Ten se totiž ve svém prohlášení, ve kterém odmítl nabídku ke smíru Bartákova právního zástupce a exministra vnitra Tomáše Sokola, argumentoval tím, že se MAFRA Bartákovi za inkriminovaný článek po nabytí právní moci rozsudku na stránkách MF Dnes už omluvila (zároveň však podala ve věci odvolání- pozn.red.). Tento důkaz však s odůvodněním, že „…přece Mladou frontu čtou všichni…“ soudu nepředložil. „To je pro nás opravdu novinka, slyšíme to od vás poprvé,“ zpražila koncipienta Jiřího Urbánka předsedkyně senátu Romana Vostrejšová s tím, ať ho raději soudu neprodleně dodá. I to bylo důvodem, proč byla celá kauza znovu odročena. Původně vítězné úsměvy Urbánka a zástupců MAFRY, kteří se dnešního líčení zúčastnili, se tak rychle změnily v kyselé citróny. Jasně počítali s tím, že už dnes celou Bartákovu žalobu shodí ze stolu.
MAFRA odmítla smír, důkazy na svou obhajobu ale neukázala
Známý a úspěšný Bartákův právník Tomáš Sokol navíc přišel se vstřícným návrhem pro soud, aby s ohledem na již dlouhou dobu trvání celého sporu zvážil i jinou formulaci omluvy, než jaká byla původně navržena. Odůvodnil to i tím, že MAFRA se jeho klientovi už de facto omluvila, a proto by stačilo, kdyby soud vynesl žalobní petit, ve kterém by se ocitovala část vyjádření advokáta MAFRY- to ovšem došlo na Vrchní soud také teprve doslova jen před několika hodinami. Ani skutečnost, že by ke smíru žalobci stačilo použít formulace, které už použila sama žalovaná MAFRA, však jejímu zástupci Urbánkovi k ukončení letité kauzy nestačilo. „Na omluvě tedy stále trváme. Konečně i proto, že zatím žalovaná strana jakkoliv nedoložila, že údajní svědci, na jejichž slova se měl ve svém článku odvolat jeho autor Jan Kroupa, vůbec existují,“ uvedl Bartákův právník Sokol s tím, že za těchto okolností je nožná celý článek i s v něm uvedenými informacemi jen Kroupovým výmyslem.
Česká justice neumí zatočit s pomlouvači
Problémy s navrácením cti však nemá jen Martin Barták. Podobných případů je u v České republice mnohem víc. A stále přibývají. Co je ale horší, stále přetrvává situace, že český stát neumí ochránit čest svých občanů, kteří byli schválně lživě obviněni z něčeho, co neudělali nebo co nejsou. Státní zástupce v Praze 1 například nedávno odmítl dát prošetřit případ lživých a nactiutrhačských vyjádření v diskuzi k článku v Parlamentníchlistech.cz o bolševické aktivitě současného šéfa pražské hospodářské kriminálky Taubra. A to navzdory předloženým důkazům a i faktu, že tyto lži po internetu šířil bývalý příslušník StB. Před několika dny zase ústecký žalobce Radek Bělor podržel tamního policistu, který sprostě nadával lidem na veřejnosti a pokud se odvážili mu odporovat, ještě je navíc v rozporu se zákonem perlustroval. Paradoxní na celé věci je navíc fakt, že tím, koho policista nazval pejorativním výrazem pro mužské libido, je přitom soudce.
Pomalost, nevymahatelnost a nečitelnost-tři nedostatečné pro justici
Tyto a mnohé další skandální rozhodnutí jsou jasným důkazem toho, že česká justice stále umí spíše řešit okradení od peněz nebo věcí, než krádež cti a dobré pověsti. Velkým nešvarem našich soudů a potažmo celé české justice je kromě chronické pomalosti a prakticky nulové vymahatelnosti na rozdíl od vyspělých demokratických států navíc obtížná předvídatelnost rozhodnutí české justice. Zjednodušeně řečeno: to, co jeden soud považuje za prokázaný skutek, pro jiný - a třeba i odvolací- to je často málo. Na Západě přitom lze s ohledem na předchozí soudní praxi už dopředu poměrně spolehlivě odhadnout, jaké má žalobce vyhlídky a jak spor dopadne.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš
