Je smlouva TTIP příležitostí, nebo hrozbou? Ti, co o ní vědí něco bližšího, se většinou přiklánějí k tomu, že se za touto smlouvou skrývá nebezpečí – a tak se proti jejímu podpisu organizují protesty i petice. Pohled z druhé strany, s optimismem pro to, jaké klady by naopak nyní prý spíše démonizovaná smlouva mohla přinést (nejen) do českých luhů a hájů, se pokusilo podat tento týden v pátek v Evropském domě hned několik zainteresovaných lidí.
Nutno dodat, že dohoda o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) je pokládána například zakladateli CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU – především za šanci. Jde jen prý o to, aby byla dostatečně ambiciózní a vyvážená. Dokonce prý mnozí podnikatelé očekávají pozitivní přínosy pro evropskou ekonomiku v zájmu posílení konkurenceschopnosti a vytváření nových pracovních příležitostí.
TTIP – hozené záchranné lano, říká Vladimír Dlouhý
„Spuštění TTIP je něco jako reforma. Pokles produktivity práce v Evropě trvá již 30 let. Starý kontinent proto potřebuje záchranné lano v podobě konkurence – i když samozřejmě musí být hozeno za dobře definovaných podmínek. Dá se ale též říci, že smlouva TTIP je též jakýmsi aktivním projevem pudu sebezáchovy Spojených států,“ řekl během diskuse prezident České hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Přidal pak několik čísel, které se mohou pod uzavřením pro mnohé spíše kontroverzní smlouvy skrývat.
Vladimír Dlouhý
Každé rodině v EU prý TTIP přinese 545 euro ročně
„Zpracovávaly se určité modelové příklady toho, jak se odrazí přínos smlouvy TTIP – třeba na HDP v Evropě. Podotýkám, že jde o hrubý odhad, ale vychází z něj to, že by ročně mohlo díky této smlouvě přibýt do Evropské unie asi 119 miliard euro. Pokud se to přepočítá na jednotlivé rodiny, které v EU žijí, je to opět sice pouze modelově vypracované a spočítané – přesto výhodné. Pro každou rodinu by to přineslo zhruba 545 euro ročně navíc,“ uvedl dále Dlouhý. Jak dodal, domnívá se navíc, že uzavřením smlouvy by se mohla nastartovat ekonomika také i ve zbytku světa – takže prospěch by to přineslo nakonec všem. Připustil však, že z počátku mohou nastat problémy, pokud se včas nepřizpůsobí některým menším a středním podnikům. Jestliže je však prý překonají, mělo by se jim to rozhodně vyplatit.
Psali jsme:
Podle Vladimíra Dlouhého je však zatím viditelný jeden hlavní problém – alespoň v České republice. Že o smlouvě TTIP zatím lidé příliš nevědí a ani nemají zájem o získávání informací. „Hospodářská komora udělala před časem interní průzkum mezi svými členy o tom, co si od smlouvy o Transatlantické spolupráci slibují. Musím říci, že se to s velkým úspěchem nesetkalo. Zpětně se nám vrátila reakce jen ani ne od desítky dotazovaných. Je škoda, že diskuse kolem TTIP se drží u nás stále při zdi – bez zájmu podnikatelů, ale i médií či většinou též i politiků. Rezervovanost je přitom na obou stranách Atlantiku – to bychom si měli umět přiznat. Dílčí tlaky proto samozřejmě budou a budou nemalé. Ale jak už jsem uvedl, pro Evropu je to záchranný kruh, který ji vytáhne nahoru. Ta smlouva je pro nás životně důležitá,“ konstatoval Dlouhý ve svém vystoupení.
Nebuďme podělaní z Ameriky – zaznělo též...
V tom mu přitakal i Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy. „Nestrašme Amerikou, nebuďme z ní s odpuštěním podělaní. Vždyť tam v posledních letech vstupuje stále více českých firem a daří se jim tam. Tak proč najednou podléháme něčemu, o čem navíc ještě mnozí ani příliš nevědí?“ pronesl na podporu Dlouhého. Ostatně – v podobném duchu se neslo později i vystoupení Luďka Niedermayera (TOP 09), který je členem Hospodářského a měnového výboru EP a člen delegace pro vztahy z USA. I ten uvedl, že TTIP je jednoznačně z jeho pohledu příležitostí. „Nebojme se toho,“ řekl.
Psali jsme:
_635659716376063266.jpg&id=71971)
Niedermayer uvedl však také například to, že ve srovnání s jinými evropskými státy je, co se týká odporu proti smlouvě TTIP, u nás klid. On sám přitom vidí větší nebezpečí v tom, že Evropa nyní odmítne dobrou smlouvu, než že by bylo horší ji přijmout. „Ta smlouva má i velký strategický význam, to si nemusíme nalhávat při dnešní geopolitické situaci. V době, kdy se Evropa začíná projevovat rostoucím antiamerikanismem, měli bychom mít na paměti to, že odmítnutí takovéto smlouvy třeba jen proto, že se nebude schopná Evropská unie shodnout, může přinést radost a užitek jiným stranám. I proto je možná v jiných zemích mediální masáž proti uzavření smlouvy TTIP obrovská. Mám známou novinářku v Bavorsku, a ta mně přiznala, že se jí třeba stalo, když o této smlouvě psala, že jí za jedinou noc přišlo 20 tisíc e-mailů, které byly silně laděné proti smlouvě,“ pokračoval Niedermayer.
RNDr. Luděk Niedermayer
Už nyní má smlouva 900 pozměňovacích návrhů
Podle Dity Charanzové (ANO), zpravodajky Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele EP pro TTIP, se naopak stalo z TTIP jakési sexy téma. Zapomíná se prý však to, že by se mělo mluvit hlavně o pozitivech, která tato smlouva může přinést. Třeba i tím, že některé dosud platné obchodní mezinárodní dohody (a pro nás nevýhodné) tím mohou být zrušeny. „V roce 2008, když jsem byla v Evropském parlamentu, bylo pro všechny přítomné nepředstavitelné, že by EU měla nějaké dohody s USA – dokonce se tomu tehdejší představitelé 27 států smáli. Teď už se ale nebavíme o tom, zda ta smlouva bude, ale jaká bude. I já dostávám hodně e-mailů na toto téma. A mrzí mě, že většina z nich je namířená proti TTIP. Pisatelé, kteří v té smlouvě vidí klady a přínos, by se snad dali spočítat na prstech rukou. Samozřejmě dopad smlouva bude mít i na náš vnitřní trh, ale záleží opravdu na tom, jak budeme schopni pravidla a podmínky vyjednat. Navíc je podle mě chyba, že u nás nebyla dosud zpracovaná detailní analýza toho, kde všude by nás to eventuálně mohlo ohrozit. Přitom už v červnu by se měl ke smlouvě vyjádřit Evropský parlament. Jen jako perličku mohu uvést, že to určitě nebude jednoduché, poněvadž už v tuto chvíli má smlouva 900 pozměňovacích návrhů,“ prozradila Charanzová.
Ing. Dita Charanzová, Ph.D.
Jelikož se na panelové diskusi na téma TTIP sešly tentokrát především její zastánci, není překvapením asi ani to, že z úst řečníků zaznívala i taková slova jako: hysterie, psychologická válka s apokalyptickými vizemi – pochopitelně namířená na ty, kteří se postavili na odpor proti uzavření smlouvy TTIP. Padla dokonce i výtka k tomu, že Evropský parlament před několika roky podlehl tlaku veřejnosti, když nepřistoupil na podpis smlouvy ACTA. I kolem ní dávali lidé totiž masově najevo svůj nesouhlas.
Podporují, ale vyzývají k opatrnosti
Z páteční debaty je zřejmé, že Svaz průmyslu a dopravy ČR i Hospodářská komora ČR přijetí dohody o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) podporují. Žádají však, aby se k vybraným oblastem, jako jsou zemědělství a potravinářství, při vyjednávání přistupovalo opatrně.
Závěrem dodejme, že Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP; také známé pod názvem Transatlantická zóna volného obchodu se zkratkou TAFTA) je navrhovaná smlouva o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Její kritici říkají, že smlouva posílí pozici nadnárodních korporací, omezí demokracii a ztíží úlohu národních vlád při regulaci trhu ve prospěch občanů. Americká vláda předpokládá, že TTIP bude fungovat obdobně jako již existující Dohoda o transpacifickém partnerství (TPP). Související vyjednávací procesy se rozběhly v červnu roku 2013, do konce roku proběhla tři kola jednání. Poté, co v dubnu 2014 pronikl na veřejnost text návrhu dohody, začala Evropská komise veřejné projednávání některých klauzulí připravované smlouvy.
Očekávalo se, že text dohody bude dokončen do konce roku 2014, ale termín byl nakonec posunut na rok 2015. 7. ledna 2015 zveřejnila Evropská komise sadu materiálů k dohodě TTIP včetně textů některých navrhovaných částí, zdaleka však ne celé dohody.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
