Zastavme se a čtěme: Profesor Zelený píše z USA o nenávisti k Americe i Rusku

30. 3. 2015 12:20

Profesor Milan Zelený upozorňuje aktuálně na neschopnost lidí rozlišovat kvalitu od škváru, originál od kopie, zprávu od propagandy, pravdu od lži. A také na velmi důležité: Rozlišovat národ od režimu. To je podle něj prý obvykle znakem vrozené jednoduchosti a neinformovanosti jedince. A bohužel, to může páchat hodně škod...

Zastavme se a čtěme: Profesor Zelený píše z USA o nenávisti k Americe i Rusku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Na Václavském náměstí demonstrovaly skupiny občanů pro i proti průjezdu kolony amerických vojenských vozidel Českou republikou

Profesor ekonomie z americké univerzity Milan Zelený se v těchto dnech zamýšlí nad tím, že lidé ztrácejí schopnost rozlišovat. Tím se pak dostávají do situací, které mohou mít neblahé následky. Mimo jiné se zamyslel nad tím, co v lidech probouzí radikální proamerické či proruské názory, porovnává to s minulostí a tím, co to v historii přineslo.

„Neschopnost rozlišovat kvalitu od škváru, originál od kopie, zprávu od propagandy, pravdu od lži, moje od tvého – nebo rozlišit národ od režimu, je obvykle znakem vrozené jednoduchosti a neinformovanosti jedince. Jen obtížně si totiž lze v dnešním světě představit úspěšné přežití bez hodnotově zakotvené a rozvinuté schopnosti rozlišovat,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Milan Zelený.

Nenáviďme režim, ale nikoli národ

Ve svém komentáři, který následně zveřejnil i na svých osobních webových stránkách, pak svoji úvahu rozebral detailněji. Vysvětlil, že ‚nenávist‘ vůči vládnoucímu režimu kdekoli ve světě, by neměla být totožná s negativním vztahem k národu, který v tomto režimu žije.

„Nejzávažnější je určitě neschopnost nebo neochota diferencovat mezi národem a vládnoucím režimem, jako například mezi Němci a vládou národně socialistické strany, nebo mezi Rusy a vládou komunistické strany (bolševické). Vládnoucí režim Stalinův nebo Hitlerův nelze přece směšovat s Němci nebo Rusy. Stejně tak je třeba umět rozlišit mezi národními zájmy a politickými zájmy režimu vládnoucí strany. Zájmy národní nevyplývají ze zájmů politických. Národní hrdost také není totožná s hrdými politiky – a už vůbec ne s mezi-národní nenávistí,“ konstatoval Zelený.

A jak dodal, stačí si představit to, že by po hrůzách druhé světové války a porážce Německa, poválečné generace Evropanů obrátily svoji nenávist proti Němcům. „Kde by asi Evropa a EU a 70 let míru a hospodářského rozvoje dnes byly? Kolik válečných konfliktů a berlínských zdí bychom museli přetrvat a jak citelně by chyběla německá pracovitost a znalosti? A kde by asi byla ČR a ostatní země východní Evropy? Jaké štěstí, že válečné i poválečné generace uměly rozlišovat,“ uvádí dál Milan Zelený.

Co chtěl Hitler, nebylo totožné s tím, co chtěli Němci jako národ

Je třeba si totiž podle něj uvědomit, že to, co chtěl Hitler, není totéž, co chtělo Německo a už vůbec ne Němci jako národ. To, čeho Němci dosáhli od druhé světové války, není totéž, co chtěl Hitler dosáhnout svojí válkou. Nadnárodní i národní režimy jsou především režimy a jejich vlastní přežití jejich jediným cílem.

„Schopnost rozlišovat často chybí nejen nevzdělancům, ale i vzdělaným politickým demagogům a ideologickým zpátečníkům, členům režimů dnešních i bývalých. Dnes je ale situace zcela jiná. Obecná neschopnost rozlišovat, vede ke hrůzným konfliktům, teroristickým tragédiím, zbytečným krveprolitím a nepředstavitelnému utrpení uprchlíků, běženců, emigrantů i exulantů, jejichž masy již přesáhly čísla z druhé světové války. Neumí-li nové generace rozlišit mezi národem a vládnoucím režimem, pak je současná doba konfliktů i nadcházející éra válek alespoň vysvětlitelná, i když jistě ne pochopitelná,“ konstatoval také ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz Milan Zelený.

Podle něj převládající politická pseudodemokracie, a to dnes již ve většině světa, je částečnou příčinou toho, jak se ‚nerozlišování‘ promítá do reality. Vše se děje v duchu: „Národ si svobodně zvolil režim a tudíž: národ i režim jedno jest.“

Jenže, jak profesor ekonomie upozorňuje, ne národ si nutně zvolil režim: mnozí v onom národu volili jinak, jiní možná nevolili vůbec a jiní odmítli degradovat demokracii volbou „menšího zla“.

„A ani ti, co daný režim zvolili, nenesou zodpovědnost za jeho následné chování, korupci a politické intriky: neměli dost spolehlivých informací, uvěřili propagandě, dávali přednost optimismu před fakty, anebo se nechali unést lživou předvolební kampaní. Hloupost je sama o sobě již trestem nejvyšším, jak říkal Jan Werich, není třeba je trestat podruhé,“ říká dále Milan Zelený.

Stačí se podívat do Egypta, na Ukrajinu... Je třeba rozlišovat lumpy od skutečných vůdců

Připomněl pak na podporu svých slov situaci z Egypta. Egypťané si tam před nedávnem zvolili Muslimské bratrstvo. Tuto chybu voličů nakonec musel vojenským pučem řešit generál el-Sisi, dnešní prezident. „Celý demokratický svět byl tehdy proti tomu. Obama odmítal vojenskou diktaturu, Evropská unie lámala nad Egyptem hůl, politologové si do studií nosili spací pytle. Představte si třeba, kdyby generál Rommel podobným pučem sesadil demokraticky zvoleného Hitlera a jeho NSDAP. Byl by dnes mrtvým hrdinou, asi jako el-Sisi je dnes hrdinou živým,“ uvedl jeden z příkladů profesor z americké fordhamské univerzity.

Podobně tak proto nelze podle něj dočasný režim kyjevských oligarchů, korupčníků a militaristů směšovat s Ukrajinci a Ukrajinou. Chyby voličů jsou totiž stále častější a musí se opakovaně napravovat: válkou, pučem, další (horší či lepší) volbou.

„Bez odlišení lumpa, podvodníka či hlupáka od rovného, spolehlivého a znalého inspirátora a vůdce, ztrácejí volby smysl a demokracie tak dostává na frak. Politici a politologové budou vždy chválit pseudodemokracii, i když selhává v kritických chvílích. Chybami se člověk nemůže učit, protože už je pozdě. Jedině z chyb druhých se lze něco přiučit v politice – ne ale z vlastních pomýlení,“ varuje Zelený.

Američané nejsou Obamův režim, stejně jako Rusové nejsou totéž co režim Putina

A svoji teorii dál upřesňuje. Všímá si totiž, že stále častěji slyšíme a čteme, že Američané tohle či ono, Rusové tohle či ono – jako kdyby Američané a Obamův režim, nebo Rusové a Putinův režim, jedno a totéž bylo.

„Možná, že Češi a Zeman, nebo Češi a Sobotka, opravdu jedno jest; ale v ostatním světě tomu opravdu tak není. Režim zůstává vždy režimem a národ národem. Doby, kdy zájmy režimu odrážely zájmy národa, jsou ty tam, jestli vůbec kdy byly. Spíše jen na regionální a lokální úrovni dochází někdy k souhře politiků s občany komunity. A tak se setkáváme s narůstající nenávistí proti národům. Ukrajinci prý nenávidí Rusy, Rusové Ukrajince, Řekové Němce a naopak, většina pak Američany, Američané Rusy. Přitom jde o (pokud jde opravdu o tak silný odpor) nenávist k politickým režimům, ne k národům. Ale mnohým, duševně lenivým, je to jedno: rozsévají vánky nenávisti a diví se pak, když sklízejí bouře válek a utrpení,“ uvádí dále Milan Zelený.

Konstatuje pak ale též, že nenávist není sice příliš zdravá, ale přesto patří k přirozeným lidským emocím. Nenávidět lze jedince, skupiny, strany, režimy, ideologie – prostě všechno. Všechny tyto elementy také skutečně mohou mít lživé, zvrhlé, zločinné, korupční a podobné nenávisti hodné sklony či cíle.

Nenávist k národům je cesta špatným směrem

„Nenávist k národům je však něco úplně jiného: jde o iracionální, často aktivní expresi zanedbaných a zlenivělých mozků jedinců a skupin. Jsem přesvědčen, že národ, jakýkoliv národ, nelze nenávidět. Nenávist vůči národu je příčinou všeho zla a utrpení v současném světě. Je to velká škoda. Každý národ je zázrakem přírody, květem evoluce, obdivuhodný svým tisíciletým přežitím, kulturou, chováním a láskou,“ shrnuje Milan Zelený dále i ve svém komentáři.

A na závěr dodává, že sám procestoval celý svět, žil mezi mnohými národy. A poznal, že na národech není co nenávidět, jen obdivovat, a v úžasu nebo třeba s humorem vnímat rozdílnosti. Ovšem je k tomu nutné vědět, že režim panující v jakémkoli koutě světa nežije, nedává ani nehostí ze svého – žije  a prospívá jen z lidí svého národa.

Dávejte si pozor na škatulky: proruský, antiamerický, protiruský, říká proto též profesor Zelený

„Proto, až opět uslyšíte výrazy jako proruský nebo antiamerický, proamerický nebo protiruský, pak vězte, že jde vždy a jen o dočasně vládnoucí režimy, ne o národy. A uvědomte si, že nasloucháte nejen zlu, ale i hlouposti, jejíž propastné hloubky nechtějte nikdy poznat,“ uzavřel Milan Zelený své zamyšlení nad aktuálním jevem ve společnosti.  

Závěrem je třeba doplnit, že Milan Zelený dlouhodobě upozorňuje na nedostatky toho, co se odehrává nejen na české, ale i světové politické scéně, a varuje před nepříjemnými dopady, které takovéto jednání patrně přinese. A jak jinak – také to souvisí s nenávistí, která může být uměle živena.

ZDE CELÉ ZNĚNÍ PŮVODNÍHO KOMENTÁŘE MILANA ZELENÉHO

„Politická senilita se snaží stále v Evropě rozdmýchávat války sankcemi, řinčením zbraní a podporou náboženských, rasových a kulturních invektiv i akcí. Přesto všechno si musíme uvědomit, že v žádném případě však války nepředstavují řešení čehokoliv. A určitě ne ekonomiky,“ reagoval nedávno v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz profesor na otázku, zda je ochotný připustit, že teorie o možnosti globální války, jako řešení astronomického zadlužení celého světa, může být pravdivá.

Milan Zelený vyzývá též k tomu, aby se občané nepodřizovali hlupákům a raději důležité věci dělali sami – bez toho, aniž by se vzdali zdravého selského rozumu a logické úvahy. Poukazuje však též opakovaně i na to, že současnému lidstvu chybí pokora, která je též důležitá. „Abychom se mohli sklonit před přirozenými spontánními evolučními jevy a zbavit se nafoukaných zásahů a intervencí – třeba právě různých inženýrů lidských duší,“ řekl profesor.

Kdo je globální profesor a ekonom Milan Zelený?

Na svých webových stránkách o sobě uvádí, že je: exulant, světoběžník, profesor, Čech, Američan, autor, sedlák, českobratrský „beran“ a „Svobodný Pán“ z Kluckých Chvalovic a na Smrčanech, globální profesor, zahradník, systémový vědec, ekonom, Newyorčan, Žižkovák, slávista, poradce, kouč, ronin, hledač, matematik, biolog, otec, syn, milenec a přítel, historik, voják, čtenář, „bývalý“ fotbalista, basketbalista, softbalista a tanečník, vyprávěč, trémista, suverén a samotář, milovník všeho autentického a originálního, nepřítel všeho masového a nepůvodního; prostý, skromný, náročný, nostalgik i vizionář.

Působí jako globální profesor systémů řízení a propagátor Soustavy řízení Baťa. Je zastáncem kapitalismu svobodného (ne volného!) trhu, nestranického a neideologického přístupu k ekonomice. Dlouhodobě je na prvním místě z nejcitovanějších českých ekonomů.

Jako Professor of Management Systems na Fordham University v New Yorku, se specializuje v oblastech strategie, řízení znalostí, Soustavy řízení Baťa, multikriteriálního rozhodování, produktivity práce a systémů podnikového řízení. Působí také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Xidian University v Xi’an v Číně a mnoha dalších.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Placená úderka HateFree. Chráněné zvíře Andrej Babiš. Balkánská řeznice. Smích a rušno na diskusi Šídla, Plesla, Vondry a dalších

15:08 Placená úderka HateFree. Chráněné zvíře Andrej Babiš. Balkánská řeznice. Smích a rušno na diskusi Šídla, Plesla, Vondry a dalších

MÉDIA A POLITIKA Zákon o střetu zájmů byl spíš symbolický akt, problém by vyřešilo, kdyby politické …