Proč jste se stal novinářem na volné noze a přestal pracovat pro BBC a CNN?
Z čeho máte největší strach?Anketa
Ano, jsem svobodný novinář. Pořád sice pracuji pro CNN, ale v terénu jako reportér na volné noze. Hodně píšu pro internetové zpravodajství CNN o Středním východě a terorismu, ale ne jako zaměstnanec. Nemohl bych napsat knihu, jako je tahle, a při tom pracovat na plný úvazek pro CNN. Ostatně píšu ještě jednu. Chtěl jsem do terénu a nebýt novinářem zavřeným jen v kanceláři. Byl jsem dlouho na Ukrajině, v Iráku, Tunisku, Izraeli, Francii, Německu. Prostě mám rád život reportéra, který je přímo v epicentru důležitých událostí. Mám to nejradši. Tato změna je pro mě novým nábojem do života, abych mohl znovu milovat novinařinu.
Když porovnáte konflikty na Ukrajině, kde Ruská federace obsadila Krym a vojensky prosazuje své zájmy na Donbase, a v Sýrii či Iráku, kde vyrostl Islámský stát, jsou si podle vás vůbec nějak podobné?
Jediná podobnost, co tam vidím, je, že státnosti obou území, na kterých se tyto konflikty odehrávají, jsou velmi slabé. Na Ukrajině je to zřejmé kvůli korupci, která tam byla a nesporně i je. Navíc rusky mluvící menšina na východě opravdu prostě nechce centrální vládu, a proto ten odpor. Také tam jde trochu o náboženský aspekt a historii. Hodně lidí, s nimiž jsem hovořil v Doněcku, a byl jsem tam loni pětkrát, chtělo jen žít své životy a vůbec se nestarali o to, jaká strana má zrovna navrch. Irák je totálně jiný. Na Středním východě je jasné, že je tam mnoho složitých zájmů. Něco chce Turecko, Sýrie, Irák, ale i Saúdská Arábie a tak dále. Jsou tam kmenové zájmy, které nedokážeme zcela pochopit. Každý chce něco. To je pro mě velmi zajímavé, ale velmi složité.
Jste Brit. Ve Velké Británii je podle mě velmi rozšířené mínění, že ruský prezident Vladimir Putin je největším ďáblem. Jak na to vy nahlížíte?
Víte, velmi zajímavá věc ohledně konfliktu na Ukrajině je, že tam vládne silná válka médií. Mluvíte tam s lidmi, kteří jsou nakrmeni lží z Moskvy či Kyjeva o různých ďáblech. A oni věří. Proto mám rád Česko či Maďarsko, které se demokracii naučily velmi rychle. Lidé v těchto zemích až tak všemu nevěří. Ostatně v Doněcku lidé nemohou sledovat ukrajinskou televizi. Mohou se dívat na ruské anebo místní televize. Jsem novinář, takže jsou pro mě pojmy jako ďábel divné. Vlastně je nechci, ani nemohu, chápat.
Dobře. Jak smýšlíte o té hře médií na ďábla a anděla?
Prostě slova jako ďábel nejsou moc nápomocná. Nepomáhají porozumění. Když se podíváte na Rusy, stále v nich přežívá jistá nostalgie po sovětských časech. Takže jejich kalkulace je, že chtějí Ukrajinu stále udržovat v napětí. Hrají karty s Evropskou unií. Někteří Ukrajinci si myslí, že jim chtějí sebrat Donbas, někteří doufají, že je ochrání neexistující SSSR. Mluvil jsem s mnoha Ukrajinci z východní části země a ti mi řekli: „Ano, chceme být součástí Ruska, díky moc.“ Někteří ukrajinští dobrovolní vojáci se v těchto částech země opravdu nechovají moc dobře. Třeba ti z Pravého sektoru. Jde o velmi komplikovanou situaci. Porošenko jednou řekl zajímavou věc: „Snažil jsem se volat ruskému prezidentovi v den, kdy jsem cítil, že se bude chovat pragmaticky. Narozdíl od toho, aby byl ideologem.“ To se mně zamlouvalo.
Nemyslíte si, že ukrajinský prezident Petro Porošenko také přestal být pragmatickým? Člověk, který udělá Michaila Saakašviliho, který je v Gruzii stíhaný za některé zločiny, přičemž se Gruzie tváří jako přítel Ukrajiny, gubernátorem převážně rusky mluvící Oděské oblasti, podle mě také pozbyl soudnost...
Ano, to bylo hodně divoké rozhodnutí. Velmi mě to šokovalo. Ukrajinská strana je daleko od toho mít funkční demokracii. Jejich tradice jsou v absolutním chaosu. Všechny staré kontakty jsou zpřetrhány a země je v bankrotu. Mají před sebou dlouhou cestu a potřebují hodně pomoci z Evropské unie. Myslím si, že západní Ukrajinci jasně vidí, že chtějí na západ. Na východě je to jiný obrázek.
Psali jsme:
Vezmu to přes hodně velký oslí můstek na Střední východ. Rusové nedávno vyhlásili, že se obávají svých bojovníků v Islámském státu, kterých tam je prý oficiálně kolem tisíce, ale nejspíš jich je mnohem víc. Jak vnímáte ruské vysvětlení, že Islámský stát je úhlavní chybou USA, protože toto riziko podcenily při potírání režimu Bašára al-Asada v Sýrii?
Je hrozně jednoduché pro Rusy útočit na Američany, že udělali chybu v Iráku. Byla to opravdu hloupost. Saddám Husajn byl opravdu strašný diktátor a tak dále. Měli plán, ale nefungoval. Chtěli dostat do kolen al-Káidu v Iráku přes sunnity. Nicméně přivedli zemi zpět do náruče vůdců al-Káidy. Když Islámský stát vzal město Fallúdža, tak tam podle mě udělala nová irácká vláda velkou chybu. Dovolila mu to. Mnoho sunnitů poznalo, že není sranda bydlet u hranic s Islámským státem. A teď je tam šílená situace. Islámský stát se dokáže dobře pohybovat mezi různými společnostmi v Iráku a nedokážu si představit, co se stane letos a příští rok. Irácká armáda je totiž v hodně špatné situaci.
Ok. Přesto se zeptám, co si myslíte, že se tam stane v budoucnosti?
Fakt nevím. Situace tam mě neustále překvapuje. Bude hodně záležet na amerických tajných službách, jaké kontakty jim ještě dovolí navázat. Nezanedbatelný počet Tunisanů, Libyjců a Maročanů totiž s praktikami Islámského státu souhlasí. Islámský stát je tudíž velmi schopný vydržet. Nevím, co se stane příští měsíc, ani příští rok.
Nedávno mi komentátor deníku Corriere della Sera Antonio Ferrari řekl, že by rozdělením Izraele na dva státy, tedy na Izrael a Palestinu, do budoucna mohlo skončit napětí na Středním východě. Co vy na to?
Izraelská vláda nemá podle mě vůbec žádný plán k rozdělení Izraele na dva státy. Nicméně lidé z Izraele by asi chtěli dosáhnout nějaké domluvy s palestinskými vůdci z Hamásu. A tam to bude velmi těžké. Izraelci mají jasné nepřátele: Hamás a Muslimské bratrstvo. Mohlo by to fungovat, ale je to pořád otázka schopného dialogu. Nevím, prostě nevím.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
