Taksimské náměstí, které si Erdoganovi přívrženci zvolili za místo svých oslav, je místem velice symbolickým. Již od dob Osmanské říše zde žili převážně cizinci a lidé liberálně smýšlející. Toto se příliš nezměnilo ani v současnosti a „Taksim“, nacházející se v evropské části Istanbulu, tak i nadále zůstává jakousi „Mekkou“ tureckých metropolitů, liberálů, homosexuálů a podobných skupin.
„Taksim jsme si k našemu pochodu vybrali právě z těchto důvodů. Obyčejně je to místo, kam chodíme velice zřídka, není to nic pro nás. V souvislosti s pátečním pokusem o státní převrat jsme se ovšem rozhodli přijít vyjádřit podporu prezidentu Erdoganovi právě sem. Chtěli jsme tím dát najevo, že máme právo vyjádřit svou víru, a to i na tomto místě jinak rezervovaném pro takzvané ‚demokraty‘,“ uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz sedmadvacetiletý inženýr původem z východního Turecka Ibrahim Karlidag.
Kterou tiskovinu nejčastěji kupujete (či odebíráte v rámci předplatného)?
Anketa
Karlidag je jedním z mnohých ortodoxních muslimů, kteří do Istanbulu přijeli za studiem či prací. Původem z velmi tradičního tureckého města Trabzonu, které leží na břehu Černého moře nedaleko od hranic s Iránem, mladý inženýr si i po příjezdu do o poznání liberálnějšího Istanbulu zachoval své tradice.
Z toho důvodu se místům jako Taksimské náměstí nebo bohatší istanbulské čtvrti Kadikoy raději vyhýbá. „V Kadikoyi jsem se byl včera po dlouhé době podívat, je to zřejmě nejlepší část Istanbulu, což znamená, že tam nežijí skoro žádní muslimové. Jsou tam převážně cizinci a Turci, kteří se snaží být jako Evropané. Dlouho jsem tam nevydržel – všichni tam pomlouvali vládu a prezidenta Erdogana, lidé tam byli viditelně zklamáni z toho, že se převrat nezdařil. Očekávali úplně jiný výsledek,“ objasnil Karlidag.
Kemalisté proti muslimům
Tohle je problém nejen v Istanbulu, ale i ve zbylých částech Turecka; ve velkých městech je to jen nejvíce patrné. Země je de facto rozdělena do dvou táborů: kemalistů a muslimů. Dříve to bylo tak, že sekulární kemalisté měli navrch a tradičnější muslimové, kteří do Istanbulu přicházejí nejčastěji z Anatolie, a kterých je v Istanbulu kolem 60 procent, byli utlačováni.
S nástupem Erdogana a jeho nábožensky konzervativní strany (AKP) k moci se situace v Turecku ovšem změnila. Kemalisté začali rychle ztrácet půdu pod nohama a Erdogana začali obvinovat z toho, že se z Turecka snaží vytvořit teokratický stát.
„Je to čím dál větší problém – do té doby, než se Erdogan dostal k moci, se turecká elita vytvořila čistě jen ze sekularistů. Nyní tito lidé tvoří zhruba 30 % turecké populace. Na druhé straně vždy stála utlačovaná, většinou méně vzdělaná, muslimská většina. Kdykoli získali trochu více politické moci, armáda to převratem zarazila,“ objasnil pro ParlamentníListy.cz původ současné situace v Turecku kanadský tržní analytik z Oxford Business Group působící v Istanbulu, který si z bezpečnostních důvodů nepřál být jmenován.
„Když se pak objevil Erdogan, tato historicky utlačovaná většina ho ohromně podpořila. Zpočátku to nebylo jen z čistě náboženských důvodů, on opravdu udělal hodně pro modernizaci země a zlepšení ekonomické situace. Měl tedy širší volební základnu. Ovšem s tím, jak se jeho vláda stávala čím dál tím více autokratická, si dokázal udržet podporu převážně jen těch méně vzdělaných, konzervativních muslimů,“ míní expert.
Toto ovšem není případ Ibrahima Karlidaga. Sedmadvacetiletý inženýr získal magisterský titul v Hamburku, kde i nějakou dobu pracoval pro věhlasnou stavební firmu. O nedostatek vzdělání tedy nejde, ve hře je něco jiného.
„Na pohovoru se mě ptali, jak často se modlím“
„V období před Erdoganem pro nás (muslimy, pozn. red.) bylo všechno složitější. Nemohli jsme například do armády; vojáci kontrolovali naše domy, a pokud v nich našli literaturu s náboženskou tématikou, byl to problém. Téměř nemožné bylo i získat zaměstnaní ve státním sektoru. Pamatuji si, že jsem byl na pohovoru a zaměstnavatel se mě ptal, kolikrát denně se modlím. Zapřít svou víru jsem nechtěl, tak jsem mu řekl, že pětkrát. Práci jsem nedostal,“ vášnivě líčil situaci mladý Turek.
Karlidag připomněl i situaci odehrávající se před třemi lety, kdy turecká policie v Istanbulu zasáhla proti demonstrantům rovněž u proslulého Taksimského náměstí. „V té době se tím tématem zabývala média po celém světě. Ovšem to, co si málokdo uvědomil, bylo to, že mnozí z těch policistů, kteří proti demonstrantům zakročili, byli členy Hizmetu a přílišnou tvrdost použili naprosto úmyslně – snažili se docílit toho, aby Erdoganova vláda vypadala před světovou veřejností autoritářsky,“ uvedl.
Zde je třeba objasnit, co že je to ten „Hizmet“. V současné době se v médiích neustálé omílá jméno tureckého klerika žijícího ve Spojených státech Fethullaha Gülena, kterého Erdogan viní z organizace pokusu o vojenský převrat. Hizmet, což je turecké slovo označující službu, je liberální, mezinárodní, sociální hnutí, které Gülen ze Spojených států řídí. Hizmet je podle Erdogana onou „paralelní strukturou“ v tureckém státu.
Gülen si buduje osobní armádu
„Hizmet si vybírá ty nejchytřejší a nejtalentovanější mladé lidi, které finančně podporuje. Pomáhá jim zejména s přípravou na přijímací zkoušky na vysoké školy, tyto kurzy jsou normálně velmi drahé a ne každý si je může dovolit; přitom jejich absolvování výrazně zvyšuje šanci na přijetí na některý z prestižních oborů. Hizmet vybrané studenty na přijímací zkoušky připraví bezplatně. Tím se ujistí, že se jejich lidé dostanou na nejlepší školy a zůstanou mu zavázáni,“ vysvětlil Karlidag.
„Některé ze svých studentů Hizmet dokonce bezplatně ubytovává v takzvaných ‚abiler‘ (doslova ‚velcí bratři‘), tedy v jakýchsi kolejích, kde jsou mladí studenti vystaveni indoktrinaci. Přesvědčí je o tom, že jsou vyvolení, a že v budoucnu budou zastávat ty nejvyšší posty v Turecku,“ řekl.
„To, co sledujeme nyní, je produktem těchto praktik Hizmetu. Mladí studenti z 80. a 90. let se postupně dostali na důležité posty – infiltrovali policii, armádu, soudy. Jsou naprosto všude. Právě s těmito lidmi se musí Erdogan neustále potýkat. Problém je v tom, že se tito lidé nedají jednoduše identifikovat,“ míní Karlidag.
„V posledních letech Erdoganovy vlády začali ovšem ztrácet na síle, právě proto se nyní uchýlili k poslednímu zoufalému činu – pokusu o převrat,“ sdělil PL s jistotou Karlidag.
„Jak to všechno vím? Samotného se mě snažili rekrutovat. Ještě na střední škole v Trabzonu. Úmyslně si vybírají silně věřící chlapce ze sociálně slabších rodin, těmi se dá snáze manipulovat. Hrají na city, zprvu organizují taková náboženská setkání, kde se mluví jen o Bohu, později přijdou nabídky na stipendia. Mám známé, kteří díky jejich finanční podpoře odjeli studovat do Spojených států,“ objasnil praktiky „paralelního státu“ Karlidag.
„Já jsem měl to štěstí, že mě od nich otec odradil. Dobře věděl, co jsou zač,“ řekl v závěru rozhovoru mladý Turek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib
