Nabízí tak zajímavé hodnocení, pohled i charakteristiky mediálně známých osob – ale poněkud jiným úhlem pohledu. Kapitolu věnoval například bývalému důstojníkovi BIS Vladimíru Hučínovi, zmiňuje se mnohokrát i o Miroslavu Šloufovi, ale též o šéfu Národního bezpečnostního úřadu Tomáši Kadlecovi. Jak Jiří Růžek předesílá, snažil se být ve své knize objektivní, ale samozřejmě přiznává, že se někdy asi nemohl ubránit ani jistým svým postojům či různým antipatiím. Ublížit prý knihou nikomu nechtěl, i když popsané skutečnosti v ní asi ne každého, kdo se v díle najde, potěší. I proto se údajně o dílo z pera Jiřího Růžka zajímá Národní bezpečnostní úřad.  

U nás panuje hluboký středověk, když jde o získání moci

„Nepovažuji se za odborníka na vnitřní vztahy v politických stranách, ale jedno považuji za důležité. Každý předseda politické strany by měl vzejít ze souboje kandidátů, které by měl porazit v otevřeném klání. O kultuře a prostředcích takového souboje rozhodují poměry v dané politické straně, někdy je zřejmě potřeba protivníky nemilosrdně zakousnout, jindy stačí, když uznají porážku a demonstrují loajalitu svému vůdci,“ uvádí mimo jiné v knize bývalý šéf BIS, když se snaží přiblížit situace, v kterých se denně ocital a byl konfrontován.