Zavřít do blázince odpůrce Evropské unie! Šokoval na besedě lídr ČSSD. To si ani Ženíšek z TOPky nedovolil

12. 10. 2017 7:52

Internování odpůrců Evropské unie minimálně do psychiatrických léčeben. I to zaznělo na předvolební debatě v Plzni, kterou zorganizovali Mladí konzervativci. Nebyl to však názor nějakého „extrémního“ hnutí, ale přímo ČSSD. Poslanec Igor Jakubčík rovněž ukázal velkou náchylnost k TOP 09, se kterou si nadmíru notoval. Naopak největším „otloukánkem“, který se ale jen tak lehce nevzdal, byl poslanec a lídr za KSČM Jiří Valenta. Perel ale bylo více. Hovořilo se o lustraci všech učitelů, o kastraci prominentů… Většina z více než stovky přítomných patřila k pravicové mládeži, což se plně projevilo především v diskusi po vesměs monotónním úvodu a mnohdy přátelském „souhlasení“, zvláště mezi ODS, ANO a Piráty. Ptáte-li se na jiné strany, třeba Realisty, SPD, STAN, Zelené, Svobodné či další, tak ty tam prostě nebyly…

Zavřít do blázince odpůrce Evropské unie! Šokoval na besedě lídr ČSSD. To si ani Ženíšek z TOPky nedovolil
Foto: Václav Fiala
Popisek: Igor Jakubčík (ČSSD)

V samotném úvodu informovali hosté auditorium, proč jsou blížící se volby tak důležité. Podle Marka Ženíška, místopředsedy TOP 09 a krajského lídra, jde o všechno. Piráti ústy svého regionálního předsedy a lídra v jedné osobě Lukáše Bartoně glosovali, že i jim jde o všechno, protože mají nyní první příležitost dostat se do vysoké politiky.

Jde o vše, aneb koblihy a padáky

Anketa

Kolik dostane ve volbách TOP 09?

32%
7%
1%
5%
1%
hlasovalo: 6522 lidí

Igor Jakubčík nastartoval téměř koaličně: „Souhlasím s kolegou Ženíškem, že jde o všechno. Buď tu bude demokracie, nebo tu bude jiný společenský systém. Je třeba, aby všichni volili demokratické strany, tradiční strany. Jakékoliv nové subjekty vždy přijdou s něčím líbivým, ale ten, kdo má zkušenosti, tak si zaslouží být na výsluní. Jde opravdu o všechno,“ nabádal přítomné. To nevydržel komunista Valenta slovy: „Nepodléhal bych hysterii, že jsme na nějaké velké křižovatce. Volby do Poslanecké sněmovny byly vždy volbami první kategorie. Občané budou rozhodovat, jestli je pro ně lepší Babišova kobliha v hrsti nebo Kalouskův padák na střeše.“ Pak se obrátil ke kolegům na pódiu: „Co jste říkali – dnes tady přece nemůže být nějaká nedemokratická strana. Podle Ústavy a zákonů by tady nemohla být žádná nedemokratická strana, která by nebyla ministerstvem vnitra zaregistrována. Takže nevím, kde na tuto hysterii se berou náboje…“

Soukromé školy fabrikou na diplomy? Podle Pirátů nikoliv!

V poněkud únavné a monotónní diskusi o vysokých školách a technickém vzdělávání se opět střetly především ČSSD a KSČM. Valenta mj. uvedl, že vysokých škol je dnes moc a „kvalita jejich vzdělání není uspokojivá. Ty soukromé jsou takové fabriky na diplomy.“ Pirát Bartoň na to kroutil nesouhlasně hlavou a oponoval: „Každý ať si zvolí, kde chce studovat. A soukromá škola také neznamená, že je horší než státní. Když si vezmu příklady ze světa, tak jedny z nejlepších univerzit jsou soukromé.“

 Jiří Valenta pokračoval tvrdými čísly: „Letos došlo ke snížení zapsaných lidí na vysoké školy asi o 20 000. Celkem se jedná asi o 85 000 studentů, z toho je 15 procent cizinců. To je až moc. Ať si každý vystuduje, co chce, ale ať pak nebrečí někde na kase v supermarketu, že dělá za otrokářských podmínek a plat 15 000.“ Sociální demokrat Jakubčík se ohradil vůči KSČM: „Stát by neměl vstupovat do vysokých škol, tam by měl rozhodně rozhodnout trh. Neznám žádného vysokoškoláka, který by seděl u kasy v supermarketu, a když je dobrý, tak je ve svém nebo příbuzném oboru, je schopen se zaměstnat. Firmy nemají ani vysokoškolsky, ani středoškolsky, ani základní operátory. Stát by do toho vstupovat neměl. Už jen proto, že státní byrokracie má nějakou setrvačnost a toto se musí řešit okamžitě. Co když za několik let dojde k ekonomické recesi a nezaměstnanost se zvýší na 10 procent?“ popsal černý scénář Jakubčík.

O chudobě a tepání Bělobrádka

Diskuse se pak stočila na to, zda naše společnost bohatne. Podle ANO je to tak, ale Valenta měl jiný názor:  „Já tvrdím, že chudne, a statistika to jednoznačně dokladuje. Každý desátý člověk je pod hranicí příjmové chudoby, a to je 10 300 korun. Minimální mzda 11 000 korun, a mzdu 20 000 korun hrubého nedosahuje v ČR 7 miliónů lidí. Bohatou pouze některé elity a někteří jejich členové. Podívejte se na pana Babiše, který za rok zbohatl o 84 miliard. Drtivá většina společnosti  chudne, žijeme za evropské ceny a domácí platy,“ uvedl za šumu a smíchu v sále poslanec Valenta. 

Bělobrádek podle krajské radní za KDU-ČSL nastavil velmi dobře peníze, které jdou do vědy a výzkumu. „Zvládl tuto oblast a posunul jí,“ pochválila svého šéfa pedagožka Ivana Bartošová. 

Bývalá rektorka Západočeské univerzity Ilona Mauritzová si posteskla, že v oblasti institucionální podpory se školy dohadují z roku na rok, jaká bude metodika a jakým způsobem získají finanční prostředky pro výzkum. „Například v loňském roce jsme – a to jsme instituce, která hospodaří s třemi miliardami korun – do poslední chvíle nevěděli, jaké dostaneme finanční prostředky.“ Na to následovalo krátké překvapení od komunisty Valenty: „Výjimečně bych souhlasil s Ženíškem: Tato vláda neudělala pro vědu a výzkum nic. Ministr Bělobrádek v tom plaval jako v moři, to byl děs. Soukromé vysoké školy nemají téměř žádný výzkum, a proč by je tedy měl stát dotovat. Otevírají se tady ale zase určité nůžky. Úroveň středního vzdělání tady strašně klesla. Musíme něco udělat s nimi a pak teprve hovořit o výzkumu.“ Marek Ženíšek poté překvapil a zasnil omladinu tvrzením: „Je obrovská příležitost díky blízkému Bavorsku, aby se z Plzně do budoucnosti stalo takové malé Silicon Valley.“ Kalifornská líheň tedy může být i v srdci Evropy…

Diskuse – a hrrr na rudého poslance

Diskutující evidentně obtěžoval hluk části přítomných, kteří se vzdali možnosti sedět na poměrně tvrdých lavicích a šli si k baru „na stojáka“ něco vypít. Známka půldruhé hodiny poměrně klidné, nekonfliktní části plné frází. To se však razantně změnilo.

Začala diskuse a mladá dívka, hrdě se hlásící k „top týmu“, nenechala na komunistickém poslanci nit suchou: „Zesměšňujete tu humanitní obory a přitom sám jste je vystudoval. Říkal jste, že bylo kdysi možné studovat cokoliv…“ konstatovala opovržlivě. Valenta opáčil: „Já jsem studoval několik humanitní škol, to máte pravdu, a proto si to také mohu dovolit říci. Že absolventi nemají uplatnění. I já jsem jej hledal a nemohl jsem jej najít.“ Za smíchu přítomných vypočítával své absolvované „vejšky“. „Neřekl jsem, že je to špatně, ale že je to třeba pečlivě vybalancovat. Mezi trhem a možnostmi státu.“ Valenta pak dodal, že je člen KSČM od roku 2004. „Předtím jsem nikdy v žádném politickém uskupení nebyl. Nemůžete mne spojovat s KSČ!“

… sociologů potřeba…

Mauritzová za ODS překvapila slovy: „My humanitní obory pro rozvoj naší společnosti fakt potřebujeme. I v oblasti výzkumu. Setkávala jsem se se zástupci hospodářské komory, kteří chtěli, abychom snižovali  humanitní obory a zvyšovali počty studentů technických oborů – a před rokem se objevil názor, že sociology budeme také potřebovat.“ 

Komunista rovná se estébák

Mladá žena slovně zaútočila na Valentu: „Vy jste sice nebyl členem KSČ, ale byl jste poručík StB!“ A auditorium vyprsklo smíchem. „To je veřejně dostupná informace na internetu!“ Valenta ale hned odsekl a vzhledem k nasvícení nebylo vidět, zda při tom nějak výrazněji zbrunátněl: „ No to je velice špatná  informace, možná to máte připraveno tady od kolegy Ženíška – toto křídlo TOP 09 už je připraveno,“ vysvětlil organizovanou přípravu topáckého mládí na diskusi. „Své středoškolské vzdělání jsem dokončil v roce 1988. Nesměl jsem studovat vysokou školu. Protože matka byla v roce 1970 vyloučena při prověrkách za podporu při invazi vojsk Varšavské smlouvy. Takže já mám vysoké školy už porevoluční. A předtím jsem šel do SNB, kde jsem to dotáhl nejdále na nadstrážmistra. Ani tam jsem nemohl studovat vysokou školou. A pak jsem byl přemístěn na umístěnku sem do Plzně a na tři měsíce jsem pracoval na KS SNB na druhém odboru státní bezpečnosti. To je vše, co vám mohu říci.“

Lustrovat každého učitele!

Dotaz mladého muže korespondoval s předchozí otázkou, a to, zda by lustrační osvědčení nemělo být zavedeno i u učitelů. Vytknul Valentovi,  že uvedl, že je tu moc lidí s maturitou a vysokou školou. „Co vám na tom vadí?“ zeptal se mladík nakvašeně. „Je to neprosaditelné. Tato vláda se usnesla, že jej nebude požadovat ani po členech vlády. Takže já si neumím představit, že bych to chtěl po učiteli a přitom člen vlády a dokonce vicepremiér to nemusí doložit,“ odpověděl Marek Ženíšek za potlesku přítomných.  Ale Valenta se nedal: „Lustrační zákon nikoliv! To je vyloženě selektivní zákon, který staví na kolektivní odpovědnosti. Ten člověk by měl podléhat trestněprávní odpovědnosti, nikoliv kolektivní, že někde byl. To přece nechcete, aby se to vrátilo před rok 1989, aby se lidi zapisovali do seznamů, lustrovalo se a vybíralo se podle toho třeba ke studiím. To tady možná bylo, tak proč to chcete znovu? Každý má právo na svůj politický názor. A jestli se to někomu nelíbí, ať na něj podá trestní oznámení, že někdy někomu ublížíl. Ať je odsouzen za to, co provedl, ale nemůžete házet všechny do jedné množiny. Natož, že z ní byli účelově v devadesátých letech vyndáni lidé, kteří měli opravdu máslo na hlavě a dnes jsou na nejvyšších funkcích. Navíc Rada Evropy má s tímto zákonem v ČR obrovské problémy. Kolektivní vina nemůže v žádném právním systému žádné země existovat.  Takže lustrace a lustrační zákon nikdy a nikde. Už nikdy!“ rozlítil se poslanec, ale hned ochladl. 

„Proč je tu moc středoškoláků a vysokoškoláků? Když jsme vstupovali do EU, tak byl požadavek, abychom radikálně navýšili počet vysokoškoláků. Takže se tu otevíraly bakalářské obory jako na běžícím pásu, a dnes jich máme přebytek, to snad ani jinde není. Když maturitu udělá každý, tak je vzdělání devalvováno. A tím trpí technické obory.“ Ženíšek zareagoval: „Rada Evropy nemá vůbec žádný problém s lustračním zákonem.“

Valenta si to nenechal líbit a vmetl Ženíškovi do tváře: „Proč jste tedy z něj, když jste byli u moci, vykastrovali některé prominenty? Proč jste tam nenechali všechny? To se netýkalo jenom estébáků, ale třeba sekretářek, které pracovaly na StB, nebo studentů, kteří studovali v Rusku,“ přerušil jej smích přítomných. „Tak vy byste je chtěli lustrovat? Tak proto nedostanete při volbách ani pět procent,“ rozčíleně zaprognózoval za nesouhlasného mručení auditoria a za slabého potlesku několika „odvážných“ Valenta. To slyšet předseda topky Kalousek, jistě by se o něj pokoušely mrákoty.

Potvrzené „udělátko ničitel“

Muž středních let k Bartoňovi a Pirátům: „Co říkáte tomu, že spousta firem jede na takzvanou spotřebu, místo toho, aby se vyvíjely projekty, které mají delší přidanou hodnotu a delší životnost, ba tím pádem šetřily i životní prostředí?“ „Asi máte na mysli – odborně tomu říkáme navrhování na určitou životnost, kdy výrobek je navržen a je řečeno, jak má dlouho vydržet a podle toho je konstruován a dimenzován. To je samozřejmě dobrá cesta, ale některé firmy si to spočtou tak, aby to pro ně bylo po dobu záruky. To je důsledek nás spotřebitelů – chceme takové výrobky, jdeme po ceně, nekoukáme se na značku, jestli nám to vydrží 10 let nebo měsíc po záruce je konec. Záleží také na výrobku. Nepotřebuji mobil, aby vydržel 10 let, stejně si za dva tři roky koupím nový. Je na nás, co si kupujeme. A jde hodně o výrobky z Číny. Ale jako spotřebitelé to chceme, jdeme první po ceně, ne po kvalitě,“ překvapil mnohé plzeňský Pirát. 

Unii, jediný fungující projekt, v žádném případě neopouštět

Otázkou – „Hodně vysokých škol je na EU závislých. Jaký by to mělo vliv, kdybychom jí opustili?“ – mladá tazatelka asi netušila, jaké odpovědi zvláště od oranžové levice se jí dostane.  Náměstkyně hejtmana za KDU-ČSL nezklamala: „Fatální. To by se rozbil celý systém. Do školství plyne obrovské množství finančních prostředků z evropských fondů. Mobilita studentů je na velmi slušné úrovni. To by byla obrovská hrozba a my rozhodně nechceme připustit vystoupení ČR z EU,“ vyděsila přítomné Bartošová. Poslanec Igor Jakubčík ale přidal „volume“. „Funguji jako místopředseda výboru pro evropské záležitosti a mám k EU velmi blízko,“ představil se a šokoval i ty největší pravičáky: „Důsledek by byl naprosto jediný: Totální destrukce ČR! Takzvaný czexit. Moje úvahy o lidech, kteří něco takového tvrdí – tak nepatří do české společnosti. Měli by být uzavřeni v nějakém zařízení a velmi dobře hlídání v psychiatrických klinikách. Jeden jediný kilometr silnic první třídy nebo dálnic nebyl postaven bez evropských peněz. Pokud bychom měli vystoupit z EU, museli bychom vrátit finanční prostředky, které byly do nás vloženy. My jsme neustále čistým příjemce. Takže několik českých rozpočtů by na to padlo, abychom se vyplatili z EU,“ vyděsil opět přítomné. „EU je jediný projekt, který funguje. V něčem lépe, v něčem hůře. Bez EU by ČR nyní nebyla. Britové jasně říkají, že to byla obrovská chyba, co udělali. Brexit bude neskutečně drahá záležitost pro Velkou Británii.“

Přímá demokracie po pirátsku

Bartoň trochu zklidnil horké hlavy a odtajnil své lásky: „Piráti jsou proevropští. Strašně rád mám Schengen, mám rád EU pro svobody, které mi nabízí, což někteří lidé na vesnici, co jí neopustili, neocení. Jsme i pro přímou demokracii, a pokud někdy občané  v referendu řeknou, že chtějí vystoupit, tak my to budeme respektovat, ale nebudeme ti, co budou vyvolávat referendum a budeme na té straně, která bude přesvědčovat lidi v kampani, aby se nevystupovalo.

Chudák Británie, aneb krásné proškolské unijní projekty

Ženíšek pak konstatoval, že Velká Británie udělala chybu a dnes si s tím neví rady. „Lidé studují i mimo EU, v USA nebo v Norsku. Kdo má představy, že bychom byli Švýcarskem, tak říkám, že kdybychom vystoupili, tak že budeme Makedonií nebo Moldavskem.“ Valenta na to: „Asi překvapím, ale ani pro nás není vystoupení z EU na pořadu dne. Ale to eurohujerství typu TOP 09 a ČSSD, to tedy vůbec neuznáváme. Protože existují alternativy jiné evropské spolupráce na demokratičtějším a přirozenějším základu, než je moloch EU řízený ze Štrasburgu a Bruselu. Nebráníme se referendu, když by chtěli naši občané vystoupit a podílet se na jiné spolupráci.“ „RVHP, co…“ zaznělo z davu hanlivě. Rektorka Mauritzová se téměř zasnila: „Občanští demokraté jsou po setrvání v EU. Jsme proevropští, chceme, aby ČR byla součástí západní Evropy. Jsou tu velké, nádherné projekty v rámci programů Erasmus, Leonardo a i díky těmto prostředkům mohou studenti jezdit na zahraniční stáže.“ Kořenová z ANO byla stručná: „Jsme pro EU. Kdyby nebyla, mělo by to fatální důsledky hlavně pro pohyb osob. “

Euro versus koruna?

Poslední dotaz se týkal přijetí eura. Komunisté k tomu podle Valenty přistupují pragmaticky. „ČR při přístupových jednáních o vstupu do EU slíbila, že euro přijme. Otázka je, kdy. My nechceme, aby se tak stalo. Jeden z hlavních důvodů je, že česká ekonomika už nebude pak vyrovnávána ČNB prostřednictvím kurzů nebo úrokových sazeb. A další nezanedbatelná věc je, že do roku 2023 budeme muset do evropského stabilizačního mechanismu dát minimálně 350 miliard korun. Je otázka, jestli na to budeme mít, když to euro budeme mít…“

Kořenová nepřekvapila: „Jsme součástí EU. Naše hnutí je proti přijetí eura, já jsem tak napůl. Přijmout ano, ale rozhodně ne teď. Pan Valenta se směje, nevím proč,“ komentovala podnikatelka za ANO komunistův úšklebek. „Koruna je silná… Stát by měl připravit analýzu, jak je republika připravena, protože občané nejsou dostatečně informováni.“

ODS jde ve šlépějích předsedy Fialy, což Mauritzová jednoznačně potvrdila: „Jsme proti přijetí. Když vstoupíme do eurozóny, ručili bychom za dluhy států, které neodpovědně hospodařily. Česká koruna české ekonomice neškodí a svědčí o tom velké vývozy našich výrobků a služeb do zahraničí,“ pochválila tuzemskou měnu děkanka Fakulty zdravotnických studií ZČU. 

I Pirát Bartoň byl takový nějaký obojaký: „Euro určitě, ale kdy? Chtěl bych mít společnou měnu s Německem, se severskými státy, děsí mne ji mít s Řeckem a s jižními státy. Eurozóna a euro, to je přesně ono, pro co musí být diktát z Bruselu. Země si nemohou hospodařit a nesmějí ohrožovat společnou měnu.“ A teď nebylo jisté, zda jde o pochvalu nebo kritiku. 

Nestrašme a přijměme!

„Nejde to hned, takže horizont 2020, 2022,“ vyjevil konzistentní názor topky Marek Ženíšek. „Eurozóna je také Rakousko, naši sousedé, dva roky docela roste. Devatenáct  zemí eurozóny tvoří jednu ze tří největších ekonomik světa, je to druhá nejžádanější měna po dolaru a téměř čtvrtina  transakcí je právě v této měně. Nestrašme eurem. Má to i své nevýhody. A jsme proexportní a vyvážíme do eurozóny a vidíme tam i politický zájem. Rumunsko a další země se rozhodly, že do tří čtyř let vstoupí do eurozóny, takže se může stát, že těch zemí bude 22 nebo 23. Ze 27,“ zavěštil si i bez křišťálové koule nebo kávové sedliny Ženíšek.

A Igor Jakubčík za ČSSD, tak jako na začátku, ale i v průběhu akce si zanotoval se svým „opozičníkem“: „Naprosto souhlasím s panem Ženíškem. Musíme se přimknout k tvrdému jádru Evropy. Musíme přijmout euro. Argumenty proti přijetí byly na Slovensku, ve Slovinsku, ale vyplatí se jim to,“ potěšil, ale hlavně překvapil přítomné náměstek Klatovské nemocnice a poslanec za sociální demokracii Jakubčík.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Binec v Kyjevě? Naběhli jste na protiruské vidle. To malé dítě se aspoň poučí, účtuje našim politikům nejen za Ukrajinu Tereza Spencerová. Když už jsou ty volby...

8:34 Binec v Kyjevě? Naběhli jste na protiruské vidle. To malé dítě se aspoň poučí, účtuje našim politikům nejen za Ukrajinu Tereza Spencerová. Když už jsou ty volby...

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Pořád budete opakovat slova o demokracii na Ukrajině, ať se tam bude…