Soudy vytvářejí polosirotky, už s tím něco udělejte, vyzývá otec bojující o syna

Aleš Hodina je soukromý investor, a jak sám na sebe prozrazuje, strategicky řídí podniky zaměstnávající několik set lidí. Co ho však trápí, je to, že nemůže řádně vychovávat svého dnes již šestiletého syna.

„Manželka, která odešla od rodiny, získala syna předběžným opatřením pouze do své výlučné péče. Vím, že podobným diskriminačním způsobem postupují české soudy i v případě mnoha dalších dětí. Chci proti tomu veřejně protestovat a upozornit tak na žalostnou situaci dětí, které jsou připravovány o své otce. Budu stát proto na protest ve čtvrtek před Ústavním soudem. Pokud se vám zdá, že můj protest je napsán na záchodovém prkénku, nemýlíte se. Symbolicky znázorňuje, kam otce a jejich děti posílá česká justice v čele s Ústavním soudem,“ řekl ParlamentnímListům.cz Hodina.

Nutno doplnit, že vše, co dále pro přiblížení situace, kterou Aleš Hodina odmítá, získala redakce jen z jeho vyjádření – neměla možnost ho konfrontovat s vyjádřením jeho stále zákonné manželky ani nezná výsledky šetření sociálních pracovnic na místech obou rodičů. Vzhledem k tomu, že ani není v tuto chvíli ještě pravomocně rozhodnuto a vše je postavené na předběžném opatření vydaném soudem, možná bude už za několik týdnů důvod protestu bezpředmětný.

Dítě má právo na oba rodiče, soudy často jednoho rodiče diskriminují

V každém případě Aleš Hodina kritizuje české soudy za to, že nerozhodují v zájmu dítěte, když zvažují a zkoumají, který rodič je pro budoucí výchovu dítěte lepší. „Dítě má přece právo na oba rodiče, takže by se neměl ten druhý rodič diskriminovat,“ říká Hodina, který se obává toho, že zůstane od svého syna odříznutý. A to přesto, že si umí představit střídavou péči (navzdory tomu, že on žije v Praze a matka se synem na západě Čech).

„Nic není nemožné, dalo by se to i tak zkloubit, ale obávám se, že manželka tím dostala do rukou trumf, který jí pomůže vyhrát, aby soud střídavou péči nepřiznal. Přitom má tady v Praze dokonce i svůj byt, který pronajímá, jen aby mohla být u své matky. Tohle je v jiných zemích přitom řešené tak, že se pohlíží na rodiče, který s dítětem odejde mimo okres, v kterém rozhodl soud, jako na přitěžující okolnost, a většinou pak soud rozhoduje v prospěch rodiče, který zůstal. U nás je to, zdá se, elegantní řešení, jak si dítě přivlastnit,“ uvedl dále Aleš Hodina. Ten v současné době vidí svého syna dvakrát do měsíce o víkendech. A spokojit se s tím nechce. „Dítě přece potřebuje oba rodiče,“ opakuje.

Na webových stránkách s názvem stridavka.cz (zabývá se detailně střídavou péčí v naší zemi) lze naleznout zprávu o tom, že ani v loňském roce 2012 nedošlo v naší zemi k zásadnější změně stavu, kdy se z rozhodnutí ‚nezávislých‘ soudů stává mnoho tisíc dětí každým rokem polosirotky. Jak je patrné, webové stránky založili fanoušci střídavé péče i lidé zklamaní tím, že se cítí být násilně odříznuti od svých potomků – nalézt se tam dají i různé studie a průzkumy či zkušenosti ze zahraničí.

Pravdou však je, že není důvod nevěřit tomu, že soudy snad ve většině případů rozhodují ve prospěch dětí, a to se ne vždy může druhému rodiči líbit. I s takovými případy lze při poslechu „stížností“ takto postižených počítat.

Nestavte rodiče proti sobě

Stránky však připomínají neopominutelný fakt: Při rozvodu nebo rozchodu rodičů ztrácejí děti většinou výchovu a péči jednoho z rodičů (častěji otce), která je nahrazena pouhým „stykem“ (a někdy ani to ne).

„Z mnoha tisíc rodičů se tak každým rokem stávají ‚stykači‘ - jen občasní návštěvníci v životě dítěte - zatímco druhý rodič získává pozici jeho výlučného ‚vlastníka‘. Jsou tím negativně poznamenané životy těchto dětí a rodičů, ale i prarodičů a dalších příbuzných. Řešení vyžaduje jednoduchou, ale systémovou změnu: Přestat prohlubovat spory rodičů - přestat je stavět proti sobě. Zachovat oběma z nich i po rozchodu jejich přirozené právo na výchovu svých dětí, ne pouze na ‚styk‘ s nimi,“ uvádí se na zmiňovaných stránkách.

A všichni ti, co je navštěvují, si na nich mohou přečíst i to, že je třeba proto trvat na tom, aby státní orgány začaly konečně postupovat ve SKUTEČNÉM ZÁJMU DĚTÍ. Dosud je totiž prý „zájem dětí“ často používán naopak jako zástěrka pro přetrhání rodinných vazeb.

„Opakovaně jim tedy budeme předkládat tuto naši stížnost, dokud nedojde k zásadní nápravě,“ slibují si zastánci střídavé péče.

Novela zákona o rodině

Před patnácti lety, také prvním srpnovým dnem (1998), nabyla účinnosti novela zákona o rodině, která mimo jiné říká:

„Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby.“ (§ 26 odst. 2)

A reakce ze strany střídavka.cz?

Jak naše soudy tuto možnost využívají? Po 15 letech nařizují střídavou péči jen asi v 5 procentech případů. Podle našich soudů je tedy v 95 % případů „v zájmu dítěte“, aby ztratilo jednoho rodiče. Aby přestal fungovat jako rodič, stal se z něj jen občasný návštěvník v životě dítěte, nebo z jeho života zmizel docela.

Předběhlo nás i Slovensko, které má přitom střídavou péči v zákoně teprve od roku 2010!

Svoláváme proto u příležitosti 15letého výročí nevyužívání střídavé péče shromáždění. Má připomenout, že naše soudy tuto formu výchovy stále převážně ignorují a nezachovávají tak dětem oba rodiče. Týká se to každým rokem přibližně 30 000 dětí. Za 15 let se tak stalo polosirotky skoro půl milionu dětí...

Shromáždění se koná dnes, 1. srpna 2013 od 18:00 v Brně – ve městě, kde sídlí Ústavní soud, hlava smrdící ryby soudního systému. Místem shromáždění je centrální brněnské náměstí Svobody, symbolicky u morového sloupu. Přijďte prosím všichni, s dětmi i bez dětí, kdo můžete a komu není tato situace lhostejná. Po skončení shromáždění bude následovat neformální posezení a výměna zkušeností mezi rodiči, majícími různou formu péče o děti.

Kdo je Aleš Hodina?

Angažuje se ve prospěch péče obou rodičů o děti: provozuje webový portál Střídavka a některé další prorodinné weby, publikuje na téma porozvodové péče o děti. Je místopředsedou mezinárodního sdružení Striedavá starostlivosť o deti, slovensko-česká spoločnosť, a předsedou Mezinárodního institutu pro rodinu a dítě.

Je dlouholetým členem Mensy České republiky a členem dozorčí rady Mensa gymnázia, o.p.s.. V minulosti byl i jedním z členů Rady Mensy ČR a po několik volebních období předsedou kontrolní komise. Je členem Einsteinovy společnosti lidí s IQ vyšším než 150.

V roce 2010 se jako nezávislý kandidát zúčastnil v Plzeňském kraji vnitrostranických voleb lídra kandidátky Věcí veřejných do Poslanecké sněmovny, v nichž zvítězil. Vedení strany však výsledek voleb anulovalo a do druhého kola dosadilo Jaroslava Škárku, který pak byl jako lídr plzeňské kandidátky zvolen poslancem.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.