Ten pán začíná vadit. Čtěte více o tvrdém muži, který zničil Nečase

Ani dnes nesklízí olomoucký vrchní žalobce za nekompromisní boj proti korupci a porušování zákonů jen ovace, kritiku si vysloužil nejen od některých politiků, bývalého prezidenta Václava Klause, ale i z řad kolegů právníků. „Pokud je poslanec trestán za rezignaci, je to ohrožení demokracie,“ řekl ParlamentnímListům.cz právník Zdeněk Koudelka k uvalení vazby na bývalé zákonodárce ODS Ivana Fuksu, Petra Tluchoře a Marka Šnajdra, kteří složili poslanecký mandát, protože nesouhlasili s návrhem zákona, se kterým vláda spojila důvěru.

Nad postupy olomouckého vrchního státního zastupitelství kroutí hlavou i bývalá nejvyšší zástupkyně Renata Vesecká. A dodává, že už by s ním nechtěla spolupracovat vzhledem k jejímu názoru na jeho jak profesní, tak lidské schopnosti a vlastnosti.

Velkého zastánce má Ivo Ištvan v bývalém předsedovi Československé strany socialistické a exposlanci a exsenátorovi za ČSSD, právníkovi Jiřím Vyvadilovi. „Když jsem byl náměstkem ministra spravedlnosti, tak jsem si pana doktora Ištvana vnitřně vybral jako nejvhodnějšího adepta na nejvyššího státního zástupce poté, co jsem zjistil, co je Renata Vesecká za postavu a že je schopná jít přes mrtvoly. Viděl jsem, že to je slušný člověk, ale můj návrh na jeho jmenování nejvyšším státním zástupcem se mi tehdy nepodařilo prosadit,“ vzpomínal v Parlamentním listech Jiří Vyvadil na období, kdy se rozhodovalo o nástupci Marie Benešové. O vrchním žalobci z Olomouce hovoří jako o člověku, který svou funkci vykonává profesionálně a extrémně korektně.

Další bývalý poslanec ČSSD a odborník na ústavní právo Zdeněk Koudelka nechce „přes novináře“ postup vrchního státního zástupce Ivo Ištvana ani jeho profesní schopnosti hodnotit. Ale netají se tím, že má na kriminalizaci poslanců Fuksy, Šnajdra a Tluchoře odlišný názor. „Poslanec může rezignovat z jakéhokoli důvodu, a to, že je rezignace poslance důvodem pro jeho trestní stíhání, považuji za rozporné s Ústavou,“ vyjádřil Koudelka názor, že naopak olomoučtí státní zástupci a ostravský soudce porušili zákon nejvyšší právní síly.

Podobný komentář vyslovila i někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Připustila, že uvedené chování lze rozhodně považovat za neetické, ale záleží na konkrétních okolnostech daného případu, zda je možné ho hodnotit jako trestní. „Rozhodně bych nepřipustila kriminalizaci politických záležitostí a skandálů, které se mají odrazit v politické rovině, například odstoupení z funkcí apod., nikoli však v rovině trestní,“ uvedla advokátka pro ParlamentníListy.cz.

Ke složení mandátu poslanci nepotřebují posvěcení policie a žalobců

Právník Zdeněk Koudelka je skálopevně přesvědčen, že poslanec nemůže být trestán za svoji rezignaci. „Alespoň ne v demokratickém právním státě,“ konstatoval. Zákonodárci, ať už jde o poslance nebo senátory, nejsou povinni vykonávat svůj mandát, mohou rezignovat kdykoli a z jakéhokoli důvodu. „Nepotřebují k tomu mít souhlas orgánů činných v trestním řízení,“ zdůraznil na adresu policie a státních zástupců, kteří obvinili tři občanské demokraty i z toho, že složením poslaneckého mandátu umožnili schválení zákona a pokračování Nečasovy vlády.

Bývalý prezident Václav Klaus kritizoval, že postup policie, která zasahovala na Úřadu vlády v noci a v kuklách, byl teatrální. Renata Vesecká i Zdeněk Koudelka v tom jsou s Václavem Klausem zajedno. „Hlavně souhlasím s jeho výrokem, že politika se má vrátit politikům. Politiku mají dělat především volení lidé, ne lidé nevolení, pokud chceme být v demokracii,“ poznamenal právník. Začíná tady podle něj, jak tvrdí někteří kritici zásahu proti bývalým poslancům ODS, vláda soudců, policistů a státních zástupců?

„Samozřejmě může dojít ke změně režimu, to nejde vyloučit, že tu tou rozhodující silou budou nevolení. Ale já jsem zastáncem demokracie a jsem pro to, aby rozhodovali volení,“ vysvětlil Zdeněk Koudelka a dodal, že už fakt, pokud je poslanec trestán za rezignaci, považuje za ohrožení demokracie. Dává tím zřetelně najevo, co si myslí o postupu vrchního státního zástupce Ivo Ištvana, který má celý případ pod palcem.

Právnička Renata Vesecká se také podivuje nad tím, že i když policejní vyšetřování začalo podle Ištvana šetřením činnosti lobbistů Romana Janouška a Iva Rittiga, byly jim sice prohledány domy a kanceláře a zabaveny dokumenty a peníze, oni samotní však zadrženi nebyli, protože se momentálně zdržují v zahraničí. „Je to velmi zvláštní a překvapující, předpokládám, že důvodem se bude někdo zabývat,“ podotkla někdejší nejvyšší státní žalobkyně, že tuto věc nepovažuje za běžnou a jednání olomouckých žalobců by mělo být prozkoumáno.

Politika může fungovat jinak, jen se musí změnit volební systém

Mnozí politici tvrdí, že politika bez podobných výměnných obchodů a rozdělování trafik ani nemůže fungovat. „S tímto názorem nesouhlasím, politika může fungovat i jinak,“ tvrdí Zdeněk Koudelka, že je možné dělat politiku jiným způsobem, než byla dělána doposud. „Ale systémovou změnou není to, že budou rozhodovat nevolení, ale že bude změněn volební systém tak, aby vládla většina, která bude mít pevné zázemí ve sněmovně, aniž by to musel být koaliční slepenec,“ dodal Koudelka, který je stejně jako prezident Miloš Zeman zastáncem většinového volebního systému, nebo alespoň posílení většinových prvků v poměrném volebním systému tak, aby strana, která vyhraje volby, nemusela dělat třeba i podivné kompromisy.

I když se zatím chválený i kritizovaný olomoucký vrchní žalobce v médiích neobjevoval tolik jako veřejnosti známější pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, má za sebou zajímavou profesní kariéru plnou zvratů. Na vysoký post vrchního státního zástupce se dostal už ve dvaatřiceti letech díky tehdejší ministryni spravedlnosti Vlastě Parkanové.

Podezřením z korupce u politiků už měl příležitost se zabývat v minulosti. V prvním případě by zřejmě ocenění veřejnosti příliš nezískal. Ve sledované kauze tehdejšího asistenta šéfa ODS Mirka Topolánka Marka Dalíka totiž rozhodl v jeho prospěch, když policie Dalíka zatkla a vrtulníkem transportovala do vazby v Ostravě kvůli podezření z korupce poslance Zdeňka Kořistky.

Podle Ištvana pro takový postup a vazbu neexistovaly žádné důvody, žalobci nakonec stíhání zastavili úplně. Kořistka tehdy prohlásil, že se jej pokusil Dalík s lobbistou Janem Večerkem uplatit penězi a nabídkou velvyslaneckého postu. Vrchní žalobce nevysvětlil, co se od té doby změnilo, že v případu poslanců Ivana Fuksy, Petra Tluchoře a Marka Šnajdra byla vazba za nabídnuté trafiky podle něj odůvodnitelná.

Kritizoval Veseckou a skončil

Ale známější je postoj vrchního státního zástupce Ivo Ištvana v kauze někdejšího vicepremiéra a šéfa KDU-ČSL Jiřího Čunka. Ištvan kritzoval jednání někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké a překládání kauzy Jiřího Čunka na pokyn politiků, až přišel o svůj post. Z funkce ho na návrh Vesecké odvolal někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Ale tvrdohlavý žalobce znalý práva se jen tak nedal. Čtyři roky se soudil, až se do svého křesla začátkem roku 2011 znovu vrátil. Na olomouckém zastupitelství dokonce krátce panovalo dvojvládí, než vypršela zákonná doby Ištvanově nástupkyni a předchůdkyni v jedné osobě Mileně Hojovcové.

Ivo Ištvan se dokáže postavit svým nadřízeným i politikům, pokud je přesvědčen, že je v právu. Svědčil třeba ve sporu tzv. 'justiční mafie', ve které několik justičních představitelů v čele s Veseckou a exministrem spravedlnosti Pavlem Němcem žalovalo bývalou nejvyšší zástupkyni Marii Benešovou za označení „justiční mafie“. Bojoval i proti plánu bývalé ministryně spravedlnosti v úřednické vládě Jana Fischera – Daniely Kovářové - zrušit pobočku v Brně a Ostravě.

V poslední době dostala Olomouc na starost nejen případ kolem pražských lobbistů, exšéfky kabinetu premiéra Jany Nagyové a tří občanských demokratů, ale i významnou kauzu privatizace Mostecké uhlelné společnosti. Přesto není jisté, jaká bude další budoucnost nejen Ivo Ištvana, ale i dalších olomouckých státních zástupců.

Vládní návrh zákona o reformě státního zastupitelství totiž počítá se zrušením vrchních státních zastupitelství v Praze i Olomouci. Nejzávažnější případy hospodářské kriminality a korupce má řešit speciální útvar. Není to však nějaký nekalý záměr politiků, podobu návrhu podporují nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman i pražská vrchní zástupkyně Lenka Bradáčová. Proti této reformě však právě olomoučtí státní zástupci protestovali. Chtějí dát nekompromisním vyšetřováním této kauzy v duchu padni komu padni najevo, že jsou nepostradatelní?

Návrh reformy státního zastupitelství chce prý Ištvana zlikvidovat

Podle právníka Jiřího Vyvadila chce navrhovaný zákon o státním zastupitelství Ivo Ištvana zlikvidovat. Tím, že politici chtějí rušit vrchní státní zastupitelství, Ištvan by ve funkci znovu skončil. Zanikla by tak prý i autonomie moravského státního zastupitelství jako celku. „Přitom se ukazuje jako užitečná tehdy, kdy se v Praze dějí nějaké skutečně hrůzné věci. Přece to nemůže vyšetřovat někdo, kdo je s tímto prostředím spojen,“ podotýká Jiří Vyvadil, že pokud by zákon prošel, tak by veškeré pravomoce šéfa onoho specializovaného protikorupčního útvaru měla Lenka Bradáčová. Ale o tom, kdo povede speciální protikorupční útvar, ještě není rozhodnuto.

Vyvadil je dokonce přesvědčen, že Lenka Bradáčová by timto způsobem jako její olomoucký kolega Ištvan nepostupovala. „Já si nedovedu představit, že s touto razancí by šla také proti lidem z okruhu ODS a z okruhu premiéra. To říkám natvrdo a stojím si za tím,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz právník Jiří Vyvadil, který je zřejmě přesvědčen, že reforma státního zastupitelství má jediný cíl: zlikvidovat nepohodlného olomouckého žalobce.