku“ a jen jeden „zevnitř“ rozhlasu. Proto upozorňuje na úskalí volby osobnosti, která specifika tohoto média nezná. „Pan Zavoral má výhodu znalosti prostředí. Ví, že rozhlas čeká digitalizace, uvědomuje si, že to nebude jednoduché. Nejsou připraveny zákony, není jasné, jak bude probíhat. V mých očích je to jeho velká výhoda. Jestli se ale radní rozhodnou, že po letech, kdy byli řediteli rozhlasu lidé zevnitř, udělají drobný experiment? Těžko říci,“ popsala situaci. Sama pročetla projekty všech pěti kandidátů. „Velmi kvalitní je projekt pana Němečka. Ale například projekt pana docenta Končelíka, který mě osobně učil novodobou historii médií… Je to vynikající pedagog. Historii dělá báječně, ale je vidět, že je to mediální teoretik,“ podotkla.
Žantovský: „Ani od jednoho se nedá čekat to, co Český rozhlas potřebuje. Inventuru.“
Případnou volbu současného náměstka do pozice ředitele nevidí jako šťastné řešení analytik Žantovský. „Nechci hádat, kdo má největší šanci. Ale upřímně, pokud by zvolili pana Zavorala, pak nechápu, proč měl odejít pan Duhan. Náměstek Zavoral byl součástí nejvyššího managementu a zodpovídal za to, co se dělo,“ konstatoval Žantovský, který ale nevěří žádnému z vybraných kandidátů. „Ani od jednoho se nedá čekat to, co Český rozhlas potřebuje, a to inventuru a reorganizaci z manažerského hlediska,“ obává se. Zároveň analytik upozornil na to, že i on byl účastníkem výběrového řízení, a proto je jeho názor ryze subjektivní. Jedním dechem ale pro ParlamentníListy.cz ujistil: „S Českým rozhlasem spolupracuji 25 let.“
Šéfredaktor stanice je prý bezprávná bytost. Žantovský mluví o „strašném nepořádku“
Žantovský popsal i to, že v minulosti existoval systém stanic, které měly částečnou autonomii redakční i ekonomickou: „Pan Duhan s panem Zavoralem nasadili systém, kterému říkají produkční, tedy existují jednotlivá produkční centra jako v České televizi. Jednotlivé stanice ale nemají obsahovou ani ekonomickou pravomoc. Šéfredaktor stanice je v podstatě bezprávná bytost, která si pomalu nemůže ani vybírat spolupracovníky, natož aby rozhodoval o tom, jaké formáty se budou vysílat. O tom rozhodují producentská centra.“ A právě v rozdělení kompetencí Žantovský vnímá zásadní problém. „Nikdo nenese odpovědnost za to, co se tam děje. Tohle je základní nepořádek. Výsledek je naprosto šílený a dělá z instituce něco naprosto nepřehledného, což se může hodit akorát lidem, kteří chtějí provozovat své vlastní zájmy, protože v nepřehledném prostředí vám nikdo nevidí pod ruce,“ uvedl. „Jestli něco rozhlas potřebuje? Pak odstranění strašného nepořádku a zavedení funkčního manažerského systému, který jasně pojmenuje pravomoci a odpovědnost. Ani jeden z těch pěti lidí pro mě není zárukou toho, že by chtěl něco podobného podnikat,“ dodal Žantovský.
Hreha: „Předseda rady by měl odstoupit nebo ať ho odvolají.“ A nezávislost? Jen pokrytectví
Analytik Radim Hreha velmi nesmlouvavě kritizuje samotnou nezávislost Rady Českého rozhlasu. Zvlášť v situaci, kdy se objevila korespondence mezi premiérem a předsedou rady v e-mailech, které zveřejnili hackeři. „Vždy je ovlivněná, vždy je zpolitizovaná. Všichni radní mají nějaké své důvěrníky, kteří je tam v podstatě dostali. Vždy to tak bylo i v minulosti. Samozřejmě to, co teď říkám, se nedá prokázat, protože vše probíhá v kuloárech. Mailuje jen předseda rady a premiér. Ostatní komunikují se svými „poradci“ osobně. Hra, že nezávislí radní prosazují zájmy veřejnosti? To je absolutní pokrytectví. Je to čistá politika,“ myslí si Hreha. I když existují pochybnosti o pravosti e-mailů, podle Hrehy může mít i tato kauza vliv na pozici a sílu budoucího rozhodnutí o obsazení postu ředitele. Důvěryhodnost rady tak může oslabovat. „Předseda rady by měl odstoupit nebo by ho měli odvolat, když se nedokáže ani otevřeně přiznat ke svým e-mailům, které si nepochybně hackeři nevymysleli. Už to je trapné. V každém případě situace dokumentuje, jak někteří členové pracují,“ dodal rázně.
Ryšánková: Nic dramatického. „Radní komunikují s poslanci běžně.“
Zcela odlišně vnímá situaci rady Českého rozhlasu analytička Ryšánková. Ta se nedomnívá, že by se odehrávalo něco dramatického: „Neshledávám na e-mailech pana Šafaříka panu Sobotkovi nic fatálního. Spíše jsou to informativní e-maily. Radní komunikují s poslanci celkem běžně. V těch e-mailech je spousta jiných informací, které jsou důležitější.“ Zároveň ujistila: „Rozhlas nepotřebuje spacáky. Je v podstatě konzervativní institucí a vždycky byla. Zapomínáme na to, že nás provázel časy dobrými i zlými od svého vzniku a stojí za ním obrovská historie,“ připomenula.
O řediteli rozhodnou radní 20. ledna. Hreha: „Je to zbytečné.“
Analytik Radim Hreha nabízí zcela jiné řešení celé situace a s volbou ředitele Českého rozhlasu by si hlavu nelámal. „Myslím si, že volba je zbytečná. Dlouhodobě se snažím vyjádřit názor, že by se televize a rozhlas měly spojit tak jako na Slovensku. Z důvodů ekonomických i proto, aby byl lobbing co nejnižší,“ vysvětlil.
Podmínkám výběrového řízení na post generálního ředitele Českého rozhlasu vyhovělo 26 přihlášených kandidátů. Pět dalších přihlášek neprošlo kvůli formálním nedostatkům. Rada Českého rozhlasu pak zúžila seznam kandidátů na zasedání 21. prosince. V tajné volbě vybrala pět jmen, z nichž je pouze René Zavoral svázán s Českým rozhlasem. Šest hlasů dostali Jakub Končelík, Tomáš Němeček, René Zavoral a pět hlasů získali Michael Kralert a Tomáš Skřivánek. Finalisté výběrového řízení své vize o budoucnosti veřejnoprávního média radě přednesou na zasedání 20. ledna. Pět postupujících absolvuje veřejné slyšení a představení kandidátského projektu. Ten by měl obsahovat zhodnocení současné situace rozhlasu a vizi jeho budoucnosti na léta 2016 až 2021. Vítěz výběrového řízení musí dostat hlasy od nejméně šesti z devíti členů Rady Českého rozhlasu. Nový ředitel musí být zvolen nejpozději do 3. února.
Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan odstoupil z funkce 3. listopadu. Český rozhlas má roční obrat zhruba 2,25 miliardy korun.
Jakub Končelík (40 let) – mediální historik, který je od února 2010 děkanem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2001 působí také jako vědecký pracovník Centra pro mediální studia (CEMES) UK FSV a odborný asistent na katedře mediálních studií UK FSV. Letos se neúspěšně ucházel o místo v Radě České televize. Zasedá v několika vědeckých a redakčních radách a profesních organizacích, od roku 2014 je například členem vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Tomáš Němeček (42 let) – vedoucí právník psychiatrické nemocnice v Bohnicích (od 2013), novinář. Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Právnickou fakultu UK v Praze. V minulosti pracoval jako novinář, od roku 1995 v týdeníku Respekt, kde byl v letech 2003 až 2005 šéfredaktorem. Poté byl čtyři roky vedoucím komentátorem Hospodářských novin, v letech 2009 až 2013 pracoval v Lidových novinách, kde byl nejprve vedoucím přílohy Orientace, poté přílohy Právo a Justice. Je členem zastupitelstva Prahy 8 za hnutí Osmička sobě.
René Zavoral (39 let) – náměstek generálního ředitele Českého rozhlasu pro program a vysílání. V současné funkci je od dubna 2013, předtím řídil strategický rozvoj rozhlasu (2011 až 2013), odbor komunikace či marketing a PR. V rozhlase pracuje od roku 2001, s přestávkou v letech 2005 až 2006, kdy působil v Komerční bance v korporátní komunikaci.
Michael Kralert (46 let) – ředitel portfolia strategických projektů a finančního řízení IT v České spořitelně. I předtím byla jeho kariéra spojena s finančním řízením. Deset let byl manažerem auditorské společnosti Deloitte, ještě předtím od března 1998 do ledna 2000 zastával pozici finančního ředitele České televize v managementu generálního ředitele Jakuba Puchalského. Po televizní krizi kandidoval v lednu 2001 na post prozatímního ředitele České televize, kam ho navrhovala ČSSD.
Tomáš Skřivánek (41 let) – ředitel divize Euro E15 ve vydavatelství Mladá fronta. Ekonomické žurnalistice se věnuje od 90. let, mezi lety 1997 a 1999 pracoval v Mladé frontě Dnes, poté působil v časopise Týden a od roku 2000 byl šéfredaktorem ekonomického webu Peníze.cz. V roce 2003 přešel do týdeníku Euro, kde se stal zástupcem šéfredaktora. Na podzim 2007 nastoupil do Mladé Fronty, podílel se na založení bezplatného ekonomického deníku E15, jehož se stal šéfredaktorem. Od března 2011 je také ředitelem divize ekonomických titulů v Mladé frontě, od listopadu 2013 byl i šéfredaktorem týdeníku Euro (poté, co jej MF koupila). Loni v červnu každodenní řízení obou titulů opustil a věnoval se manažerské práci.
(zdroj. www.rozhlas.cz)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
