Jen těžko srozumitelné jsou pro běžného voliče výstupy agentur Median a STEM/MARK, které pro Českou televizi zjišťují volební potenciál politických stran v jednotlivých krajích, na jehož základě zve ČT lídry osmi stran do předvolebních diskusních speciálů. Překvapivá jsou především vyšší čísla, než na jaká jsou lidé zvyklí z volebních modelů či průzkumů preferencí, ale údiv vyvolává i umístění některých stran.
V souvislosti s úvodní předvolební diskusí se v médiích objevila procenta volebního potenciálu osmi politických stran, jejichž karlovarští lídři dostali pozvánku do studia České televize. Zveřejněná čísla šokovala i politiky. „Další důkaz, že je něco shnilého v televizi České! 133,5% Gratulujeme! 133,5% dlouho nikdo nesečetl. Asi nechají volit i Slovensko,“ glosovala procentní součet volebního potenciálu vybraných osmi stran předsedkyně strany Suverenita Jana Bobošíková, která jde do předčasných voleb v čele bloku Hlavu vzhůru!
Psali jsme:
Hlasy dostanou kandidáti od 155 procent oprávněných voličů
A to ještě nevěděla, že dalších 22 procent posbíraly nepozvané strany (KDU-ČSL 6 procent, DSSS 5 procent, Svobodní 4,5, Piráti 3,5 a její Suverenita 3 procenta), takže pak by součet poskočil na 155,5 procenta. Pikantní v této souvislosti je, že se v průzkumu objevila právě Suverenita, která ve volbách samostatně nekandiduje. Z toho poměrně jednoznačně vyplývá, že dotazovaným nebyl jako kandidující subjekt nabídnut volební blok Hlavu vzhůru!
Psali jsme:
Volební potenciál, jehož průzkum slouží jako podklad pro pozvání hostů do předvolebních diskusí, používají agentury, pokud chtějí stanovit obec sympatizantů určitého politického subjektu. „Ale zatímco u preferencí musí dotazovaný vyjádřit své stanovisko, pokud by byly volby, koho by volil, tak u volebního potenciálu by měl dostat celý výčet stran a vybírat si ze škály odpovědí typu ´určitě bych volil´, ´spíše bych volil´, ´stěží bych volil´, ´spíše bych nevolil´, ´určitě bych nevolil´ a podobně,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Hartl, ředitel agentury STEM a člen představenstva agentury STEM/MARK.
Dotazovaný si může vybrat pro volbu více stran
Při výzkumu volebního potenciálu by měl mít tedy každý dotazovaný nabídku 24 kandidujících stran a těm přidělí patřičnou odpověď. Může tak „spíše volit“ zároveň jak ODS, tak komunisty i Stranu zelených. „Když zvažuje tři strany a všechny jsou na stejné úrovni, tak všechny tyto strany mají od vás stejný potenciál a ty strany, které byste nevolil, od vás mají nulový potenciál. Tazatel svou odpovědí označí, do jaké míry by byl ochoten tu kterou stranu volit,“ konstatuje Jan Hartl.
Ing. Jana Bobošíková
„Samo o sobě to nic moc nevypovídá, protože tímto se do volebního výsledku strefujete jen tak vzdáleně, ale označuje to takový ten vyšší horizont, kam by si politické strany případně mohly troufat. Jako výběrové kritérium pro účastníky debaty je to samozřejmě myslitelné, pokud chcete pozvat více subjektů a vyhnout se té kritice, že účastníky limitujete,“ poukazuje sociolog na možný důvod, proč se Česká televize mohla rozhodnout právě pro tento klíč.
Z výzkumu volebního potenciálu vznikne galimatyáš
Kdo má Váš volební hlas? (strany jsou vybrané dle aktuálních průzkumů ČT)Anketa
Možná ale i to je záměrem zvoleného klíče. Vždyť díky němu dostanou pořádný kus vysílacího času strany, u nichž existuje oprávněná pochybnost o tom, že se dostanou do sněmovny. Navíc se divákům nenápadně vsugeruje, že jde o „volitelnou“ stranu z toho pohledu, že její hlas nepropadne. Nejmarkantnější je to u Strany zelených, o níž se divák ČT dozví, že má volební potenciál v Karlovarském kraji 8,5 a v Libereckém 8 procent. Nutně to vzbudí dojem, že se tato strana může přehoupnout přes 5 procent, což ale vůbec neodpovídá volebním modelům a výzkumu preferencí.
Strana zelených má volební potenciál, ale nemá voliče
„V našich výzkumech volebního potenciálu, které provádíme dlouhá léta, ale nezveřejňujeme je a slouží nám jako analytická kategorie, je Strana zelených obecně přijatelná, málokomu vadí, ale zase málokoho motivuje natolik, aby jí dal svůj hlas. Přízeň pro ni je vlažná, je tam méně intenzívní motivace a naopak absence antipatie. Má vyšší potenciál, ale není schopna ho převést do volebních preferencí. Výzkum volebního potenciálu je svým způsobem nejvýhodnější pro strany, které mají hodně vlažných příznivců, ale málo skutečných voličů,“ říká pro ParlamentníListy.cz ředitel agentury STEM Jan Hartl.
To, že se výstupy z výzkumů změnily a dosud využívaný volební model nahradil tzv. aktuální volební potenciál, si realizátoři pochvalují. „Je to nejpozitivnější scénář, tedy kolik by měla strana hlasů, kdyby se k ní přidali ti, kdo to v danou chvíli reálně zvažují a zároveň nevylučují účast u voleb. Nenutí to respondenty k výběru jedné strany. Když děláte volební model, můžete je ‘donutit’ k volbě jedné strany, ale jsou to tekuté písky. Je proto dobré uvažovat ukazatel, který popisuje uvažování společnosti věrněji,“ uvedl Daniel Prokop, vedoucí projektu z agentury Median.
Obsáhlý archiv výzkumů na serveru ParlamentníListy.cz:
- CVVM, MÉDEA RESEARCH, PPM FACTUM, SANEP , SC&C, STEM
Oblíbené alibi: nejedná se o odhad, jak dopadnou volby
A podobné alibi před možnými kritiky si při představení předvolebního vysílání České televize dělal i Bronislav Kvasnička, ředitel české pobočky TNS Aisa, která pro ČT připraví volební model na základě ´celostátního předvolebního trackingu volebních preferencí a voličských nálad´. „Klíčovou otázkou, na kterou budou respondenti odpovídat, je jakou stranu by volili, pokud by se volby konaly příští týden. V žádném případě se nejedná o odhad, jak dopadnou volby,“ zdůraznil Bronislav Kvasnička.
-
SLEDUJEME téma: Česká televize
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
