Jste pro přijetí uprchlíků ze Sýrie?Anketa
Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Vít Beneš nejprve přednesl vlastní teze k ukrajinské krizi. Zaměřil se však spíše na konflikt na východě země, než obecně na celkovou problematiku současné Ukrajiny počínaje majdanskými demonstracemi.
Vojenský konflikt na východě Ukrajiny označoval Beneš od samého počátku jako „rusko-ukrajinskou válku“, čímž hned v úvodu negativně odpověděl na otázku z názvu akce, zda na Ukrajině probíhá občanská válka. Beneš je přesvědčen, že o občanskou válku nejde, protože tam prý nebojují Ukrajinci s Ukrajinci, ale Ukrajinci s Rusy. Navíc prý není možné srovnávat ukrajinskou situaci s tehdejší občanskou válkou ve Španělsku.
Vít Beneš rovněž odmítl přistoupit na asociace, které se v této souvislosti objevují, že vlivem toho vzniká nová Studená válka a nesouhlasí ani s názorem přirovnávajícím situaci na ukrajinském východě s vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Pokud jde o vliv velmocí na ukrajinskou krizi, přiznal Beneš, že tzv. Euromajdan mediálně a politicky podporoval Západ v čele s USA a z druhé strany, že demonstrace na východě Ukrajiny a na Krymu pod označením Antimajdan zase mediálně a politicky podporovala Ruská federace.
Podle Beneše je v případě východoukrajinského konfliktu na místě srovnání s chorvatsko-srbskou válkou v letech 1991 – 1995, která skončila podle jeho slov „kontroverzní operací Bouře“. Při této chorvatské plánované akci došlo k násilnému vyhnání více než 200 tisíc lidí srbské národnosti z Chorvatska, což si vyžádalo tisíce obětí.
Česká republika by si podle Beneše měla dát pozor na možná rizika rozšíření konfliktu do zemí s ruskou menšinou a měla by žádat vydání organizátorů separatistických povstání (např. Igora Strelkova) do rukou spravedlnosti. Zároveň by prý mělo Česko podporovat umírněné nacionalisty v Rusku.
Na vyřčené argumenty a teze následně začal pohotově reagovat Hynek Kmoníček a tím začala i podstatně živější část debatního večera. Ředitel hradního zahraničního odboru hned na začátku svého vystoupení s Vítem Benešem nesouhlasil. „ Na otázku, zda se na Ukrajině odehrává občanská válka, říkám, že ano. Není to samozřejmě občanská válka španělského typu,“ uvedl Kmoníček. Ten je znám svými pohotovými reakcemi a proslulý ironickými poznámkami a vtipem. Mnohé vážné situace během debaty proto Hynek Kmoníček často v rámci odlehčení proměnil v estrádu a přehlídku svého umění humoru, čímž často zmírnil napětí v publiku, které mu několikrát nadšeně tleskalo.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2014
K případu konfliktu na Donbasu Hynek Kmoníček upozornil na věc, která není příliš zmiňována, tedy, že separatisté a Putin mají různé cíle. „Ukrajinské problémy se separatisty jsou často stejně velké jako Putinovy problémy se separatisty. A když půjdeme na začátek té krize a všimneme si, jak se s nimi nemohl domluvit, neustále je střídal, někteří mizeli a nebylo zcela jasné, jestli ještě dělají to, co jim Moskva říká, tak to byla klasická ukázka toho, že agenda separatistů je v mnohém výrazně jiná, než agenda Ruské federace,“ zdůraznil.
„Donbas tedy podle mě neskončí zamrzlým konfliktem klasického typu. Skončí to tak, že Ruská federace bude dlouhodobě udržovat jakýsi malý ohníček, do kterého vždy přiloží ve chvíli, kdy bude potřebovat, aby se Ukrajině přitížilo. Výsledkem toho bude, že Ukrajina poběží do Bruselu, kde si řekne o další peníze a ty pokud možno zaplatí zpět Putinovi za plyn. Takže si ho budeme sami platit. Kdybych byl Putin, hrál bych si to takhle. Cynici říkají, že jediný způsob, jak tomu čelit, je jednat zcela opačně – darovat Donbas Putinovi a do deseti měsíců ho totálně zbankrotovat,“ uvedl Hynek Kmoníček s tím, že to je samozřejmě v praxi nerealizovatelné.
Podle něho není pravda, že by se Ruská federace rozpadala. Spíše bychom prý měli hovořit o rozpadu Ukrajiny, kterého Rusko umě využívá. „Rozpad Ukrajiny je podle mě do velké míry tvořen tím, že Ukrajina v zásadě nevytvořila normální instituce normálního státu. Když to opět shrneme do rychlého bonmotu, Ukrajina často politicky připomíná volné sdružení oligarchů pod názvem Ukrajina s.r.o. Jako stát, který si může dovolit, že minimálně část jeho armády platí soukromí podnikatelé, to není úplně standardní,“ sděloval Kmoníček.
Šéf hradní diplomacie také prozradil, že prezident Miloš Zeman často upozorňuje premiéra Sobotku i ministra Zaorálka, že na jednu stranu je nemožné nechat v tom Ukrajince sami, ale z druhé strany je zcela nesmyslné posílat tam cokoli, o co si řeknou, protože to stejně skončí v kapsách oligarchů, kteří Ukrajinu rozložili a nikdy zatím nesložili. „A jako vždy v diplomacii, kompromis je výsledkem. Takže se v rámci EU připojíme k celoevropskému konsenzu a můžeme si k tomu nadiktovat své vlastní podmínky, abychom si ty peníze pohlídali. Jestli to umíme, zůstává velký otazník,“ podotkl Hynek Kmoníček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
