Půldruhého roku strávil ve vazební věznici bývalý středočeský hejtman a exposlanec ČSSD David Rath. Během té dlouhé doby veškeré jeho žádosti o propuštění z vazby zamítaly soudy různých stupňů bez mrknutí oka. Dva měsíce poté, co byl z vazby konečně propuštěn, se předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru pro server Česká justice tvrdě pustil do senátů ÚS, že se ve věci neúměrně dlouhé vazby nezastaly Davida Ratha mnohem dříve. Co si po takovém vyjádření uznávané autority máme o české justici myslet?
„Máme si myslet to, že justice je dílem lidským, nikoli božím, a lidé jsou chybující, takže chybují i v oblasti spravedlnosti a soudnictví,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz právník a vysokoškolský pedagog Zdeněk Koudelka s tím, že pokud nějaká nezákonnost prošla u všech soudních stupňů, bylo na každém z nich, aby ji odhalil. Proto spatřuje chybu jak u Ústavního soudu, tak i u soudů nižších.
Fotogalerie: - Absurdní proces Davida Ratha
Fotogalerie: - Soudní proces s Davidem Rathem
Za jednu z vražd manželů Stodolových byl odsouzen nevinný člověk
„Koneckonců já jsem považoval už to původní rozhodnutí ve věci vazby pana Ratha za právně vadné z toho důvodu, že rozhodoval soudce z Ústí nad Labem, když ústecké krajské státní zastupitelství bylo v té věci nepříslušné. Souhlasím tedy s panem Rychetským, ale ještě bych to rozvedl, že už při prvotním rozhodování o vazbě měl pan Rath nárok na to, aby rozhodoval buď soudce z Prahy, nebo ze středních Čech, kde se stala ta údajná trestná činnost, a ne odněkud, kde s tou věcí neměli nic společného,“ konstatuje Zdeněk Koudelka.
Psali jsme:
Hned ale dodává, že už se stala mnohem horší soudní pochybení, o nichž se většinou neví, narozdíl od mediálně sledované kauzy Rath. „Například v případě manželů Stodolových byl za jednu z vražd, kterou spáchali, byť nepravomocně odsouzen někdo jiný. Ten člověk byl velmi dlouho ve vazbě, celé jeho okolí si myslelo, že je vrah, a pak se zjistilo, že je nevinný. Takže tyto věci se dějí a myslím si, že v té kauze Rath to ještě není úplně tak vyostřeno, že jsou i mnohem křiklavější případy,“ tvrdí Zdeněk Koudelka.
Některá soudní řízení trvala i 15 let, co to jsou necelé dva roky kauzy Rath
Chybné výroky soudců pak řeší odškodnění, které poskytuje ministerstvo spravedlnosti. „Já osobně se domnívám, že omlouvat se a odškodňovat by měly ty instituce, které to způsobily, to znamená státní zastupitelství a soudy, nikoli Ministerstvo spravedlnosti. Ale bohužel u nás je dán princip, že někdo má moc – soudy a státní zástupci – ale nenesou žádnou odpovědnost. Tu nese Ministerstvo spravedlnosti. V tom vidím také chybu,“ podotýká právník.
Letos v květnu to budou už dva roky, co byl David Rath zadržen a vzhledem k okolnostem se zdálo, že nepůjde o příliš dlouhou kauzu. Trvá však už 20 měsíců a její konec je stále v nedohlednu. „Minulý rok v souvislosti s tím, jak byla zastavována některá dlouhá řízení na základě amnestie prezidenta Václava Klause, vyplynulo, že některá trestní stíhání trvají u nás patnáct a více let. Takže pokud některá trvají patnáct let, tak to, které probíhá dva roky, není z tohoto pohledu ještě úplně nejhorší,“ říká pro ParlamentníListy.cz právník Zdeněk Koudelka.
Soudci se bojí rozhodovat a snaží se verdiktům vyhnout
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru pro server Česká justice upozornil právě i na nepřiměřenou délku soudních řízení, z čehož viní soudce a jejich převládající zlozvyk hledat spíš cesty, jak se vlastnímu souzení vyhnout. A kritizoval i odbornou nezpůsobilost orgánů trestního řízení. „Někdy se dá dokonce říct, že ti pachatelé sofistikovaných hospodářských deliktů mají jistý vědomostní náskok před orgány určenými k jejich vyšetřování,“ prohlásil Pavel Rychetský.
A Zdeněk Koudelka vnímá i velkou obavu státních zástupců a někdy i soudců proces ukončit. „Oni vědí, že nemají dost důkazů na odsouzení, ale z nějakého důvodu – například se bojí mediálních dozvuků – nikdo nechce podepsat rozhodnutí, které říká, že na tohoto obviněného nic průkazného nemáme, že si o něm můžeme myslet cokoli, ale nemáme na něj příslušné důkazy, a tak ten proces musíme v reálném čase skončit. To považuji za prvořadé, že někteří lidé se bojí rozhodnout a určitá trestní stíhání se tak uměle prodlužují,“ podotýká právník.
K soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozhodnutí
Předseda Ústavního soudu si také posteskl nad přetrvávajícím stavem nepředvídatelnosti soudních rozhodnutí. „Málokdo, kdo se dostane do situace, která vyžaduje například asistenci advokáta, se dočká jednoznačné odpovědi: Máš právo a zaručuju ti, že uspěješ. Nebo ho nemáš, nemá to cenu. Většina odpovědí z té odborné sféry je mlhavá, nic neslibující a odkazující na to, že se teprve uvidí,“ poukázal Pavel Rychetský na to, že výsledky u soudu jsou mnohdy nevyzpytatelnou loterií.
„To je stará bolest, o té se hovoří dlouhodobě a bude nadále přetrvávat například i tím, že byl přijat nový občanský zákoník, a tak se nejistota a nepředvídatelnost soudních rozhodnutí jenom prohloubí,“ míní Zdeněk Koudelka. Přijetím zcela nového zákona se zřejmě nebude moci používat dosavadní judikatura. „V advokacii se traduje staré přísloví, že k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozhodnutí. Jaké to rozhodnutí bude, někdy překvapí i samotného advokáta,“ krčí právník rameny nad nepředvídatelností soudních rozhodnutí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
