Petr Fiala v úvodu řekl, že už končí doba, kdy byli kritici EU okřikováni s argumentem, že skvělá idea EU nemá být narušována intelektuálskými pochybnostmi, protože se opakovaně ukázalo, že kritici měli pravdu. Své vystoupení Fiala uvedl pod titulem Čtyři krize a konec evropské říše. Jde totiž podle něj aktuálně o čtyři závažné problémy. „Jednak je to krize eurozóny, krize spojená s migrací, bezpečnostní krize a za čtvrté problémy související s úvahami o brexitu. Všechny souvisejí a navzájem se podmiňují. A hlavní příčinou velké krize EU je to, že se budoval evropský superstrát, který nebyl schopen vybudovat funkční strukturu, stojí na špatných premisách,“ uvedl politolog Petr Fiala.
V případě euorozóny Petr Fiala poukázal na to, že její krize není za námi, i když jí není věnována velká mediální pozornost. „Ukazuje na obrovské dlouhodobé problémy a strukturální rozdíly mezi severem a jihem, ale – a to je další problém – je do ní investováno velké množství kapitálu. To se projevuje i v řešení migrační krize, když na záchranu Řecka v eurozóně EU vydala za poslední dva roky 83 miliard eur a na řešení migrační krize necelých deset miliard. Díky masivním investicím do Řecka se nepřipouští myšlenka, která by se nabízela, totiž že by Řecko nebylo součástí eurozóny, ani že by nemuselo být součástí Schengenu,“ uvedl Petr Fiala.
Fiala: Evropská integrace oslabuje naši schopnost obrany
V případě migrační krize bývalý rektor Masarykovy univerzity Fiala upozornil na bezpečnostní aspekt problému. „Nejsme schopni se chránit, nejsme schopni se bránit a evropská integrace nejenže naši schopnost obrany a zajištění bezpečnosti neposiluje, ale v mnoha směrech ji oslabuje,“ varoval Fiala a připomněl globální kontext migrační krize, která podle něj není náhodná ani dočasná a doložil své tvrzení údaji OSN o migraci, která trvale roste. Migrační vlna přichází do Evropy ve chvíli, kdy je evropská soudržnost významně narušena a kdy se náklady spojení s migrací v různých státech výrazně liší. „Například Německo muselo povolat z penze deset tisíc policistů a zřídit dvacet pět tisíc učitelských míst, vše v souvislosti s migrační krizí. A to jsou značné náklady i pro takový stát, jako je Německo. Dlouhodobá míra nezaměstnanosti mezi přistěhovalci z muslimských zemí je 70 % a řeči o povedené integraci jsou nesmysl. Vznáší to obrovské nároky na sociální stát, a proto se také mění role Německa, které bylo dosud tím, kdo pomáhal a určoval, dnes je ale státem, který žádá ostatní země o solidaritu a pomoc,“ řekl na brněnské konferenci Petr Fiala. Bezpečnostní krize má podle něj několik dimenzí a jde o něco zcela nového a upozornil na pás nestability jdoucí od severní Afriky přes Blízký východ, kde je většina zemí rizikovým faktorem. Je zde ale i riziko nestátních aktérů, jako je tzv. Islámský stát, ale nebezpečný je i konflikt na východě Evropy na Ukrajině, do kterého je zapojeno Rusko. Krize související s brexitem není podle Petra Fialy náhodná a souvisí s tím, jak se EU vyvíjí. „Pokud Velká Británie nebude v EU, ztratí se protiváha proti vlivu Německa a nebude existovat silný proud, který chce reformu Unie. A bez ní Evropská unie fungovat nemůže. Pokud Brtitánie v EU zůstane, vstoupí v platnost smlouva mezi ní a EU a ta by mohla znamenat rozumnou reformu celé Unie,“ řekl k možnému setrvání Britů v EU Petr Fiala.
S uvedenými krizemi podle Fialy souvisí otázka, na kterou si bude muset Evropa odpovědět. „Už nejde o to, jak bude EU vypadat, nejde dokonce ani o to, jestli EU přežije, ale jde o to, jestli přežije evropská civilizace a jestli západní demokracie v Evropě jsou schopny všem těmto krizím čelit. Otázka tedy je, jestli Evropská unie ve stávající podobě je vhodný nástrojem, který nám pomůže zachovat evropskou civilizaci, anebo jestli je to byrokratická a neschopná forma unie, která naopak jednotlivé státy oslabuje a brání nám postavit se současným výzvám. Musíme EU změnit tak, aby se rozvolnila, aby víc respektovala zájmy národních států. Jsem přesvědčen, že nemáme EU zrušit, ale že ji máme co nejrychleji reformovat, jinak nepřežijeme,“ vyzval předseda ODS.
Klaus ml.: Evropská unie okrádá české školy o peníze
Mezi řečníky konference byl i Václav Klaus mladší, který hovořil o tématu „Krize Evropy a krize vzdělávání“. „Lze si jen těžko představit zdravý a smysluplný školský systém ve společnosti, která není zdravá, nechová se racionálně a nežije přirozeným způsobem. V našem školském systému přitom máme mnoho věcí, které nejsou přímo školské,“ řekl Václav Klaus s poukazem na nevhodnou koncepci výuky na pedagogických fakultách a opakované požadavky na pedagogické minimum i v případě zkušených učitelů s praxí. „Může učit v České republice nositel Nobelovy ceny za chemii? Nemůže. Může u nás učit ten, kdo má vynikající pedagogické schopnosti a přirozenou autoritu? Nemůže. Jsem přesvědčen, že bohatnou ty státy a národy, kde nerozhoduje formální vzdělanost. Ale to je právě ta vzdělanost, které čelíme v současné Evropě a České republice,“ kritizoval současný školský systém Klaus. Pustil se pak do kritiky Evropské unie. Statisíce migrantů překračují nelegálně hranice, ale všem je to jedno, nebo se tváří, že to neexistuje. Podle Klause tedy Evropa jako stát nefunguje. „Euro zase přineslo totální ekonomický kolaps Řecka, je to nekonečné kolo půjčování, kdy západní banky ty peníze vysají zase zpátky. A ještě vaše děti budou sledovat každoměsíční drama, že Řecku došly peníze a co se s tím bude dělat. V jižních státech eurozóny nastává masová nezaměstnanost mladých lidí, což je destruktivní a znamená příklon k extremismu,“ řekl Václav Klaus ml. a dál kritizoval deficit demokracie v EU v souvislosti s opakovanými referendy a hlasováním. Věnoval se i svému hlavnímu tématu, tedy vzdělávání a úloze školy. I tady podle něj Evropa selhává, protože upřednostňuje školu jako instituci, kde se děti učí vztahům a socializaci, místo aby získávaly znalosti a dovednosti. V závěru prezentace se Klaus ptal, co přináší EU českému vzdělání. „Jsou to ideologická témata jako například generové vzdělávání, rámcové vzdělávací programy, které vyvolávají nejasnosti v tom, co mají mladí lidé umět, a také lidsko-právní témata. Také dotace jsou problém. Evropská unie okrádá české školy o peníze, původně nemzdové prostředky školy dostávaly kompletní a mohly si za ně koupit, co chtěly. Dnes tyto peníze vyberou od daňových poplatníků, pošlou se do Bruselu a pak se tahají zpět na projekty, jejichž smysluplnost je často diskutabilní,“ kritizoval dotační systém Klaus.
Půr: Bez eura bychom se v EU obešli
O poměrech v Evropské unii mluvil i šéfredaktor týdeníku Euro Michal Půr, podle nějž při hledání důvodů krize EU je nutné vzít v úvahu potřeby, pro něž byla původně vytvořena, a to, jak dnes funguje. „Původní potřeby se zásadně liší od těch současných. Po globální krizi v 70. letech byl tlak na vytvoření jednotného trhu, v 90. letech vzniká tlak na rozšíření a tehdy začíná snění o vzdušných zámcích, jako jsou federalistické vize. Pak přichází Lisabonská smlouva, kterou vnímám jako obrovský problém. Tehdy nám Evropská komise neříkala pravdu, když tvrdila, že hlasy malých států nebudou potlačeny. Nakonec byly potlačeny naprosto zásadně,“ řekl Půr, podle něhož bychom neměli ustupovat od integrace, ale ta by se měla týkat jen bezpečnosti, obrany a zahraniční politiky, ne však takové, jakou reprezentuje Mogheriniová. Půr ale navzdory titulu svého časopisu odmítl euro jako společnou měnu, protože podle něj jde o projekt, který nevznikl z potřeb Evropy a její měny. „Měli bychom se zaměřit na ústup od společné měny a postupné rozpouštění evropské měnové unie. Musíme se shodnout na nejjednodušších společných jmenovatelích,“ uvedl Michal Půr.
Psali jsme:
autor: David Daniel
