Problémy dnešní Ukrajiny mohou být jen stěží vysvětleny hledě pouze na události několika posledních let, natož pak měsíců či dnů. V souvislosti s děním na Ukrajině se nejčastěji hovoří o válce, která zasáhla životy statisíců Ukrajinců žijících na východě země. Kdo je za tuto ohromnou humanitární katastrofu zodpovědný? Záleží na tom, koho se zeptáte.
Ruská mainstreamová média donekonečna přehrávají záběry ukrajinských nacistů, kteří utlačují ruskojazyčné obyvatele východní části Ukrajiny. Často se v ruském tisku hovoří o aktivitách Spojených států a Evropské unie, které přispěly k růstu ukrajinského nacionalismu. Washington byl podle mínění Kremlu hlavním strůjcem protivládních protestů, které v roce 2014 vedly k pádu Janukovyčovy vlády.
V euroamerickém mediálním prostoru je za hlavního agresora označováno Rusko, které prý nejprve nezákonně anektovalo poloostrov Krym a poté údajně vyslalo svá vojska na východ Ukrajiny. Západ podporuje „lidmi zvolenou“ ukrajinskou vládu a odsuzuje Rusko a separatisty ze samostatně vyhlášených republik na východě Ukrajiny.
Fotogalerie: - Obrázky z Kyjeva
Ukrajina, která je nezávislou zemí teprve od roku 1991, se znovu ocitla ve své tradiční roli – oběti velmocenských ambicí okolních států. Historicky patřily jednotlivé části Ukrajiny Polsku, Litvě, Rusku, Rakousko-Uhersku a dokonce i Československu.
Právě kvůli historické teritoriální rozdrobenosti je dnešní Ukrajina státem, jehož hranice – na rozdíl od mnoha jiných evropských zemí – nevymezují určitý jednolitý kulturní prostor. Západ Ukrajiny byl historicky spravován z Vídně, která mu ponechávala relativně vysokou míru autonomie; ukrajinská kultura a jazyk se tak v této části mohla rozvíjet.
V ruské východní části ukrajinské nacionální hnutí prakticky neexistovalo a dodnes se tak v mnohých ukrajinských oblastech mluví převážně rusky. Například v přístavním městě Oděse, nacházejícím se na jihovýchodě Ukrajiny, je dodnes ukrajinský jazyk pouhou formalitou; setkáte se s ním pouze na úřadě či u soudu. Stejně tomu je i v mnohých ostatních ukrajinských městech.
Jako vždy strádají především obyčejní lidé
Silná mediální masáž z obou stran konfliktu, ve které se Západ s Ruskem vzájemně obvinují z viny na rozpoutání války, odvádí pozornost od jejích důsledků. Pád již tak slabé ukrajinské ekonomiky znamenal ztrátu pracovních míst pro mnoho Ukrajinců.
Další problémy vznikly v souvislosti s organizací ekonomické blokády východních samozvaných republik. Ukrajinské nacionalistické skupiny blokádu považují za nezbytnost, jelikož díky penězům, které Ukrajina platí za uhlí z východu země, separatisté mohou dále financovat své válečné úsilí. Mnozí experti ovšem tvrdí, že blokáda v konečném důsledku povede k dalšímu ekonomickému propadu.
Při návštěvě ukrajinského hlavního města Kyjeva a rozhovoru s několika místními si rychle uvědomíte, nakolik závažná situace ve skutečnosti je. Podle názorů mnoha mladých Kyjevanů je prakticky nemožné přežít pouze s jednou výplatou.
V souvislosti s ukrajinskou ekonomikou se často hovoří o její netransparentnosti; z mnohých zdrojů se dozvíte, že míra „šedé ekonomiky“ na Ukrajině dosahuje až 40 %. Ve skutečnosti to procento může být ještě o poznání vyšší. Lidé jednoduše nemají jinou možnost než se uchýlit k těmto pra
Vezměte si za příklad člověka, který strávil šest let studiem medicíny. Po promoci může počítat se mzdou okolo 2500 korun, která se jen tak nezvýší. Ukrajina má samozřejmě nižší cenovou hladinu, než středo a západoevropské státy, nicméně takovýto výdělek nestačí ani k pokrytí základních životních nákladů.
„Strávil jsem tolik let studiem, jen abych byl poté státem takto odměněn. Nejde přitom jen o peníze; lidé se na učitele a na doktory dívají jako na nějakou pakáž,“ prozradil nám Nikolaj původem z Oděsy.
„Nemohl jsem se tak ani uživit. Tak by to přeci být nemělo! Doktoři by měli být ceněni,“ podotkl mladý Ukrajinec, který po několika letech studia medicíny vzal práci na stavbě.
Kulturní konflikt
Pochopitelným důsledkem vysoké míry nezaměstnanosti a velmi nízkých mezd je migrace. Ohromný počet mladých Ukrajinců se každoročně vydává za prací do sousedního Polska či do České republiky. Na Ukrajině téměř nepotkáte člověka, který nezná někoho, kdo do jedné z těchto zemí nezamířil za lepším.
Stejný a možná ještě větší problém pro Ukrajinu představuje interní migrace. Podle ukrajinského ministerstva sociální politiky bylo k 6. červnu roku 2016 úřady zaregistrováno 1 785 740 lidí, kteří byli kvůli válce nuceni opustit svůj domov. Naprostá většina těchto lidí pochází z Donbasu, Krymu a dalších částí východní Ukrajiny.
Velká část těchto lidí se za prací vydala do hlavního města Kyjeva, kde je nejvíce pracovních příležitostí. Jedním z takových lidí je i devětadvacetiletý Alexandr, který do Kyjeva přijel z Doněcku před rokem a půl.
„V Doněcku jsem měl úspěšný byznys a všechny kamarády, o to všechno jsem záhy přišel. Teď žiji se svou ženou na sídlišti v Kyjevě. Tam, kde žijeme, jsou téměř všichni z východu Ukrajiny. Mají z toho v Kyjevě dobrý byznys – staví nové domy pro nově příchozí z východu. Přitom od lidí chtějí nereálné sumy, o žádné sociální podpoře jít řeč nemůže,“ prozradil nám mladý Ukrajinec.
Samotné hledání ubytování nebylo pro Alexandra vůbec jednoduché. Ruskojazyčné lidi z východu v Kyjevě nemají zrovna v oblibě.
„Narazil jsem na spoustu lidí, kteří se mnou odmítli hovořit jen kvůli tomu, odkud pocházím. Se stejným chováním se setkalo i mnoho mých známých, je to skutečně velký problém. Neumíte si ani představit, do jaké míry Ukrajince válka na východě ovlivnila. Panuje tu strašná nenávist, lidé si nedůvěřují. Myslím si o sobě, že jsem velmi přátelský člověk, ale v Kyjevě se ženou žijeme již přes rok a pořád nemáme prakticky žádné přátelé,“ přiznal sklesle Alexandr.
Takový případ není zjevně ničím ojedinělým; v ulicích Kyjeva a ostatních ukrajinských měst je možné často zaslechnout narážky na „Ukrajince“, kterým se nedá věřit, či na „vlastizrádce“ z východu.
Demonstrace na denním pořádku
Už po několika hodinách strávených v ukrajinském hlavním městě si uvědomíte dvě věci: 1. demonstrace jsou zde na denním pořádku, 2. nikdo je nebere vážně.
Například v těchto dnech probíhá před budovou ukrajinského ministerstva zemědělství, které se nachází hned u proslulého náměstí Nezávislosti, demonstrace zemědělců, kteří nesouhlasí s vládní politikou.
Když se ovšem otážete jednotlivých protestujících, s čím že konkrétně mají přesně problém, jednoznačné odpovědi se nedočkáte.
„Zavírají státní podniky, lidé přichází o práci,“ uvedl jeden z protestujících. Žádné podrobnosti ovšem neuvedl.
O kousek dál potkáváme mladého člověka obhajujícího v ulicích Kyjeva práva tradičních rodin. Po delším rozhovoru se dozvídáme jeho postoj ke zmíněným demonstrantům.
„Ti demonstranti? Dostávají od nějakého politika zaplaceno za to, že tam celý den stojí. Jsou to nezaměstnaní lidé, takže stejně nemají se svým časem co dělat,“ uvedl.
Stejně často dochází k demonstracím před budovou ukrajinského parlamentu. V době naší návštěvy protestovalo na prostranství před budovou parlamentu několik desítek ukrajinských vojáků, kteří bojovali na východě země. Přijde jim, že toho pro svou zemi dělají mnohé; každý den nasazují své životy, nikdo se prý ovšem o jejich názor nezajímá.
Po několika hodinách strávených před budovou parlamentu na místo přijel štáb jednoho z ukrajinských televizních kanálů a poslanci do té doby sedící uvnitř budovy byli nuceni vyjít na ulici. Ve výsledku výměny názorů mezi jedním z poslanců a ukrajinskými vojáky bylo nacionalistické skupině nabídnuto jedno místo v jakési blíže nespecifikované poradní skupině v ukrajinském parlamentu. Vojáci vypadali spokojeně a poslanci zašli zpět do budovy parlamentu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: fib
