Přírodní park Novohradské hory, Šumava, Chráněná krajinná oblast (CHKO) Třeboňsko, stáčírna známé minerální vody, známé rybníky, farmy. Tato část jižních Čech je nejen oblíbenou rekreační destinací, ale též unikátním kusem téměř panenské přírody.
Dovládne Fialova vláda do voleb 2025? Bez ohledu na vaše přáníAnketa
O to hůř nesou obyvatelé města Nové Hrady a okolních obcí existenci několika skládek strusky, která vzniká jako vedlejší produkt průmyslového procesu při tavení železné rudy. Obávají se, že skladování strusky, která může obsahovat řadu nebezpečných a jedovatých látek, mimo oficiálně povolené a schválené skládky, může kontaminovat podzemní vody, vodu v chovných rybnících a celkově znečistit tamní čistou přírodu.
Podle sdělení tamních obyvatel, kteří se problémem měsíce zabývají, mají mít některé z místních samospráv k dispozici certifikát vypracovaný v Rakousku, jímž se prezentuje rakouská společnost, která na české území materiál na skládku vozí. Obsah těchto materiálů ale veřejnost nezná. Podobně jako mají existovat vyhotovené laboratorní rozbory skladované strusky, které rovněž dosud nebyly zveřejněny.
Existuje ovšem neoficiální rozbor, který si na vlastní náklady nechal zpracovat jeden z občanů. Přestože rozbor pochází z akreditované laboratoře, nejsou jeho závěry oficiálně uznatelné, protože byl zadán soukromě. A výsledky nepůsobí zrovna dobře.
Skládka uprostřed lesů a nedaleko této značky označující CHKO Třeboňsko a biorezervaci.
Podle tohoto zkoumání obsahuje struska skladovaná na Novohradsku rtuť, arzen, baryum, beryllium, olovo a další kovy nebo též polycyklické aromatické uhlovodíky. Celá řada z těchto látek je toxická, nebo dokonce prudce jedovatá. Některé uhlovodíky mohou být dokonce karcinogenní. Výsledky rozboru v písemné podobě má redakce ParlamentníchListů.cz k dispozici.
„Problém je v tom, že to, co je na korbě náklaďáku na rakouském území označováno jako struska, nebo dokonce nebezpečný odpad, se přejetím hranice na české území záhadně papírově promění na stavební materiál. Nikdo neví, jak je to možné, ale podle toho, co jsme měli možnost dosud vidět, to tak prostě je. Ten, kdo to dělá, asi umí leccos zařídit,“ prozrazuje pro ParlamentníListy.cz jeden z obyvatel Nových Hradů. Redakce jeho identitu zná a osobně s ním hovořila, pro účely tohoto článku ale jméno uvádět nebudeme.
ParlamentníListy.cz oblast navštívily a měly možnost hovořit s celou řadou zdejších obyvatel. Někteří z nich se problematice skládek strusky věnují dlouho, snaží se na problém upozornit, pomoci s řešením, ale dosud marně.
„Všichni kolem toho našlapují po špičkách, jako by se báli. Pakliže na tom někdo vydělává stamiliony, což je náš podložený odhad na základě množství skládek, není to žádná sranda. Opatrnost je třeba, ale přece si nenecháme otrávit naši vodu, naši přírodu a naše rybníky?! Bojíme se i toho, že by toxické látky mohly poškodit Dobrou vodu, kterou tady stáčí Mattoni, dovedete si představit, co by to způsobilo?“ řekl nám další z angažovaných občanů, jehož identitu také z bezpečnostních důvodů nebudeme uvádět.
Minerální voda se stáčí v blízkém okolí.
Faktem je, že jedna ze skládek se opravdu nachází jen pár kilometrů od místa, kde je minerálka známá pod názvem Dobrá voda stáčena. Skupina Mattoni 1873, která značku Dobrá voda vlastní, se touto otázkou zabývá. Podle sdělení, které mluvčí společnosti Lutfia Volfová nedávno poskytla serveru Echo24.cz, jsou zdroje přírodní minerální vody hlubinné a chrání je nepropustné horninové vrstvy s tím, že firma požádala o prověření u Českého inspektorátu lázní a zřídel.
Nakolik jsou skládky hrozbou, by mělo být posouzeno řadou kontrol a rozborů, z nichž některé si zadávají také okolní města nebo obce. Například Nové Hrady.
Strach místních obyvatel z potenciálně rizikových skládek potvrzuje ale i zastupitel Nových Hradů a předseda kontrolního výboru Zdeněk Dorschner.
„Tyto skládky se jeví jako ekologický problém pro okolí Novohradských hor a do budoucna to může způsobit obrovskou ekologickou zátěž. Očekáváme od vedení města Nové Hrady, že se problému věnuje a řeší to a bude o všem informovat občany. Dosavadní informace, které se objevily, jsou mimořádně znepokojivé a lidé jsou vystrašení,“ uvedl Dorschner pro ParlamentníListy.cz.
Další ze skládek. Na první pohled by se zdálo, že jde o běžný kámen.
Mluvčí České inspekci životního prostředí v nedávnem vyjádření pro Echo24.cz ovšem konstatoval, že na základě provedených kontrol nic závadného zjištěno nebylo.
Vyjádření společnosti Voestalpine Stahl Linz GmbH
Článek, který stojí čistě na údajných tvrzeních anonymních zdrojů a zcela vynechává nejen vyjádření námi zastoupené společnosti, ale i dozorového orgánu ČIŽP, zásadním způsobem poškozuje pověst společnosti Voestalpine Stahl Linz GmbH. Ve skutečnosti jde o vysoce kvalitní materiál pocházející z ocelárny v Linci, který se vyrábí v kontrolovaných podmínkách a má stále stejnou kvalitu.
Konvertorová struska se celosvětově používá jako stavební materiál, zejména díky své pevnosti, která je v některých případech lepší než přírodní hornina. Voestalpine Stahl Linz GmbH vyrábí tento materiál za stále stejných a kontrolovaných podmínek a provází výrobní proces analytickými zkoumáními dle aktuálního technického standardu. Některé z Vámi uvedených látek, jako je například rtuť, nejsou a ani fyzikálně nemohou být součástí konvertorové strusky.
Protože se stále objevují nesprávné informace o strusce, Voestalpine Stahl GmbH již v roce 2013 shrnula fakta o struskách v bílé knize "LD-struska: Data a fakta". Tento dokument byl vytvořen ve spolupráci s nezávislou ekologickou organizací Greenpeace a dokazuje, že materiál je zcela nezávadný.
V Jihočeském kraji vhodnost použití strusky pro různé účely prověřil příslušný úřad ČIŽP. Kromě toho bylo při mnoha kontrolách a po důkladné analýze materiálu ČIŽP potvrzeno, že jeho použití je zcela legální a nejsou žádné obavy ohledně jeho využití jako vysoce kvalitního stavebního materiálu. Překvapuje nás, že jste tento orgán, který disponuje všemi daty a analýzami, při přípravě článku vůbec neoslovili.
Rád bych dodal, že struska vyrobená v Třineckých železárnách je vyráběna stejnými procesy jako v Rakousku a je v Česku běžně používána jako stavební materiál bez jakýchkoliv obav. Využitím konvertorové strusky se šetří přírodní zdroje kamene a významně tak přispívá k cílům recyklace a oběhového hospodářství. Díky tomu není nutné ničit krajinu a otevírat nové lomy, což aktuálně v Jihočeském kraji hrozí. V příloze pak zasílám certifikát, který potvrzuje nezávadnost materiálu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
Jirka Nový
