Válka v ČT: Expert mluví o návratu do 70. let a velkém selhání Václava Moravce

Na Radu České televize se v první den parlamentních voleb obrátilo 23 moderátorů, redaktorů a editorů České televize s podnětem, aby posoudila, zda některé zásahy do vysílání ze strany vedení redakce zpravodajství jsou v souladu s povinnostmi televize veřejné služby. Zároveň žádali o posouzení, zda je v souladu s etikou a principem nezávislosti televize veřejné služby skutečnost, kdy generální ředitel ČT osobně zjišťuje, jaké názory na práci moderátorů zpravodajství mají politici.

Podle těchto novinářů nemusí jít o náhodné selhání jednotlivce ve vedení zpravodajství ČT, ale může se jednat o systematické a cílené využívání veřejnoprávního zpravodajství ke službě jedné politicko-obchodní skupiny. Na příkladech ukazují, jak systematicky dochází ke zvýhodňování v informování o osobě Miloše Zemana. „Cenzorské zásahy či pokusy o ně, příkazy vedoucí k porušování objektivity a vyváženosti ze strany šéfredaktora zpravodajství se vystupňovaly v době kampaní před volbou prezidenta ČR a po zvolení Miloše Zemana hlavou státu,“ píše se v dopise Radě ČT.

Šéf zpravodajství nepochybuje o vyváženosti a objektivitě

Z těch, co se pod dopis podepsali, souhlasili se zveřejněním svého jména moderátorka Daniela Drtinová a člen vedení redakce zpravodajství a zároveň i vedení televizních odborů Adam Komers. „Výhrady, byť na první pohled zcela vytržené z kontextu, beru vážně. Požádal jsem proto o vyjádření ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala a rozhodl jsem se, že k posouzení těchto dílčích výhrad přizvu nezávislého a důvěryhodného auditora,“ zareagoval generální ředitel České televize Petr Dvořák.

„Veškeré analýzy vyváženosti a objektivity našeho zpravodajství, které máme k dispozici, jednoznačně deklarují, že v tomto směru nedochází ze strany České televize k žádným zásadním pochybením,“ uvedl ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal. „Věřím, že motivací všech anonymních i dvou podepsaných stěžovatelů je hlavně zlepšení a podpora transparentnosti a vyváženosti zpravodajství ČT a tato aktivita nemá za cíl využít současné rozjitřené politické situace k podkopání autority současného vedení redakce zpravodajství,“ dodal Šámal.

Důvěra 61 redaktorů ve vedení zpravodajství

Aby nezůstali šéfové veřejnoprávního média osamocení, tak poslední říjnový den obdržel generální ředitel Česká televize Petr Dvořák prohlášení 61 redaktorů zpravodajství, kteří reagují na informace v médiích o manipulaci ve zpravodajství ČT. „Odmítáme, že bychom byli v období před parlamentními volbami i během nich vystaveni jakémukoli tlaku či ovlivňování reportáží. Naopak byl kladen každý den důraz na maximální objektivitu. Vyjadřujeme tímto důvěru ve vedení zpravodajství,“ píše se dopise loajálních redaktorů.

S názorem 23 novinářů ze zpravodajství ČT, že docházelo k ovlivňování vysílání ve prospěch Miloše Zemana, se ztotožňuje publicista Karel Hvížďala. „Určitě, bylo to silně cítit. Ale je dobrou zprávou to, jak to dopadlo. Větší důraz na zemanovce i Miloše Zemana měl bumerangový efekt při parlamentních volbách, takže určitě i díky tomu dostala SPOZ jenom jedno a půl procenta. Ukazuje se, že společnost je emancipovanější, že se sebou nenechá snadno manipulovat. To je rozdíl oproti sedmdesátým létům, kdy nebylo možno svobodně volit,“ říká pro ParlamentníListy.cz Karel Hvížďala.

Konec Moravce by znamenal plus, pokud by ho nahradil Veselovský

Mezi těmi, co podpořili vedení ČT, je podepsán i moderátor Václav Moravec. Ten je situací v České televizi znechucen a zvažuje, zda má dál pracovat v instituci, která se hádá přes média. „Kdyby to po něm převzal pan Veselovský, tak by to znamenalo plus, protože pan Moravec už je trošku unavený. Ale v rozhovoru pro Mf Dnes říká docela jasně, že těch třiadvacet udělalo z těch zbylých trouby,“ komentuje pro ParlamentníListy.cz Karel Hvížďala Moravcovy úvahy o odchodu z České televize.

Ing. Miloš Zeman

BPP
První přímo zvolený prezident ČR

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Podle něj následná petice je manipulací vedení, které těch 61 novinářů využilo. „Ti lidé jsou tam vystrašení poté, co byla vyhozena paní Kvapilová. Bojí se, jsou to mladí lidé, mají hypotéky, půjčky. Dá se to říct tak, že si chtějí do budoucna uchovat svá místa v ČT. A Václav Moravec selhal ještě v neděli při moderování Otázek, kdy nepoužil zprávu o tajném setkání v Lánech. Televize selhala, že i když tam měla reportérku Zuzanu Smieškovou, která hlásila, že ta schůzka je, tak tu zprávu zdržela o dvacet hodin. To jsou evidentní selhání,“ tvrdí Karel Hvížďala.

Petičníci připomínají Hvížďalovi sedmdesátá léta

„Co je ale na té petici nejhorší, že žádá, aby se tou stížností Rada ČT nezabývala. To je nehoráznost. Mně tahle atmosféra připomíná ta sedmdesátá léta. Ale pro mě je to zase dobrá zpráva, protože 23 lidí je odvážných a 61 jich je při zdi, loajálních, a to ze sedmi set zaměstnanců není až tolik. Poměr je to rozhodně lepší, než to bylo v roce 1970, kdy protestovali jen jedinci, zatímco teď jsou to desítky. Je vidět, že společnost se emancipuje i uvnitř těch médií. Já si ta sedmdesátá léta pamatuji, mě také vyhodili, já to s tím musím srovnávat,“ vysvětluje novinář Karel Hvížďala.

Jinak pohlíží na vzrušenou atmosféru v České televizi mediální odborník Petr Žantovský, jenž si aktivitu dvou ze třiadvaceti novinářů, kteří psali radě, vysvětluje osobní motivací. „Přijde mi to jako čistě záminková záležitost. Pan Komers je šéf odborů, tudíž ze zákona chráněný, je to tradiční revoltér od dob krize v České televize z přelomu let 2000 a 2001. To je jeho způsob vyjadřování,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Permanentní revoluce v kombinaci s ukřivděností jednotlivců

A rozumí i motivaci moderátorky Daniely Drtinové. „Byla odsunutá z Událostí, komentářů, a to ji samozřejmě bolí, protože měla pocit, že by zasvítila v téhleté povolební situaci a svým břitkým novinářským stylem by určitě dokázala zdecimovat celou českou politickou scénu. A teď jí to chybí. Já tomu rozumím jako výraz permanentní revoluce v kombinaci s ukřivděností jednotlivců, a to není žádné vyjádření na podporu České televize nebo nějakých lidí v jejich vedení, nebo nedejbůh pana Moravce či Šámala,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Kontrapetici s podpisy 61 novinářů pak bere jako obrannou aktivitu. „Já to chápu tak, že velká část České televize podporuje své vedení, nějaká část ČT nepodporuje své vedení. Pak je tedy na místě, aby se ta menší část České televize zamyslela nad tím, jestli je to instituce, ve které lpějí na svém zaměstnaneckém poměru, když je jim tam tak špatně. Už jsem dříve říkal v souvislosti s tím, když paní Drtinová přecházela do Interview, tak pokud se jí tam nelíbí, ať si pro svůj talent, který má nesporný, najde jiné působiště. V tom nevidím žádný problém,“ konstatuje mediální odborník.

Motivace stěžovatelů může pocházet z Michnova paláce

Závěrem se pozastavuje nad tím, proč jeden ze zmiňovaných příkladů náklonnosti ČT k Zemanovi, což měl být zákaz používání květnových záběrů vrávorajícího prezidenta u korunovačních klenotů, se objevuje jako argument až koncem října. „Položme si otázku, proč tihleti stateční jedinci nebyli stateční v květnu, ale jsou stateční v říjnu. Pak je druhá otázka, co za politiku tím sledují a čím jsou motivováni. A já bych se vsadil, že ten dům, odkud se motivuje, je v Karmelitské ulici poblíž Újezda. A jmenuje se Michnův palác,“ poukazuje Petr Žantovský na tamní sídlo TOP 09.