Zeman v orgánu Evropy mluvil o Rusku tak, že z toho mnohým bude zle. V ČT náhle vypadl signál

10.10.2017 14:00

Prezident Miloš Zeman vystoupil na půdě Rady Evropy ve Štrasburku. Hovořil především o nesmyslnosti evropských sankcí namířených proti Rusku. Dotkl se tématu migrace a uznal právo lidí protestovat ve prospěch migrantů i proti nim. Kdo neuznává oba tábory, není podle Zemana demokrat. Nakonec předestřel svou představu, jak nastolit mír na Blízkém východě.

Zeman v orgánu Evropy mluvil o Rusku tak, že z toho mnohým bude zle. V ČT náhle vypadl signál
Foto: Radim Panenka
Popisek: Prezident Miloš Zeman

„Byl jsem zde jako mladý, zdravý muž před 18 lety jako premiér České republiky a pořád si pamatuji tu skvělou řeč, pochopitelně svou, ale také tu skvělou diskusi, která tehdy následovala,“ zahájil svůj projev prezident České republiky.

Posléze se rozpovídal o evropských sankcích proti Rusku. Jako postarší politik už si prý pamatuje, že je velmi obtížné vytvořit si přátele, ale na straně druhé je velmi snadné vymyslet si nějakého nepřítele. Evropa je podle Zemana kontinentem rozděleným spoustou hranic. Jednou z těchto hranic je také vztah EU a Ruska.

„Nechci říkat, že tohle je opakování železné opony, ale pořád je to nějaká linie, která dělí evropský kontinent. Přibližně před dvaceti lety jsem navštívil Miami a setkal se tam s kubánskými přáteli. A říkal jsem jim, přátelé, vaše strategie v boji proti režimu na Kubě je opravdu úžasná, všechny ty sankce a embarga, všechno je úžasné. S jednou malou chybou. Fidel Castro je už čtyřicet let u moci,“ podotkl prezident. A tehdy Castro u moci skutečně byl desítky let. Dnes na Kubě vládne jeho bratr Raul.    

Anketa

Jak ovlivní případ lithium sněmovní volby?

hlasovalo: 4254 lidí

Zeman prý chtěl poukázat především na neefektivnost sankcí namířených proti Rusku.

„Já hovořím o efektivnosti sankcí a Evropská unie ztrácí kvůli těmto sankcím, zatímco pro Rusko to skoro nic neznamená. To je strategie, na které všichni tratí. Stejně jako v případě brexitu. Co tedy doporučuji na místo sankcí? Komunikaci na všech úrovních. Mám zkušenost ze 40 let totality a vím, že komunisté měli strach z něčeho, čemu říkali ideologická diverze, a proto uzavřeli hranice. Oni se báli, že lidé spolu budou hovořit. To, co my potřebujeme, je ideologická diverze nového druhu. Potřebujeme, aby mezi zeměmi cestovali turisti a studenti,“ zdůraznil český prezident.

Pokud si přejete zvýšit podporu nějakého politika, zaveďte proti němu sankce, doporučil Zeman

„A ještě jeden příklad, který mohu nabídnout proti sankcím. Pokud si přejete navýšit popularitu některých politických lídrů, tak, prosím, přijďte se sankcemi. Psychologicky jde o fenomén obklíčené pevnosti, v níž popularita politika roste. Teď má Putin popularitu u svých lidí asi 80 procent a já jsem přesvědčen, že značná část této popularity je vyvolána právě sankcemi. Já mám popularitu na úrovni 51 procent. Věří mi většina lidí. Je to malá většina, ale je to většina, a to proti České republice nebyly zavedeny žádné sankce,“ usmíval se Zeman.

Český prezident má za to, že evropskou kulturu nelze oddělit od ruské. Zeman proto nechápe, proč se Evropa snaží tak ostře vymezovat proti Rusku, když snad všichni uznávají, že i ruská kultura je důležitá. Proto by Evropa měla budovat partnerství s Ruskem.

„Přeji vám jen to nejlepší, vážení kolegové, přeju vám, abyste měli velké množství přátel a co nejmenší množství nepřátel. A pokud už budete mít nepřátele, tak jen ty, kteří budou hloupí,“ uzavřel Zeman a dočkal se potlesku.

Poté český prezident odpovídal na dotazy z publika.

„Asi víte, že Václav Havel je člověk, kterého si zde v tomto domě ceníme nejvíc. Kdo je podle vás lepším kandidátem na tuto cenu? Někdo, kdo udržuje sankce kvůli moralitě, nebo ten, kdo je odstraňuje kvůli ekonomice?“ zeptal se jeden z účastníků debaty.

Zeman konstatoval, že Havel byl zastáncem morální politiky, která bývá někdy v rozporu s tzv. real politikou, což je německý termín, připomněl Zeman. Zeman si je prý vědom, že ekonomické vztahy lze rozvíjet jen za dodržování lidských práv.

„My nejsme Evropská unie, my nejsme NATO, my jsme organizace, která ctí lidská práva, ale Rusko se rozhodlo, že se zdrží jednání na této půdě a upřednostní své soudy. Vy vidíte zlepšení situace ohledně lidských práv v Rusku?“ zazněl další dotaz.

Zeman se chystal odpovědět, ale České televizi se zhroutil přenos. Pár minut proto diváci z veřejnoprávní televize prezidenta neslyšeli. Po chvíli se ale prezident na obrazovky ČT vrátil.

Zopakoval svou tezi, že je třeba s Ruskem vést dialog. „Pokud chcete změnit přístup jakéhokoli státu, tak to musí být na základě dialogu, a pokud tento dialog nefunguje, ... tak je to horší než zločin, je to chyba,“ řekl Zeman.

Chcete riskovat válku s Ruskem?

Došlo i na otázku, co dál s Krymem. Měl by se vracet Ukrajině?

„Politický diskurs je plný skvělých nápadů, z nichž některé skončily na smetišti dějin. Takže já budu citovat bývalého německého prezidenta Gaucka, který řekl, že když se pokusíme vzít Rusku Krym a připojit ho zpět k Ukrajině, tak to bude znamenat evropskou válku. Chcete to riskovat?“ ptal se prezident v odpovědi.

Posléze poukázal na to, že probíhá dialog mezi Ruskem a Ukrajinou, tak by bylo možné Ukrajině předat nějakou kompenzaci za Krym, ať už půjde o finanční kompenzaci, nebo v podobě surovin. Je to pouze můj názor, ale respektujme, že se tím pokoušíme vyhnout válce,“ zdůraznil Miloš Zeman.

Nemluvě o tom, že se uplatňují dvojí standardy ve vztahu ke Krymu a ke Kosovu, připomněl prezident. Kosovo se stalo nezávislým územím i navzdory vůli OSN. A u Krymu to není možné? Tento dvojí metr se prý Zemanovi nelíbí.

Rusko se rozhodlo umenšit význam Rady Evropy tím, že finančně nepřispívá k jejímu fungování. Příspěvek činil deset procent celkového rozpočtu organizace, ale Zeman nabídl pohled z ruské strany. „Když nemá být Rusko v této organizaci zastoupeno, proč by platilo?“ ptal se Zeman.

Prezident také popsal, co by se mělo dít ve vztahu k Rusku dál. „Zorganizujme workshopy, konference, diskuse a uvědomme si tu ideologickou diverzi. Když já diskutuji s ruskými občany, tak to nejsou negramotní a neinteligentní lidé. Oni jsou schopní naslouchat našim argumentům a my musíme naslouchat jejich argumentům. Zakladatel mého státu T. G. Masaryk řekl, že demokracie je diskuse. Proto diskutujme,“ žádal prezident.

Když chcete zakazovat demonstrace, nejste demokrat, pravil Zeman

Na půdě Rady Evropy se hovořilo také o uprchlické krizi a o tom, že se v Praze odehrávají demonstrace jak na podporu uprchlíků, tak proti nim.

Téma migrace podle Zemana rozděluje Evropu. Visegrádská čtyřka se staví proti ekonomické migraci. „Co chápu jako smysluplné řešení, je, že musíme pomoci běžencům přímo v jejich zemích. Takže z našich národních zdrojů je třeba zafinancovat školství, zdravotnictví nebo elektrifikaci v domovských zemích; a opakuji v domovských zemích uprchlíků,“ pravil Zeman.

Stejně jako na půdě OSN, řekl prezident i na půdě Rady Evropy, že odliv mozků škodí domovinám uprchlíků. Tento odliv mozků uvrhává jednotlivé země na dlouhou dobu do zaostalosti. „To je můj argument proti nezákonné ekonomické migraci. Samozřejmě, že nemám nic proti uprchlíkům, kteří byli ve svých zemích stíháni za své politické názory. To nejsou ekonomičtí migranti,“ uvedl český prezident.

Jedna z dam poukázala na to, že se v Česku vzmáhají protiuprchlické nálady, a chtěla vědět, zda proti tomu úřady něco dělají.

„V Praze máme demonstrace proti migrantům i pro migranty. Možná, že demonstrace proti migrantům jsou trošku větší, což je trochu paradox, protože na území České republiky nejsou vůbec žádní migranti. Pro nás je migrant něco jako yetti nebo manželka detektiva Colomba. Tu také nikdo nikdy neviděl. Ale my vidíme, co se děje kolem nás, třeba v Rakousku,“ uvedl Zeman.

„Pokud chcete zastavit tyto demonstrace, tak nejste demokratkou. Nedávno proběhla demonstrace v můj prospěch i proti mně a já jsem se zúčastnil obou, protože jsem demokrat,“ poznamenal Zeman.

Světový terorismus? Většinou je to islámský terorismus, vyjádřil názor Zeman

Stranou pozornosti prezidenta nezůstal ani boj proti terorismu. „Nebudu světový terorismus nazývat světovým terorismem, protože v ohromující většině případů jde o islámský terorismus," zdůraznil

Tomuto terorismu můžeme podle prezidenta čelit jen tak, že budeme investovat do policie, do armády, a tím, že projevíme odvahu a budeme investovat do vlastních zbraní.

„Moje manželka má také pistoli, prošla všemi testy a teď už mě stráží. Také druhý dodatek americké ústavy říká, že každý člověk má právo nosit zbraň. My Evropané jsme trochu opatrnější než Američané, ale mám za to, že po teroristickém útoku v Barceloně už není rozdíl mezi námi a Američany tak velký,“ prohlásil Zeman.

Stranou jeho pozornosti nezůstala ani situace na Blízkém východě. Všem připomněl, že je velkým přítelem Izraele. „Proto se domnívám, že mír na Blízkém východě stojí na zajištění bezpečnosti státu Izrael,“ zdůraznil český prezident. Stát Izrael podle prezidenta opakovaně bojoval o svou existenci a vyhrál. Některé státy a organizace si přejí zničení Izraele, což Zeman považuje za nepřijatelné.

Po skončení projevu prezidenta Zemana se Česká televize omluvila za krátký výpadek během prezidentova projevu ve Štrasburku.

Na názor na prezidentovo vystoupení jsme se zeptali Marka Černocha, který se Rady Evropy také zúčastnil. „Určitě souhlasím s názorem na nelegální ekonomickou imigraci (nelegální a ekonomickou prezident zdůraznil). Že máme pomáhat v zemích odkud imigranti přicházejí a nenechat proudit vlny nelegálních imigrantu do Evropy. Souhlasím s podporou Izraele, s názorem na neefektivitu protiruských sankcí a má pravdu i v citaci bývalého německého prezidenta Gaucka, který řekl, ze snaha o návrat Krymu Ukrajině může vyústit v evropskou válku. Z vlastní zkušenosti vím, že na půdě Rady Evropy se podobné názory “nenosí”. Sám jsem se během čtyř minulých let ve výborech nebo na plénu velice často ostře střetl s poslanci z jiných zemí, když jsem hájil Českou republiku. Tedy celkově. Projev byl dobrý, ale vyzněl hodně prorusky," shrnul pro ParlamentníListy.cz Marek Černoch. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

4:44 Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

V diskusi plzeňských občanů s předsedkyní KSČM a koalice STAČILO! Kateřinou Konečnou projevil obavy …