Příbuzným Svobodových vojáků na Ukrajině padá střecha na hlavu. Žádali jsme o pomoc

21.07.2015 6:31

EXKLUZIVNĚ Otec a bratr Emilie Chalupnik bojovali v československé jednotce Ludvíka Svobody za druhé světové války. Stará žena a její dcera žijí na Ukrajině v chalupě se střechou v dezolátním stavu a důchody jim stačí s bídou na život. ParlamentníListy.cz požádaly patřičné státní, nevládní, ale i zájmové organizace o pomoc a takhle to dopadlo.

Příbuzným Svobodových vojáků na Ukrajině padá střecha na hlavu. Žádali jsme o pomoc
Foto: Jiří Bernkopf
Popisek: Ljuba Klecová s matkou Emilií Chalupnik jsou příbuzné vojáků z jednotky Ludvíka Svobody

Důchodkyním padá střecha na hlavu a ze svých penzí nemají na její opravu. I takové obyčejné příběhy se skrývají v neutěšené situaci na Ukrajině, které Rusko vzalo Krym, zažívá občanskou válku, hrozí jí bankrot a řádí v ní skupinky kriminálníků. Emilie Chalupnik a Ljuba Klecová jsou navíc krajanky, jejichž blízcí bojovali za druhé světové války za vlast. S žádostí o pomoc jsme obeslali velvyslanectví v Kyjevě, Hrad, ministerstvo obrany, Člověka v tísni, Český svaz bojovníků za svobodu a další instituce.

Příběh důchodkyň

O jejich tíživé situaci se ParlamentníListy.cz dozvěděly od učitele Jiřího Bernkopfa, jehož ministerstvo zahraničí vyslalo na Ukrajinu, aby tam učil krajany češtinu. Působí v celé oblasti Melitopolu, nejvíce v Novgorodkivce, dřívějším Čechohradu. Při cestách mezi krajany se seznámil s těmito dvěma ženami, které mu řekly o svém trápení. Pro ParlamentníListy.cz celou pohromu zdokumentoval. Emilie Chalupnik, rozená Hercal, se narodila v roce 1927 a žije s dcerou Ljubou Klecovou rozenou roku 1958. Na Ukrajinu přijely roku 1940 s rodinami z Kazachstánu. Pobírají důchod 1870 a 1060 korun.

Otec Emilie Viktor Chalupnik vstoupil za druhé světové války do řad 1. československého armádního sboru, jemuž velel Ludvík Svoboda, v dubnu roku 1944. Její bratr Vladimír Chalupnik rozšířil řady „Svobodovy jednotky“ ve stejném roce. Jako parašutista byl vysazen na západní Ukrajině, kde působil v týlu nepřítele. Byl raněn, skrýval se v lesích a zachránila ho právě československá ramáda, když se probojovala až na toto území. První zemřel roku 1964, druhý v roce 1993.

V dnešní kritické sitauci pomáhá na Ukrajině hned několik českých humanitárních organizací a sílí pomoc tamním krajanům. Obě ženy bydlí v chalupě, jejíž střecha vypadá jako cedník. Je z azbestu, který byl na dům položen někdy v sedmdesátých letech. Azbest se drolí, díry jsou provizorně zacpány hadry či igelitem, půda je plná kýblů na vodu. Na ni vede strmé schodiště, po kterém staré ženy vodu vynášejí s velkými obtížemi, takže už začala prosakovat do stropu koupelny. Nová střecha by přišla zhruba na 30 000 korun. S žádostí o pomoc jsme se dopisem podobného znění obrátili na různé státní, nevládní a zájmové organizace.

Na obraně vědí své

„Žádost jsme předali odboru pro válečné veterány ministerstva obrany. Kolegové zjistili, že Vladimír i Viktor Chalupníkovi skutečně sloužili v 1. československém armádním sboru a brzy po válce si požádali a také získali osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle patřičného zákona. Viktor Chalupník v roce 1947, Vladimír Chalupník roku 1949. V tucho chvíli ještě prověřují, zda některý již nečerpal nárokovou částku,“ sdělila Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Zanedlouho se dostavilo z obrany další sdělení. Podle něj bylo vydáno osvědčení v kategorii příslušník československé armády v zahraničí Vladimírovi a osoba konající vojenskou službu ve spojenecké armádě otci Viktorovi. Jemu byla nadto započtena doba odbojové činnosti podstatně delší než jen od roku 1944. „Problém však spočívá v tom, že ministerstvo obrany poskytuje péči pouze žijícím válečným veteránům, tedy účastníkům národního boje za osvobození. Ve vztahu k pozůstalým osobám tak nelze žádné benefity či finanční prostředky uvedeným ženám poskytnout,“ napsala dále Zechmeisterová s dlouhým dovysvětlením.

„Pokud se jedná o odškodnění osob pozůstalých po účastnících národního boje za osvobození, rozhoduje o něm a vyplácí ho Česká správa sociálního zabezpečení jakožto nositel důchodového pojištění. Každopádně ve vztahu k možnostem získat finanční odškodnění je důležité uvést několik skutečností. Odškodnění za účast sourozence v odboji právní řád Česka vůbec nezakotvuje. Odškodnění za účast otce v odboji právní řád sice zakotvuje, jedná se konkrétně o zákonný příplatek k důchodu, ovšem nárok na něj vzniká pouze tehdy, pokud rodič v odboji padl či byl popraven respektive zemřel v důsledku odbojové činnosti. Navíc je odškodnění podmíněno existencí českého státního občanství. Vzhledem k tomu, že pan Chalupník zemřel v roce 1964, nemohl by nárok pozůstalé dceři vzniknout,“ píše se v něm.

Kdyby Viktor Chalupník padl ve válce, přicházela by v úvahu tři řešení. Pokud by Emilie Chalupnik pobírala byť jen minimální důchod z českého důchodového pojištění, mohla by dostat příplatek a zvláštní příspěvek k němu. Pokud by důchod nepobírala mohla by dostat jendorázovou peněžní částku. Chalupnik ale má občanství ukrajinské. Nabízí se prý ale ještě třetí možnost. Pokud by pozůstalá vdova český důchod nepobírala a ani neměla české státní občanství, mohl by jí vzniknout nárok na jednorázovou peněžní částku, která státním občanstvím ani důchodem jako jediná z odškodňovacích dávek podmíněná není. Jana Zechmeisterová poradila obrátit se na Českou správu sociálního zabezpečení, na jejíchž internetových stránkách jsou v odkazu odškodnění veškeré potřebné informace a formuláře. Nicméně Viktor válku přežil, takže problém trvá.

Státní instituce ne

V tomto kontextu je zajímavé, jak zareagovaly různé státní instituce. Dopředu je ale nutné podotknout, že na Ukrajině je s příspěvky dost složitá situace. Jsou zaznamenány žádosti o dotace na fiktivní aktivity. V důležitých a zřejmých momentech se však velvyslanectví v Kyjevě vždy krajanů zastalo. A na žádost Parlamentních listů.cz reagovalo jako jedno z prvních. „Bohužel jako velvyslanectví nemáme k realizací takovéto konkrétní pomoci prostředky, můžeme doporučit obrátit se na organizaci Člověk v tísni, ta ale poskytuje humanitární pomoc na východě Ukrajiny,“ napsala Alžběta Chmelařová, třetí tajemnice velvyslanectví v Kyjevě.

Z Hradu, který se vždy velmi hlasitě zastával krajanů na Ukrajině, a na jehož popud byly realizovány některé repatriace, dorazil dopis, v němž se píše, že se vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář s naší žádostí seznámil a pověřil odpovědí tiskové oddělení. „Vážíme si nasazení obou pánů v boji proti nacismu, a pokud by bylo v možnostech Kanceláře prezidenta republiky, rádi bychom příbuzným vojáků pomohli. S politováním vám však musím sdělit, že podobným žádostem nemůže Kancelář prezidenta republiky vyhovět. Není to způsobeno nedostatkem ochoty, ale skutečností, že Kancelář prezidenta republiky jako rozpočtová organizace státu nemá k dispozici příslušné finanční zdroje, z nichž by mohla být poskytována pomoc občanům,“ napsala Jaroslava Janáčková z tamního tiskového.

Na žádost reagoval i vedoucí tiskového ministerstva financí Radek Ležatka: „Ministerstvo financí bohužel v tomto nemá žádné kompetence.“ Nicméně poradil, na koho se obrátit.

Ostatní organizace skoro nic

A ještě zajímavější je, jak se zachovaly nevládky či zájmové organizace. Z Charity Česká republika nás nasměrovali na dva zaměstnance, kteří se problematikou pomoci na Ukrajině zabývají. Lukáš Laube byl tou dobou na pracovní cestě v Kambodži, ale slíbil, že po návratu přepošle žádost ukrajinským kolegům. „Uvidíme, co se dá dělat, nicméně vám nemůžu slíbit kýžený výsledek,“ dodal.

Československá obec legionářská nereagovala. Nicméně dost zarážející je mlčení dvou organizací, které v radách, na koho se obrátit, byly zastoupeny nejvíce. Prostě se na ně hodně spoléhalo. Český svaz bojovníků za svobodu, na který byl v roce 1990 přejmenován Svaz protifašistických bojovníků, ani ťuk. Žádost dostal jeho sekretariát. Organizace Člověk v tísni, která na Ukrajině organizuje mohutnou humanitární pomoc, také nic. Žádost byla adresována jejímu řediteli Šimonu Pánkovi.

Příběh Emilie Chalupnik a Ljuby Klecové se zdá být ve srovnání s jinými problémy na Ukrajině nicotný. Nicméně každá velká krize se skládá z malých a těch úplně nejmenších krizí, tedy problémů obyčejných lidí. Zarážející je mlčení dvou výše zmíněných organizací, i když je celkem možné, že jim mailová žádost spadla do spamu. Uvidíme, jestli se podaří sehnat starým ženám peníze na novou střechu. Ani se totiž nenadějeme, a zima je tady.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jan Rychetský

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To Rakušan nechtěl: Ve věci migrace úder z nečekané strany

13:22 To Rakušan nechtěl: Ve věci migrace úder z nečekané strany

Ministr vnitra Vít Rakušan neříká české veřejnosti pravdu o migračním paktu. Tvrdí to už i koaliční …