Svět zachvátila zlatá horečka. Přečtěte si, co závažného za tím je

Důvodem zvýšeného zájmu o zlato a další drahé kovy je to, že jejich ceny v tomto roce v určitém období poklesly. A díky nižším cenám stoupla pak o více než polovinu spotřebitelská poptávka po zlatě. Více se nakupovaly šperky, mince nebo i cihličky. Chovali se tak nejen jednotlivci, ale i zahraniční investoři, centrální banky i korporace. I ony podle zprávy, kterou vydala v těchto dnech společnost Finod, zabývající se obchodem se zlatem a drahými kovy, ve velkých objemech nakupují mince a drahé kovy. Nejvíce jsou to pak asijští investoři. Jen v Indii došlo například ke zvýšení poptávky o 71 procent, zprávy z Číny hovoří o nárůstu celkem 87 procent.

Zlatý příběh desetiletí

„Migrace zlata ze západu na východ je velkým příběhem desetiletí. Tři čtvrtiny světového obchodu již obstarává Čína a Indie,“ říká k situaci analytik Jim Willie.

Pokles ceny zlata kulminoval letos v červnu, kdy dosáhl tříletého minima – a to kolem 1 180 dolarů za unci. (Nyní je zlato zpět na 1 300 dolarech za unci – přesto je to stále téměř o 600 dolarů nižší, než jak vypadalo rekordní maximum cen zlata v září 2011, pozn. red.)

A co to může v praxi znamenat? „Jakmile to uměle vytvořené moře likvidity začne vysychat, nastane na řadě trhů panika. Bude se to týkat jak USA, tak vyspělých západních trhů. Ještě nikdy v historii totiž centrální banky na celém světě nezaplavily trhy takovým množstvím peněz ve snaze oslabit domácí měny. Držím ropu i zlato. Pokud bude válka, a Amerika podle všeho zoufale chce jít do třetí války za poslední roky, budou tyto komodity zdražovat. Akcie naopak budou oslabovat,“ pronesl na toto téma uznávaný investor Jim Rogers v interview pro agenturu Reuters.

Zlato se vyváží z Británie, export posiluje směrem do Švýcarska

Podle serveru Týden.cz narostl oproti roku 2012 téměř desetinásobně vývoz investičního zlata z Velké Británie, a to především díky prodejům do Asie. Podle prohlášení LBMA (The London Bullion Metal Association) dosáhly denní obchody na trhu v Londýně v červnu svého 12letého maxima – celých 900 tun.

Zlato mířilo také do Švýcarska, které je centrem průmyslu zpracování drahých kovů. I proto tam pracovníci ve švýcarských odlévárnách Metalor, Pamp, Valcambi a Argor-Heraeus teď pracují nonstop na 3-4 směny denně. Rafinérie zažívají boom a přetavují 400 uncové zlaté cihly (12,4 kg) z londýnských trezorů a vyrábějí menší cihly, kterým dávají Asiaté přednost.

„Papírové kontrakty“ na těžbu zlata klesají

Zlato však, jak se zdá, přitahuje stále víc zákazníků hlavně v té skutečné, fyzické podobě. Sdružení předních těžařů zlata World Gold Council totiž ohlásilo, že objem obchodů s papírovými kontrakty klesl meziročně v druhém čtvrtletí 2013 o 12 procent na 856 milionů tun. Dosáhl tak svého čtyřletého minima a investoři stahují své peníze z fondů založených na zlatě.

Fyzického zlata se přitom dosud podařilo vytěžit jen 170 000 tun, což je jen zlomek objemu, který se má podle papírových kontraktů vytěžit.

Asii zachvátila zlatá horečka

A tak – jak už bylo uvedeno, obchodníci s drahými kovy ze všech koutů světa hlásí nyní rekordní tržby, poněvadž poptávka po fyzickém zlatě je na historickém maximu. Rozdíl od minulosti je v tom, že největší podíl obchodu obstarává východ.

Proč cena zlata padá, když se zvýšila poptávka?

Jak si tedy ale logicky vysvětlit propad ceny zlata, když je, jak vyplývá výše i z uvedené zprávy společnosti Finod, po celém světě rekordní poptávka po zlatých mincích a cihlách?

„Cenu zlata momentálně tlačí dolů obchod s papírovým zlatem, jehož poptávka klesla na čtyřleté minimum, a to i přestože objem obchodů s papírovými kontrakty jen ve druhém čtvrtletí dosáhl na 856 milionů tun,“ uvádí společnost zabývající se obchodem s drahými kovy.

Cena zlata zaznamenala po 12 letech růstu významnou korekci a nabízí nově kupujícím zajímavý potenciál růstu.

Papírové nákupy zlata jsou stejnou iluzí jako peníze

Rozdílů v tom, jak se začali zákazníci přiklánět oproti dobám nedávným opět více k fyzickému nákupu zlata, ne tomu papírovému – formou různého spoření a fondů, si všímá i Kamil Kresta z investičního portálu České mincovny Aurum.

Podle něj investoři do drahých kovů dnes mají na výběr několik možností, kam své naspořené peníze uloží. Každý způsob investování má svá pro i proti, ale jistota vlastnictví kovu prostě existuje pouze při koupi fyzického zlata.

„Dá se říci, že investicí do papírových nástrojů navázaných na zlato se investor stává součástí systému, proti jehož možnému kolapsu se snaží právě investicí do zlata chránit. Nákupem fyzického zlata u poctivého a prověřeného obchodníka má naopak zaručeno, že dostane skutečně zlato,“ řekl Kamil Kresta ParlamentnímListům.cz.

Připomněl pak i věky prověřenou pravdu: Že fyzické zlato znamená hodnotu prověřenou časem. U papírových nástrojů jde na rozdíl od toho ještě stále o poměrně mladý, i když z dnešního pohledu moderní nástroj. Stejně jako je to u dnešních papírových peněz, jde i u různých papírových produktů se zlatem spojených (tzv. ETF) „pouze“ o víru v jejich směnitelnost – tedy v to, že investor vlastní aktivum, do kterého investoval. Reálná hodnota ovšem chybí.

Nekryté peníze stejně jako papírové nástroje na zlato?

Tak jako nejsou již peníze prakticky ničím kryté a centrální banky je mohou emitovat do nekonečna, neexistuje totiž možnost si ověřit, zda emitenti papírových nástrojů na zlato skutečně drahý kov v požadovaném množství drží. V tom je tedy zřejmě ukryto tajemství toho, proč lidé ve světě, stejně jako u nás, začínají znovu více nakupovat zlato skutečné.

„Když nakoupíte zlato u poctivého obchodníka, nestane se, že za své peníze zlato nedostanete. Zkrátka jej zaplatíte a odnesete si jej domů. Nemusíte ani platit poplatky bance za uskladnění. Máte doma reálný kov, který ani časem neztrácí svou hodnotu, ba spíše naopak,“ uzavřel ještě manažer Kamil Kresta z investičního portálu České mincovny Aurum.

Co bychom o zlatu měli vědět?

Zlato se v zemské kůře vyskytuje v poměru ke stříbru zhruba 1:15. Podle hodnocení expertů bylo doposud vytěženo na Zemi 165 tisíc tun zlata, což by odpovídalo kostce o hraně dvaceti metrů či 8000 krychlovým metrům čistého zlata. Přibližně polovina zlata je zpracována ve špercích, ale ročně přibývá na planetě nově vytěžené zlato o váze 2300 tun. Když se bude těžit nadále stejnou rychlostí, bude možné zlato těžit již jen dalších dvacet let, poněvadž rezervy jsou podle odhadů vědců jen 47 tisíc tun. Více zlata na planetě není, pokud nebudeme počítat ještě dalších 53 tisíc tun, které není ekonomické vytěžit třeba proto, že je v nepřístupných místech.

Až do roku 1717 bylo zlato, ale i stříbro používáno ke krytí bankovek: Platil totiž takzvaný bimetalový standard, jenž určoval směnný vztah mezi oběma kovy. To se postupně vytratilo.

Možná neprávem opomíjené stříbro…

Zatímco ve čtyřicátých letech minulého století se na pozemském povrchu nacházelo přibližně deset miliard uncí stříbra, podle současných hrubých odhadů je nyní na celé planetě k dispozici již dokonce pětkrát víc zlata než stříbra. Zásoby stříbra prudce klesly. A americká vláda, která byla v roce 1940 ještě největším vlastníkem tohoto kovu na světě, už žádné stříbro nevlastní.

Americký spisovatel, zabývající se konspiračními teoriemi, Michael Morris v knize Co nesmíte vědět proto upozorňuje: „Stříbro je nyní ve skutečnosti cennější a vzácnější než zlato a mělo by být pětkrát dražší než jeho žlutý bratr.“ I když se k tomu většina bankéřů odmítá vyjádřit, vysvětlení alespoň svým čtenářům Morris přináší.

„S cenami zlata i stříbra totiž již po desetiletí manipulují titíž bankéři, kteří provozují a stanovují ceny zlata a stříbra. Uměle jsou ceny stříbra drženy dole, aby se zamaskovalo to, že americký dolar, jenž patří soukromým bankéřům, nemá žádnou cenu. Výrazný vzestup cen stříbra a zlata by totiž odhalil bezcennost této měny.“

Detailně i vysvětluje, proč je situace kolem stříbra ve světě taková, jaká je. Podle něj se ten, kdo se chce pojistit na těžké dny v budoucnu, nemusí tedy ani investic do stříbra obávat.