Čas pracuje proti Kyjevu, napsala jste. Rusové staví další plynovod přímo do Německa, který Ukrajinu zcela obchází. Doněčtí rebelové odstraňují nejhorší extremisty z jejich funkcí, příměří platí, rozhovory o odzbrojení pokračují. Nemůže to vše být jen nějaký interval? Rozumějme, Evropa má teď dost jiných starostí, v Americe „dobíhá“ Obamova administrativa... Dočkáme se po amerických volbách „přihřátí“ ukrajinského konfliktu, nebo mnohem dříve? Jaký postoj zaujmou USA, jak se s tím pokusí popasovat Evropa a Rusko? 

Všechno je samozřejmě možné, a tak nelze vyloučit, že dříve nebo později USA zkusí ukrajinský konflikt znovu „přihřát“, jak říkáte. Na druhé straně je ale opravdu důležité, že Evropa má svých starostí až nad hlavu, a tak jí „americký“ konflikt s Ruskem na Ukrajině musí logicky připadat jako „přepych“, který si už nemůže dovolit. Chci říci, že stále více evropských zemí vystupuje z „amerických koalicí“, tedy z té protiruské na Ukrajině a z té protiasadovské v Sýrii, ale dělají to zatím tak nějak „bokem“. Zatím snad nikdo – ale třeba se pletu – z úřadujících politiků zemí EU (natož Bruselu) nahlas neřekl, že třeba imigrační vlny jsou z valné části důsledkem amerických válek, a to počínaje fakticky už Bushovou vylhanou agresí proti Iráku, na níž se aktivně podílela i Česká republika, mimochodem. 

Nicméně, i kdyby to někdo řekl, žádný efekt na rozhodování v Pentagonu by to asi stejně nemělo, takže se jen obnažuje další realita. Německo se sbližuje s Ruskem (a tím potažmo i s Čínou) a mění se v plynové centrum Evropy na úkor většiny ostatních členů EU a bez ohledu na nějaké hloupé sankce, které ti servilnější stále ještě dodržují. A Spojené státy pokračují ve své militaristické zahraniční politice, protože těch miliardových kšeftů, v nichž je Pentagon zaháčkován, je tolik, že jim nějaké evropské problémy s migračními vlnami opravdu žádné vrásky nedělají. A ti servilnější dále čekají na to, až Washington k něčemu zase zavelí…