Samotní pedagogové jsou současnou situací dost znechuceni. Pracovní podmínky ve své profesi často hodnotí jako neustálé změny v platovém ohodnocení i ve způsobu výuky, nicméně s nárůstem pracovního zatížení a čím dál tím větší zodpovědností. Podobný názor zastává také Iveta Franková učitelka a výchovná poradkyně, která má za sebou už pětatřicetiletou pedagogickou praxi. V současné době pracuje na jedné z větších základních škol v Českém Těšíně a také působí v republikovém výboru Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).
„Protože nároky na nás neustále stoupají a vyučovat dnešní generace dětí je čím dál tím těžší, nejvíce nám vadí naše nízké platové ohodnocení, a to zvláště u začínajících učitelů. Dvacet tisíc hrubého pro mladé vysokoškoláky není nic moc, a když půjdou dělat dealery třeba farmaceutického zboží nebo do bankovního sektoru, tak si vydělají víc a nebudou mít zdaleka takovou odpovědnost. Projevuje se to především u mužů, kteří berou pedagogickou profesi jen jako přestupní stanici k jiné kariéře. Na naší škole tak máme v učitelském sboru jen asi desetinu chlapů, a to je škoda, protože dětem mužský vzor dost chybí, zvláště těm z neúplných rodin, a učitelé mívají dost často i větší respekt,“ říká zkušená pedagožka. Ta není ani velkou zastánkyní nového kariérního řádu, který má řešit postupné zvyšování učitelských platů, či inkluze, tedy zařazování mentálně i jinak postižených žáků do běžných tříd. „Kariérní řád s sebou přináší zejména pro vedení škol ohromnou administrativní zátěž. Začínající učitelé se budou muset po dvou letech podrobit zkouškám před komisí, aby si pak mohli finančně přilepšit. Zkušení kantoři po dosažení stanoveného stropu, asi po 7 letech, víceméně ustrnou s platovým ohodnocením. Daleko jednoduší by bylo jen poslat do školství více peněz na zvýšení tarifních tříd a na individuální odměny schopným učitelům, které by si podle zásluh odměňoval ředitel školy,“ komentovala nový návrh Iveta Franková. Z podobných důvodů vrátili zpět do Sněmovny kariérní řád i se svými připomínkami čeští senátoři.
Za Kalouska jsme si sponzorovali svoje kolegy
Protože Iveta učila nějaký čas i na zvláštní škole, nemyslí si, že inkluze, tedy zařazování mentálně i jinak postižených žáků do běžné výuky, je zrovna vhodným řešením. Podle ní to prý dost narušuje výuku ostatních dětí. „Představte si, že ve třídě s více než dvaceti žáky máte kromě učitele ještě asistenta nebo i dalšího pedagoga, kteří pomáhají dětem postiženým nebo těm s poruchami chování. Ty ostatní žáky to samozřejmě ruší. Já říkám, že to je hřích páchaný na všech dětech, těch zdravých i těch s vážnějším postižením. Nevím také, proč se musí postižené děti učit více hodin chemii nebo angličtinu, když pořádně nezvládají ani čtení v češtině. Všichni si teď stěžují, že máme málo řemeslníků. Nebylo by tedy vhodnější, kdyby méně nadané děti měly víc hodin pracovní výuky jako dříve, což by jim určitě pomohlo k snadnějšímu uplatnění v praxi?“ konstatovala pedagožka, která nyní s napětím očekává, jak dopadnou jednání ohledně zvyšování platů. V nastávajících volbách chce raději volit levici, jelikož ta je podle jejich slov vždy štědřejší k pedagogům. „Nejhorší období v posledních letech bylo snad za Nečasovy vlády s ministrem financí Kalouskem. To jsme dlouhodobě dopláceli z peněz určených pro osobní příplatky nebo na odměny, aby se vůbec mohli zafinancovat školní asistenti. My jsme si tak vlastně sponzorovali sami svoje kolegy. Je škoda, že ministryně Valachová předčasně skončila, setkala jsem se s ní na celorepublikových akcích v rámci odborových jednání a myslím si, že se do problematiky školství rychle dostala a podporovala také navýšení učitelských platů. Jak to dopadne nyní, je otázkou, pokud by vláda to avizované patnáctiprocentní neschválila, tak hrozí, že se tím bude někdo zabývat až v příštím roce. Známe ale, jak už to chodí, politici před volbami hodně naslibují, ale potom se jen málokdy peníze pro školství najdou,“ dodala Iveta Franková.
Se svojí kolegyní naprosto souhlasí i krajská předsedkyně Rady ČMKOS v Moravskoslezském kraji Dagmar Bobková Regelová. „Kariérní řád se nesetkal u učitelů s pozitivní odezvou, i když se připravoval několik let. Kromě velké administrativy přináší i zkoušky před komisí pro začínající pedagogy, podobně jako je tomu u lékařských profesí. A pokud je adept neabsolvuje, tak si na lepší pracovní ohodnocení nesáhne. Já bych spíše uvítala, kdyby se navýšily učitelům peníze v tarifních třídách. No, a když pak bude s některým pedagogem jeho nadřízený nespokojený, tak má dnes dost možností, jak ho finančně postihnout, či se ho zbavit. To přímé navýšení tarifů považují za velmi důležité, dává pedagogům klid a při nástupu jiné politické reprezentace pak nehrozí tolik jejich snížení jako u jiných příplatků nebo ohodnocení. Situace ve školství není určitě růžová, chybí nám muži a vůbec na studium pedagogiky chodí většinou studenti až potom, co se nedostanou na jiné prestižnější školy. Zvýšení mezd by mohlo být potřebnou motivací. My bychom si představovali postupný nárůst až o 35 procent. Nicméně nyní pan ministr Pilný už ze slibovaného patnáctiprocentního navýšení ustupuje, hovoří spíše o 10 až 12 procentech.“
Ministr školství Štech: „Pro navýšení udělám maximum.“
Vedení školských odborů se chce s vládou rozumně domluvit, nicméně pokud by z plánovaného navýšení sešlo, je rozhodnuto podniknout i tvrdší protestní akce, než by bylo jen avizované shromáždění v Betlémské kapli. „Už teď jsem dostal od svých kolegů asi deset mailů o tom, abychom zorganizovali regulérní stávku, my však chceme nejprve jednat. Většina stran má ve svých programech podporu školství pro rozvoj vzdělanosti i dalších společenských oblastí u nás, tak ať politici konečně přejdou od slov k činům. O tom, jak se k jednání vlády postavíme, rozhodneme 25. srpna na naší schůzce,“ informoval předseda školských odborů František Dobšík. Ten má tentokrát i plnou podporu ministra školství Stanislava Štecha (ČSSD), který pro ParlamentníListy.cz uvedl: „Prostředky, které byly původně určené na kariérní řád, rozhodně zůstanou v kapitole v části pro regionální školství. Tam byly i původně rozhodnutím vlády určeny. Zda a kolik z nich se podaří nasměrovat k prvkům kariérního řádu, záleží na vyjednávání s ministrem financí, a hlavně na rozhodnutí vlády. Každopádně budu dělat maximum, abychom zaplatili alespoň uvádějící učitele. Důrazně odmítám stavět jednu kategorii učitelů proti druhé. Do dalšího jednání o rozpočtu tedy jdeme s tím, že je třeba navýšit rozpočet na vysoké školy a zvýšit platy učitelů v regionálním školství o 15 procent.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
