Režisérka Sommerová natočila dokument k závažnému tématu. Politikům ho nabídne na DVD

Na začátku je třeba říci, že není samoživitelka jako samoživitelka (a dá se tak hovořit samozřejmě i o mužské podobě). Ovšem pokud se v takové situaci ocitne žena, která s ní nijak dopředu nekalkulovala, nebyla na ni připravená a je skutečně odkázaná pouze na pomoc státu, odhaluje se netušené. Zvládnout přežít může být totiž úkol spíše nad lidské síly.

I proto se tomuto tématu věnovala režisérka Olga Sommerová a natočila film s názvem Samoživy. V něm devět matek a jeden otec, kteří zůstali na výchovu svých dětí sami, vyprávějí příběhy, ve kterých se snaží upozornit na problém, z něhož může vést cesta až do sociálního vyloučení statisíců českých dětí.

Ženy jsou statečnější než muži

Podle Sommerové to společné, co mají velké osobnosti národa s jejími hrdinkami "Samoživami", je jejich ženská síla. "Se ženami točím proto, že mě fascinuje základní instinkt jejich životní volby, a to je láska. Myslím si navíc, že ženy jsou v prozaickém životě statečnější než muži právě proto, že dávají přednost lásce, která často volí nevýhodná řešení,“ uvedla při představení svého filmu režisérka.

Celovečerní dokumentární film popisuje téma, které přitom zasahuje do životů statisíců českých domácností – ocitnout se v jeho dění může totiž kdekdo velice lehce. Stačí, když zůstane na výchovy svých potomků sám a druhý rodič se bude svým povinnostem vyhýbat. "I přesto, že Česko patří v Evropské unii ke členským státům s nejvyšším podílem matek na celkové populaci (z nichž samozřejmě ovšem ne každý prochází peripetiemi, jež jsou ve filmu popsány), pociťují tyto domácnosti absolutní absenci funkční legislativy a zákonů, které by jim usnadnily jejich situace. A které by případně donutily druhého rodiče k plnění vyživovacích povinností,“ uvedla Alena Müllerová, která se stala producentkou filmu. Jak dodala, podle ní je situace osamělých matek a jejich dětí skutečně společenským problémem a velkou nespravedlností.

Dochází totiž k tomu, že matka, která je opuštěna partnerem, nakonec zjistí, že je opuštěna i státem, pokud se musí domáhat toho, aby výživné na dítě dostávala. "Je to nepochopitelný fenomén, který se tu po léta potichu rozrůstal, ale neřešil. Snad silné příběhy, které film ukazuje, pomohou k tomu, aby lidé pochopili, jak těžká je role samoživitelek bez alimentů a jak nutná je snaha o prosazení změn,“ řekla dál i dramaturgyně Věra Krincvajová.

Proč se Olga Sommerová ale pustila do tohoto tématu poté, co zaznamenala velké úspěchy s předchozími dvěma dokumenty o ženských postavách českého veřejného života (Martě Kubišové a Věře Čáslavské)?

Sommerová si všímá neustálého stresu žen, které zůstávají mnohdy nejen bez partnera, ale i podpory státu

"Hlavním impulsem k tomu, abych na filmu začala pracovat, bylo to, že jsem svědkyní soudních peripetií, časté ignorace sociálních pracovnic a zoufalé finanční a psychické situace mých mnohých mladých přítelkyň, které žijí na hranici životního minima, neustále ve stresu. A to jen proto, že neví, zda budou mít příští měsíc na zaplacení nájmu či na jídlo pro děti. Připadá mi absurdní, že v naší blahobytné společnosti jsou děti vystaveny chudobě, protože jejich matka nemá na kroužky, na jejich sportovní, umělecké i jiné rozvíjení. Dá se téměř říci, že je těmto dětem zapovězeno přispět svými talenty, které bezpochyby mají stejně jako ostatní děti, k budoucí kvalitě národa. A nejde o nějakou úzkou skupinu – statisticky je prokázáno, že v neúplných rodinách žije nyní 400 tisíc takových dětí,“ vysvětlila režisérka Olga Sommerová pro čtenáře ParlamentníchListů.cz.

A jak dodala, je hrozné, když se dozvídá, že takové ženy jsou ve své situaci donuceny často vařit z ničeho. "Jídelníček jejich a dětí se skládá většinou pouze z brambor, kolínek a omáček. I když jsou jak lvice a svá mláďata chrání, musejí počítat každou korunu a šetřit tak, že si to lze jen těžko představit. Ovšem ten stres, ve kterém se nacházejí každý den a noc, poznamenává celou rodinu,“ doplnila Sommerová.

Matky musí zvládat hned několik pracovních úvazků - zatímco otcové hledají výmluvy, proč nemůžou platit

V čem tedy tkví problém? V tom, že soudy za přispění policie a zákonodárců nejsou schopny donutit otce k tomu, aby plnili svoji zákonnou povinnost. A to přesto, že jsou alimenty, které soud stanoví, většinou spíše symbolické. Pohybují se nejčastěji v rozsahu od 1 do 3 tisíc korun za měsíc. "Ty matky si pak musí nabrat několik prací, zatímco tatínkové nejsou schopni platit. A dokonce – i když jsou odsouzeni někdy i k trestu odnětí svobody – do vězení nenastoupí. Pokud ano, ani tak nemá matka s dětmi peníze od nich jisté. Ta bezmocnost státu je alarmující,“ vysvětlila dále Olga Sommerová. To, že může být otec dítěte odsouzený nepodmíněně za neplacení alimentů a stejně se nic neděje, potvrdila pak nakonec při představení filmu i jedna z aktérek, které v něm vystupují. Jak dodala, zoufalost nad tím, že moc dobře ví, co všechno by si její děti zasloužily a nemůže jim to dát, i když sama má tři práce, je bezbřehá.

Spolu s touto matkou však představuje dokument ještě další příběhy. Ne nadarmo jsou pojaty v poměru celkem devíti matek a jednoho otce. To totiž odpovídá statistickému údaji o procentuálním poměru počtu žen a mužů, kteří se sami starají o své děti. Roman, který ve filmu vystupuje, se však sám stará a bojuje o přežití celkem se čtyřmi dětmi.

Hrdinky a hrdinu snímku našla na Facebooku

Olga Sommerová si přitom hrdiny snímku Samoživy vybírala pomocí Facebooku, na který umístila výzvu. Jak přiznala médiím, brzy byla dopisy zahlcená. Ani jedna z nich se za svou situaci nestyděla. "Stud tady není namístě, když jsou plné zoufalství ze starosti o své děti a rozhořčení nad nespravedlností státu, který pardonuje nezodpovědné otce a je lhostejný k dětem, jež jsou budoucnost národa,“ reagovala dále Olga Sommerová.

Přiznala však, že jako dokumentaristka je daleka toho, aby věřila, že by svým filmem mohla nějak zásadně změnit svět. Svoji práci ale dělá prý proto, že chce alespoň přinést zprávu, která pomůže vyvolat celospolečenskou diskuzi a zasáhne snad alespoň srdce diváků.

Sommerová: Chci, aby alespoň díky DVD s tímto filmem nahlédli politici k samoživitelkám domů. A viděli, jak žijí

"Přeju si pohnout našimi zákonodárci, pro která máme připravena DVD s tímto filmem, aby jeho prostřednictvím nahlédli opravdu do toho, jak se takovým rodinám skutečně žije. Oni možná nemají vůbec tušení o té všednodenní a emocionálně zoufalé situaci. Abych ale řekla pravdu, moc nevěřím tomu, že to kolečko vůbec vezmou, vsunou do přehrávače a budou hodinu sledovat, aby se dozvěděli, jak se skutečně žije v naší zemi samoživitelkám a jejich dětem. Bylo by to přitom zajímavější než jen pročítat suchý zákon o zálohovém výživném. Snad se tento zákon nakonec podaří prosadit, i když nebyl přijat v roce 2001, 2005 ani 2007. Žádný strom neroste do nebe. Taková nespravedlnost nemůže mít věčné trvání,“ uzavřela Sommerová výčet toho, co vše ji motivovalo k tomu, aby film vznikl.

Lucie Asenová z Asociace neúplných rodin, která se premiéry dokumentu též zúčastnila, však tolik optimismu jako režisérka nemá. Poté, co se se zákonem setkala a seznámila, upozorňuje na řadu chyb, které jsou v něm uvedeny. I proto zdůraznila, že s největší pravděpodobností v platnost nevejde asi ani v příštím roce.

I pokud zákon projde, než se matka alimentů domůže, uběhne téměř rok...

"I tak, pokud by bylo zachováno současné navrhované znění, bude matka stát před těžkým úkolem, poněvadž v okamžiku, kdy jí otec přestane alimenty platit, postup toho, aby se k nim dostala prostřednictvím státu, bude trvat nejméně 10 měsíců. To je hodně dlouhá doba, protože v každém tom měsíci, každý den, musí ona sama řešit, jak zaplatit nezbytné náklady, jídlo. Pokud něco zanedbá nebo nezvládne, hrozí jí, že o děti přijde, i když dělá maximum, co je v jejích možnostech. To je skutečně nepřijatelné. Přitom v Evropské unii zálohové výživné pobírají matky celkem v 15 zemích – mimo jiné i v sousedním Slovensku, v Bulharsku, v Litvě, v Polsku, Maďarsku a dalších zemích,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Asenová.

Doplnila pak i další údaje. Například to, že v Česku dluží otcové na výživném v průměru za dobu roku a půl, což dosahuje dluhů v řádech miliard korun. Jedna z přítomných matek připomněla i to, že vše s sebou nese ještě i další fenomén – a to nucenou zadluženost takových neúplných rodin. Peníze prostě chybí i na nejnutnější úhrady, a tak si takové matky půjčují – i když malé částky, jejich dluhy se o úroky či při případném prodlení raketově navyšují. Problémy, se kterými se pak potýkají následně v dalších letech, pak padají samozřejmě ale jen na jejich hlavu – včetně insolvencí, bankrotů i exekucí. Nemluvě o tom, že při případné žádosti o mnohé další podpory se započítává automaticky do příjmu matky i částka určená soudem na alimentech. Tím se často matka dostává do kategorie domácnosti, která nemá nárok na nějaký finanční příspěvek, poněvadž papírově překročí stanovenou hranici, přestože ve skutečnosti na ni vůbec nedosáhne (když alimenty nedostává nebo je dostává pouze občasně či ve zcela jiné výši, než je stanovená). Ročně je přitom v Česku nařízeno na neplatiče výživného více než sto tisíc exekucí.

Podle Lucie Asenové by se urychleně mělo začít řešit také to, jak neúplným rodinám zajistit sociální bydlení – které bude důstojné, ale zároveň cenově dostupné. Ve filmu totiž hned několik matek přiznalo, že byly v určitém životním období nuceny odejít z bytu do azylového zařízení, poněvadž si nemohly dovolit placení nájemného a dalších nákladů s tím spojených.

Ročně se problém může dotýkat zhruba 90 tisíc dětí. Přesné údaje ale chybí

Ostatně statistika dělá problémy i v dalších oblastech, týkajících se případných změn ve výživném. "Podle Českého statistického úřadu tvoří rozvody manželů s nezletilými dětmi 57 procent z celkového počtu. Třicet devět až padesát procent rodičů pak výživné neplatí. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí se neplacené alimenty týkají zhruba asi 55 tisíc českých dětí. Jenomže – chybí tu jedna zcela zásadní složka partnerů. Ti, co nebyli manželé, co se pouze rozejdou poté, co si spolu pořídili děti. Podle mého odhadu se tím problém může týkat ročně tedy spíše až 90 tisíc dětí,“ domnívá se Asenová.

Situace je tak skutečně víc než tristní. Za rok 2013 dosáhly dluhy na výživném 13 miliard korun. Představitelé napříč politickým spektrem se marně snaží najít řešení, jak druhého rodiče, který na dítě nepřispívá, k placení donutit. Návrh na zálohové výživné předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, podstatné slovo i roli by v něm mělo ale sehrát i Ministerstvo spravedlnosti.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.