Byť to evropský establishment nechápe, Řekové řekli v referendu ne podmínkám, které jim nastavili jejich věřitelé, a vyslali svého premiéra Tsiprase vstříc riskantnímu vyjednávání. Vy jste odhadla, že důchodci podpoří podřízení se a mladí lidé dohodu odmítnou. V čem vás referendum překvapilo? Rozhodli se Řekové pro třeba deset let totální bídy, ze které se bez eura budou moci vyhrabat, díky své odvaze, nebo spíše díky nenávistným heslům typu „zase je tu nacistická Evropa“, „měli by nám platit reparace“, „porazili jsme nacismus tehdy, porazíme ho i teď“? Jak se díváte na takto vyhrocený diskurz? Chápete ho?

Na výsledku referenda mě příjemně překvapil výrazný rozdíl. Nejde mi teď o to, že zvítězilo NE drastickým škrtům, ale spíš mám pocit, že kdyby konečná čísla byla vyrovnanější, řeckou společnost by to jen ještě hlouběji štěpilo. Nicméně možná právě těch vysokých 61 procent, které podpořily Syrizu, umožnilo následný vývoj – vláda s opozicí se dokázala shodnout na platformě dalšího a už společného – postupu a Řekové tím „napříč politickým spektrem“ ukázali značnou dávku politické vyspělosti i chápání demokracie. Není bez zajímavosti, že se k dohodě připojily všechny parlamentní strany, ale cíleně přizváni nebyli komunisté a neonacisté ze Zlatého úsvitu.

Onen vyhrocený diskurs mě až tak nepřekvapuje. Německo je vládcem EU, a když se na něj má cílit coby na zloducha, vámi zmíněné paralely se budou v Evropě objevovat, obávám se, ještě dlouho. Přinejmenším do doby než „kavárna“ s konečnou platností přepíše dějiny druhé světové války. Ale vážně… na druhou stranu jsou Řekové už roky v Evropě vykreslovaní jako líní nemakačenkové, kteří jen pobírají milionové platy nebo penze, což je samozřejmě také lež, ale pro přesvědčování západních voličů lež očividně přijatelná. Takže ano, vyhrocený diskurs chápu. Ve čtvrtek se má definitivně rozhodnout, zda Řecko bude odepsáno z eurozóny, nebo ne. Američané by rádi, aby ne, protože za bukem číhá Putin s Čínou. Chudší země eurozóny by Řecko rády poslaly do háje.