Za policejními mřížemi tak mohou skončit poslední žijící váleční parašutisté Jaroslav Klemeš a Tomáš Sedláček, držitelé nejvyšších státních vyznamenání za statečnost, nebo oblíbenec prezidenta Klause, čerstvý kardinál Dominik Duka.

Důvod? Velká část pozemků, na kterých kdysi stála zmučená obec, jejíž obyvatelé aktivně podporovali československý desant Silver A, totiž patří soukromému vlastníkovi. Tím je pražská učitelka Hana Klimková, která za používání pozemků pro tyto vlastenecké a státní účely požaduje sumu deset miliónů korun. Stát naproti tomu nabízí desetkrát méně. „Ano, i to se může stát, protože sama klientka při respektu charakteru tohoto pietního území na druhou stranu nemůže tolerovat, že se s ní vlastně nikdo nebaví a její pozemky jsou využívány pro potřeby třetích osob, aniž by byla práva k nim nějakým způsobem upravena,“ sdělil Klimkové advokát Dušan Diviš chrudimské mutaci týdeníku 5+2dny, která s informací přišla jako první. S redakcí ParlamentníchListů.cz se ale Diviš přes opakované pokusy odmítl bavit.

Pieta je reálně ohrožena - zatkne policie i kardinála a válečné hrdiny?

To, že nebezpečí, že se sem tedy bez rizika sankcí popotahování nedostanou tisíce lidí, včetně řady pozvaných významných hostů, je skutečně reálné, potvrdil ParlamentnímListům.cz i ředitel Památníku Lidice a Ležáky Milouš Červencl. „Je to pravda. Máme dopis od paní doktorky, že nám zcela zakazuje vstup do prostorů památníku i tam, kde se má uskutečnit pieta. Je to s ní složité, ale je možné, že ani ona sama neví, co se děje a toto jsou jen kroky jejích právníků,“ řekl Červencl.

Problém kolem možných obstrukcí letošního smutečního shromáždění k vyvraždění Ležáků je o to větší, že letos se sem kvůli významnému výročí chystá nejen spousta válečných veteránů a vlastenecky zaměřených Čechů, ale také mnoho politiků. Už v minulosti sem ale opakovaně zavítal i prezident Václav Klaus. Letos zde mají dokonce seskočit i chrudimští výsadkáři. „Politici jsou dnes obecně vnímáni jako lidi, kteří vykonávají své funkce jen proto, aby se nějakým způsobem udrželi u moci. Klást věnce, vyjadřovat pietní úctu mají zkrátka v popisu práce. Jejich vztah k této zemi a její historii působí neupřímně a falešně,“ říká na adresu naprosté většiny těchto politiků, kteří se o Ležáky, ale i jiné pietní akty zajímají vždy jen v čase výročí jejich tragédie kvůli svým volebním preferencím, známý režisér a major Aktivních záloh české armády Václav Marhoul.

Klidně se tedy může stát, že až se do ležáckého údolí už za měsíc sjedou tisíce lidí, majitelka pozemků - nebo co je důležité, i kdokoliv jiný- na ně podle zákona pošle policii. Ta by odtud všechny vytlačila a všem vysolila tučné pokuty podle přestupkového zákona.  „Nesmírně důležitý je ovšem fakt, že policie musí na základě takovéhoto udání konat z úřední povinnosti. Pokud by tak neučinila, mohou být všichni zainteresovaní policisté stíhání jako pachatelé trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele,“ upozorňuje právní expert Jan Čihák.

Pštrosí politika ministerstva kultury

Jenže chyba je i podle samotných úředníků a odbojářů nejen na straně majitelky pozemku, ale také na straně státu, konkrétně ministerstva kultury. Úřad totiž dlouhodobě dělá, že se o žádný problém nejedná a strká před ním hlavu do písku. „Doufám, že budou jednat. Už to trvá téměř 17 let,“ zuří Klimková.