Který politik naši zemi po roce 1989 NEJVÍC POŠKODIL?Anketa
Stovky studentů se tísnily ve vysokoškolské aule, kde se uskutečnila debata s prezidentem republiky. Další stovky jich stály před místností a sledovaly vystoupení hlavy státu na připravených televizních obrazovkách, protože kapacita sálu nestačila. Svůj proslov k vysokoškolákům začal prezident Miloš Zeman i těmito slovy: „Ve svém úvodním vystoupení bych chtěl mluvit, i když jsem ekonom a bývalý prognostik, o problematice vysokého školství obecně a technického školství zvláště.“ Předeslal, že si na tuto problematiku vytvořil názor po konzultaci s řadou odborníků.
„Chtěl bych zdůraznit, pokud je to potřebné, že je to subjektivní názor, který přináším do diskuze na toto téma, diskuze s mnoha protikladnými názory,“ řekl také Zeman a dále pokračoval: „Jen blázen se domnívá, že má absolutní pravdu. Pravda vzniká z diskuze, pravda je vždy subjektivní a člověk má vždy pochybovat o své vlastní pravdě, natož o pravdách druhých. S tímto skeptickým předesláním bych řekl pár slov o tom, co pokládám za jeden z největších problémů našeho technického školství. Jsme industriální země, za Rakouska-Uherska zde dokonce bylo soustředěno 70 procent průmyslového potenciálu. V určité době začal být průmysl považován za něco málo potřebného a akcentoval se problém tzv. terciálního sektoru, to znamená sektoru služeb. Tento sektor absorboval především příslušníky a absolventy jiných oborů než technických. Na druhé straně došlo k saturaci tohoto sektoru a na obzoru se objevuje sektor vědy a výzkumu. Já bych dodal nejen základního, ale především aplikovaného výzkumu. Ve Velké Británii, kolébce průmyslové revoluce, se objevila asi před deseti lety myšlenka reindustrializace Evropy, myšlenka návratu k původnímu významu průmyslu, byť je to průmysl nové generace, s vysokou přidanou hodnotou a průmysl, který je prosycen výsledky aplikovaného výzkumu,“ uvedl také Zeman.
Zeman: Dostává-li vysoká škola špatné absolventy ze středních škol, není v silách nedostatek plně odstranit
Úvodem se pak Zeman dostal k problémům českého vysokého školství: „Jak to souvisí s vysokoškolským technickým vzděláváním? Víte, že školský systém je pyramida a čím jsou pevnější základy této pyramidy, tím viditelnější je její špička, která se nebortí. Nebudu vás unavovat úvahami o mateřských školkách, předškolní výchově, dokonce ani o základním vzdělání. Nabídnu vám pouze jednu hypotézu. Dostává-li vysoká škola špatné absolventy ze středních škol, není v silách žádné vysoké školy tuto špatnost dostatečně odstranit. Dostává-li střední škola špatné studenty ze základního vzdělání, není v silách tento nedostatek plně odstranit,“ konstatoval prezident. „Bohužel náš systém financování školství je založen na tzv. dotaci na žáka, to znamená, čím více studentů přijímáte, tím více peněz dostáváte. A tak je tento systém tlačen k tomu, aby se přijímali studenti, kteří na vysokoškolské studium nemají,“ dodal.
Vysoké školy prý produkují 20 procent „odpadu“
Prezident připomenul studii bývalého ministra školství. „Profesor Piťha kdysi napsal zajímavou studii, kde tvrdí, že vysokoškolsky vzdělavatelných je maximálně 20 procent z populačního ročníku. Dnes podle soudobých statistik přijímáme 40 procent. Z toho logicky vyplývá, že produkujeme, pokud nepropadnou v prvních ročnících, 20 procent odpadu. Já si vzpomínám na jednu krásnou větu ze hry Vyšetřování ztráty třídní knihy Járy Cimrmana, kde přijde inspektor do třídy, učitel ho touto třídou provází a říká: Je to tady strašné. Podívejte se, v první řadě sedí idiot vedle debila, v druhé řadě sedí debil vedle idiota. Ve třetí řadě blbeček vedle idiota, jen v poslední řadě je to jiné, tam sedí vedle sebe dva idioti. Jinými slovy, přemýšlejme o tom, jak se zbavit tohoto odpadu, jak změnit systém financování vysokých škol, nejlépe podle úspěšnosti absolventů na trhu práce. Pan rektor mě informoval, a k tomu vám blahopřeji, že vaše úspěšnost je 90 procent, možná právě proto, že jste studenti přírodovědných a technických oborů, o které mají podnikatelé zájem,“ dodal.
Učební obory nemusí být podle prezidenta zakončeny maturitní zkouškou
Svou poslední poznámku věnoval prezident učňovskému školství. „Souhlasím s návrhem ministra Chládka, že místo učebních oborů s maturitou by měly být tyto učební obory zakončeny mistrovskou zkouškou,“ vysvětlil s tím, že mistr je víc než nositel maturitního vysvědčení. Prezident také zhodnotil: „Perspektiva technického školství v této zemi je na rozdíl od humanitních oborů dobrá. Vyprodukovali jsme příliš mnoho právníků, příliš mnoho ekonomů.“ Zeman se také obává, že se blíží doba, kdy po těchto absolventech na trhu práce nebude poptávka a skončí na úřadech práce. „Budou se rekvalifikovat např. na strojní inženýry, čímž se výrazně zvýší počet špatných strojních inženýrů. Přeji vám, aby se vám ve vašem studiu dařilo, abyste následovali tradice T. Bati, který měl jedno velmi tvrdé přísloví: Neříkej, že to nejde. Řekni, že to neumíš. Děkuji vám za vaši pozornost,“ ukončil úvodní proslov prezident.
Fotogalerie: - Zeman v Moravskoslezském kraji
_635512524057684994.jpg&id=37157)
Zeman: Přál bych si, aby za 10 let byla Česká republika blíže skandinávskému modelu
Studenti pak měli možnost položit prezidentovi několik dotazů. První z nich zněl takto: „Kdyby se Česká republika vyvíjela přesně podle vašich představ, jak by vypadala? „Děkuji za tuto otázku. Už jsem o tom jednou mluvil v Poslanecké sněmovně, když jsem říkal, že každý člověk by měl mít svou vizi a sen. Já mám také sen, který může být i dlouhodobější. Není to sen specifické české cesty. Je to sen založený na tom, že se poohlédnete po Evropě a hledáte, která země v Evropě má dlouhodobě nejlepší výsledky, a to nejen z hlediska ekonomického vývoje, ale také indexu kvality života. Přál bych si, aby za 10 let byla Česká republika blíže skandinávskému modelu sociálního státu, než je tomu dnes, a aby se jednou tímto sociálním státem skutečně stala,“ reagoval Zeman a připomenul žebříčky konkurenceschopnosti, kvality života, kde přední místa okupují právě skandinávské země.
„Skandinávský model naprosto popírá známou neoliberální tezi o tom, že čím nižší jsou daně, tím vyšší konkurenceschopnost,“ upozornil a vysvětlil, proč je tento model úspěšný: „Protože se tam téměř nekrade. Skandinávské země nebyly zasaženy tak velkými korupčními skandály,“ upozornil prezident a připomenul to, že daně v těchto zemích lidé platí s vědomím, že se peníze nerozkradou, ale budou účelně investovány.
Prezident k Pussy Riot: Souložit se má v soukromí, protože je z toho větší potěšení
Další ze studentů se pak tázal na kvalitu české žurnalistiky a prezidentskou práci. „Začnu tím, jak by se choval prezident amatér. Byl by buď v lánském zámku, který je překrásný, a kromě protokolárních ceremonií by si užíval slávy prezidentského úřadu a nevykonával by nic nad to. Prezident má mít odvahu postavit se někdy hlasu veřejného mínění, i když v tomto případě spíše hlasu mediálního mainstreamu. Má mít odvahu říci, že na Ukrajině probíhá občanská válka, válka mezi Ukrajinci a Ukrajinci, třeba že mediální mainstream tvrdí, že tam žádná občanská válka není. Má odvahu vystoupit proti islamismu, i když bude obviňován z náboženské intolerance. Má odvahu říci, že Michail Chodorkovskij není žádný politický vězeň, protože i Evropský soud pro lidská práva zamítl jeho stížnost, kde se domáhal statutu politického vězně. Má odvahu říci, že Pussy Riot, která zpívá poněkud pornografické písně v chrámu Krista Spasitele, není žádná protestní skupina, ale že je to skupina docela normálních výtržnic, které veřejně souloží a ještě se tím chlubí. Souložit se má v soukromí, protože je z toho větší potěšení,“ reagoval prezident a sál začal bouřlivě tleskat.
Prezident dále pokračoval: „Má odvahu jet do Číny a nenechat se zastrašit těmi, kteří říkají, že do Číny se nemá jezdit buď vůbec, nebo proto, abychom jim tam četli přednášky o lidských právech. Mimochodem já jsem se v Číně setkal se zástupci občanské společnosti na pracovním obědě. Bylo to velmi zajímavé setkání, o kterém samozřejmě média vůbec, ale vůbec neinformovala. Přivezli jsme zajímavé obchodní výsledky,“ doplnil Zeman.
Další dotaz se týkal aplikovaného výzkumu, reflexe ze zahraničí a problematiky zavedení eura. Prezident také vysvětlil, proč kritizuje diskutovanou intervenci ČNB. Ostravskou vysokou školu navštívil prezident při příležitosti své třídenní návštěvy Moravskoslezského kraje, kterou zakončil ve středu v Kopřivnici.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
