Už nechci pomalu umírat hlady. Budeš pykat, napsal exekutorce...

Pravdou je, že se v posledních dnech dost zvrtl a zcela jasně se dostal za hranici zákona. Oč v něm jde? O systému exekucí v Česku. Pravidelní čtenáři ParlamentníchListů.cz určitě v minulosti zaznamenali příběh Jiřího Bezděka, který se dal do boje proti systému exekucí v Česku, protože sám poznal jeho dopady na vlastní kůži. Navrhoval vytvořit takzvanou ‚exekuční domobranu‘. A i když sám název může naznačovat, že by mohlo jít o nějaký útočný akt, při komunikaci s ParlamentnímiListy.cz vždy zdůrazňoval, že vše chce pouze v mezích zákona – tedy zákonnými prostředky.

V posledních dnech ale nabyl dojmu, že je pravděpodobně vyčerpal. A tak napsal dopis exekutorce z Hradce Králové, jejíž jméno redakce zná, ale vzhledem k aktuálnosti a probíhajícímu vyšetřování nebude zveřejňovat. Jisté je, že obsah dopisu nemohl nechat v klidu jak samotnou adresátku, tak samozřejmě i instituce, kterým byla zaslána jeho kopie na vědomí. A Jiří Bezděk byl zadržen v tomto týdnu policií. Po necelých dvou dnech byl propuštěn, ale jeho trestní stíhání dál pokračuje.

"Musel jsem něco udělat, aby si té situace, která tu je, někdo všiml," řekl ParlamentnímListům.cz. Na dotaz, zda je smířený i s tím, že možná půjde do vězení, jen neurčitě kývl. Všechny jiné cesty, kterými se snažil na zoufalost celého stavu upozornit, prý nefungovaly. I proto napsal dopis, z něhož některé pasáže citujeme.

„Začátkem ledna tohoto roku jsem kvůli vaší exekuci málem chcípnul definitivně hlady po předchozím půlročním období, které mělo za následek úbytek 25 procent tělesné hmotnosti. Je to příšerné děsivě pomalé umírání. Po pár dnech přestanete cítit tu bolest, kterou vyvolává žaludek, aby vás donutil něco sníst. Jen cítíte, jak vám tělo přepne do režimu, kdy si začne brát živiny z ostatních částí, kostí a životně důležitých orgánů. Vnímáte všechny, obzvlášť ledviny a játra. Přestože pijete, na což máte méně a méně chuť, máte neustále pocit sucha v ústech. Vaše tělo vláčně leží a vy odněkud mimo něj jej pozorujete. Čekáte a nic se neděje. Druhý den se vzbudíte a zase nic. Smrt si dává na čas. Toho najednou máte nadmíru. A tak čekáte na 2.000 Kč, které by vám exekutoři nejraději také zabavili, kdyby nebylo to posrané sociální cítění definované existenčním minimem. Jenže z těch dvou tisíc si neuvaříte ani čaj, protože vám odpojili elektroměr, přestože máte infekci. Nejhorší na tom ovšem bylo, že když se pak trochu najíte, znovu zažíváte ty křeče, než opět tělo přepne do výživy z kostí.

Podruhé již do takového umírání nepůjdu. Trochu jsem se dal do kupy, ale rok se s rokem sešel a situace se začíná opakovat,“ napsal bojovník proti exekucím ženě, která má jeho případ na stole.

Snažil se a chtěl prý zaplatit, ale…

Následně shrnul, oč vše se v minulých měsících a letech snažil, aby exekuce zaplatil, aby mohl platit alimenty na své děti, později i to, aby za neplacení alimentů, na které mu z minima, jež mu bylo měsíčně ponecháváno, nezbývalo, nebyl trestně stíhán.

Další příběhy ParlamentníchListů.cz čtěte ZDE

Dopis však pokračuje dál, z původního vykání přechází jeho pisatel do tykání a následných zřetelných a jasně popsaných výhrůžek. Ty korunoval tím, že připustil jedinou možnost, kdy by je nenaplnil. Pokud dostane několikamilionové odškodné za ušlý výdělek, za postižený a ztracený majetek, zablokované účty a zničené dětství jeho potomků.

Jiří Bezděk poukazuje na to, že exekuce, kterou vymáhá žena, jíž je dopis určen, ho uvrhla do čtyřletých existenčních potíží. „Za vraždu bych dostal nepodmíněně 8 let. V kriminále bych ale dostal vydatně najíst a za dobré chování by mě po půlce trestu pustili na svobodu, tedy po čtyřech letech. Z tohoto pohledu jsem pro směšný dluh daleko více trestán,“ zanalyzoval Bezděk svoji situaci.

Dopis poslal nejen exekutorce…

A pak popsal, že slíbil, že bude dluhy, které v závěru dopisu vyčíslil na původní částku 19 tisíc korun, splácet a splácel je. Ovšem jen do doby, než byl kvůli exekuci prý připraven o majetek v 75x větší hodnotě a následně o vše další.

Otevřený dopis, který Jiří Bezděk vydal 19. srpna i na svých webových stránkách, je však daleko ostřejší. Přesto byl odeslán také prezidentu republiky Miloši Zemanovi, Ústavnímu soudu, veřejnému ochránci práv, Policii ČR, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, Bezpečnostní informační službě, Inspekci Policie ČR, Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, Ministerstvu spravedlnosti a Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Jak to vše začalo…

V roce 2009 se dostal Jiří Bezděk, který do té doby většinou pracoval v rámci své kvalifikace vystudovaného absolventa průmyslové školy, do exekuce. Ta následně spustila dominový efekt dalších exekucí, takže v současné době musí přežívat s částkou jen o pár korun vyšší než dva tisíce.

Se svým nezáviděníhodným údělem se ale nechtěl smířit, a tak hledal řešení i prostřednictvím stránek, na kterých hovoří o tzv. exekuční domobraně a hromadné žalobě na stát k Ústavnímu soudu. Podle ParlamentnímiListy.cz oslovené právničky Kláry Slámové to je však zřejmě jen „plácnutí do vody“ bez šance na efektivní výsledek.

Přesto si za svojí myšlenkou a nápadem Jiří Bezděk stál a myšlenku dál rozvíjel. „Samotná hromadná žaloba na stát opravdu nic nevyřeší. Exekuční řád zůstane nadále v platnosti nebo ho přinejmenším vláda a poslanci změní k ještě horší variantě. V prvé řadě je třeba vytvořit exekuční domobranu, která prvotně podpoří zrušení exekučního řádu Ústavním soudem a dohlédne na potrestání exekutorů. Tím se zasadí klíčová rána tomuto zkorumpovanému systému. Až potom můžete využít tohoto sjednocení k požadování odškodnění po státu. Finance na odškodnění jsou na účtech exekutorů. No a pak by měl následovat trest pro zkorumpované podnikatele, poslance a členy vlády a nastolení pořádku na úřadech i v policii,“ řekl redakci zoufalý zadlužený muž ze Zábřehu.

Nápad na exekuční domobranu - s respektováním zákonů

Nápad na exekuční domobranu se zrodil v jeho hlavě brzy poté, co se stal také jedním z mnoha, kteří exekuce po česku zažívají na vlastní kůži. Jak ParlamentnímListům.cz přiznal, vzhledem k dominovému efektu exekucí (kdy kvůli jedné exekuci a významně osekanému přijmu nezvládá člověk platit běžné poplatky a vznikají mu nové a nové dluhy, ke kterým by jinak vůbec nedošlo), v současné době musí „vyžít“ jen se dvěma tisícikorunami měsíčně. A z nich se zázraky a tím méně účelná právní obrana uhradit nedá ani při nejlepší vůli a snaze. Přesto se Jiří Bezděk nechce se svým, ale i údělem dalších podobně postižených, smířit. Vypracoval proto několik návrhů, a právě ty pojmenoval ‚exekuční domobranou‘. Vždy zdůrazňoval, že všechny ale obsahují pravidla, která dodržují zákony a Ústavu ČR.

Známá advokátka Klára Slámová (její asi nejznámější kauza se zabývá Jiřím Kajínkem) však velké šance na úspěch konání Jiřího Bezděka neviděla už před několika měsíci – tedy ještě před tím, než si svoji situaci ještě významně zhoršil. Její reakce na jeho myšlenky a nápady mohla být pro ty, co si od exekuční domobrany slibovali naději, studenou sprchou.

Obecná hromadná žaloba? Nejsme v USA, upozorňuje advokátka

„Je třeba mít stále na paměti, že 90 procent těch lidí, kteří se staví do pozice obětí, jsou skuteční dlužníci. Kteří nejen, že nezaplatili smluvené částky svým věřitelům v době splatnosti, ale ani po rozhodnutí soudů. Shazují pak vinu na všechny ostatní, ale je třeba skutečně také nahlédnout na tento problém z pohledu těch věřitelů, kteří s těmi svými komplikacemi a potížemi většinou do médií nechodí. I já sama jsem byla nucena podat exekuce na řadu lidí, kvůli mnohdy vysokým částkám, které zřejmě už neuvidím. Bývá běžné, že často peníze vytáhnou z věřitelů pod smyšlenými historkami a pak není šance ty peníze z nich vymoci," uvedla v reakci také pohled z druhé strany Slámová.

Připustila však, že v takových deseti procentech případů může přesto k pochybení v exekucích dojít. „Pokud se ale prokázalo, že jde o neoprávěnou exekuci, a ten člověk se bránil možnými opravnými prostředky, skoro vždy, pokud vím z médií, se spravedlnosti a nápravy domohl. Pokud však někdo hovoří o nějaké hromadné žalobě, je třeba se ptát: Na co konkrétně? Obecnou žalobu u nás, na rozdíl od třeba Spojených států, kontinentální právo neumožňuje, ta obrana je vždy hlavně na bedrech těch, kteří se proti něčemu chtějí bránit. Argumenty, že právníci nechtějí jít proti systému, se nedají brát za důvodné. Spíš bych řekla, že většina právníků ví, že to je nesmysl, nevidí k nějaké obecné žalobě žádný právní základ, proto do toho nejde," vysvětlila ParlamentnímListům.cz Klára Slámová.

Varování, že může dojít ke katastrofě, jsou zřejmě na místě

Systém vymáhání exekucí v Česku je často kritizován v médiích, samozřejmě i těmi, kteří jsou nebo byli exekucemi někdy postiženi. Pravdou je, že se liší od ostatních států – a to nejen na západ, ale i na východ od naší země. I když se politické snahy o nápravu a změnu v exekučním zákonu občas objevily, většinou praxe ukázala, že se ve skutečnosti pro dlužníky, kteří platí mnohonásobně více, než činil původní, většinou nepříliš vysoký dluh, nic zásadního nezlepšilo.

Čas od času pronikne pak do médií nějaký otřesný případ, kdy člověk raději, než by byl zbaven veškerého svého majetku, či do problémů přivedl i své blízké, končí se životem. Objevují se však i varování před tím, že situace může v některých zoufalých případech vést i k jednání, kdy se agresivita obrátí právě proti exekutorům a lidem, kteří se kolem exekucí pohybují. Vyhrožováno je totiž exekutorům poměrně často.