Na co by se mělo snížit DPH?Anketa
Jak ParlamentníListy.cz zjistily, váleční veteráni z brněnského městského výboru Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) se kvůli pořádání sjezdu tzv. Sudeťáků (na kterých opakovaně zaznívají mimo jiné požadavky na vrácení majetku zabaveného kvůli vlastizradě na své vlasti, Československu, po roce 1945, na základě retribučních zákonů) obrátili i na prezidenta Miloše Zemana a na premiéra Bohuslava Sobotku, aby jim pomohli zabránit pořádání srazu odsunutých Němců pod Špilberkem.
„Toto prohlášení jistě nemůže ponechat v klidu žádného vlastenecky cítícího Čecha,“ sdělil předseda historicko-dokumentační komise a člen brněnských válečných veteránů Jan Jandl.
„Jsme přesvědčeni, že by se jednalo o hrubé pošlapání odkazu našich otců a dědů, kteří bojovali a umírali za naši svobodu na všech frontách a v domácím odboji a kteří po skončení války při odsunu Němců jen realizovali rozhodnutí vítězných mocností a umožnili tak sudetským Němcům návrat do jejich staré vlasti, tak jak to požadovali,“ tvrdí předseda brněnských válečných veteránů Zdeněk Bašta. Bašta také připomněl už v roce 1938 halasně provolávané heslo sudetských Němců „Heim ins Reich“ – tedy „Domů, do Říše“.
„Nezaznamenali jsme ani dosud žádnou snahu odškodnit občany Československé republiky, kteří byli doslova vyhnáni ze svých domovů a mnohdy zachraňovali jen holé životy. Proto je nutné neustále připomínat pravdu o historii, o tom, kdo rozpoutal válku a kdo byl napaden a kdo je povinen nést důsledky svého počínání,“ uvádí se ve výzvě brněnských válečných veteránů prezidentovi a premiérovi.
Do ulic, volají váleční veteráni
Ještě radikálnější než samotní Brňané jsou přitom váleční veteráni z blízkých Boskovic, které si za války také vytrpěly své od speciálních trestních komand SS (dokonce pod osobním vedením válečného zločince Rakušana Otto Skorzenyho, pozn. red.). „Připojujeme se k výzvě našich brněnských bratrů a sester a odsuzujeme přípravy sudeťáckého sjezdu v Brně i pozvání praporečníka Sudeťáků Posselta brněnskými politiky do Brna. Připojíme se k jakýmkoli veřejným akcím, které budou protestovat proti tomuto konání v Brně,“ varuje Jiří Jaroš, předseda této nejen v rámci ČSBS vlivné okresní organizace. „Vláda a orgány České republiky, stejně jako magistrát Brna namísto paktování se Sudeťáky musí konečně skoncovat s tímto hanebným a neudržitelným stavem. Pokud toto bude pokračovat, odbojáři by měli celostátně vyzvat občany nevolit ty politické strany a hnutí, které tento hanebný stav produkují,“ upozornil Jaroš na blížící se sérii voleb.
Hnutí ANO horuje pro sudetské Němce
Nyní už bývalé vedení města se nezříkalo občasné podpory sudetských Němců. Vyplynulo to i z podpory při výročí – sudetoněmeckou propagandou hojně zneužívaného – odsunu brněnských Němců do Rakouska, tzv. pochodu smrti. Tehdejší vedení města v čele s primátorem Petrem Vokřálem z ANO schválilo před rokem rezoluci Deklarace smíření a společné budoucnosti. „… Město Brno lituje odsunu německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce, kdy při pochodu z Brna do Rakouska zemřelo téměř 1700 lidí. Vyjadřujeme přání, aby všechny minulé křivdy mohly být odpuštěny a nezatěžovali jsme se minulostí…,“ uvádí se mimo jiné v preambuli.
Už tehdy proti Deklaraci protestovali jak váleční veteráni, tak řada historiků, jak o tom mimo jiné informovaly ParlamentníListy.cz. Vadil jim nejen popis událostí z konce května 1945, ale zejména počty údajných obětí. „Rozhodně jsem si nevšiml těch desítek mrtvol Němců, které jsme měli po cestě překračovat. A to jsem šel v procesí jako jeden z posledních,“ vzpomínal už před třemi roky Radovan Poděl z Brna, který se odsunu Němců zúčastnil jako strážný Národní gardy. Současné popisy události jsou podle něj hrubě zveličené a překroucené. „Po nikom se nestřílelo. Němci, kteří zemřeli, se nakazili tyfem od lidí ze zajateckého tábora. Přitom jim Rusové nabízeli odvoz na hranice. Oni se ale zatvrdili, že stanoviště u tábora neopustí. Záležitost se překrucuje proto, že příbuzní si myslí, že se jim díky tomu podaří dostat k rodinnému majetku,“ prohlásil už před třemi lety v roce 1945 teprve 18letý Brňan.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš
