Jak to s tou Ukrajinou celé dopadne? Ptáme se od 21.7.2014.Anketa
Důležité je prý jedno. „V podstatě se nám rozhořela nová studená válka – jen má odlišnou tvář od té, kterou jsme znali a pozorovali v minulém století,“ konstatoval úvodem Jan Petránek ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz. Zmírnil tak stále častější vyjádření, která létají éterem i všemi možnými zpravodajskými zdroji o tom, že svět může stát na pokraji opravdové války.
Jak přiznal, zarazilo ho v uplynulých dnech mimo jiné například to, že v Moskvě se konala důležitá tisková konference, která upozorňovala na to, že se malajsijské letadlo krátce před sestřelením odklonilo od své trasy. „A jak na té konferenci ze strany Ruska zaznělo, tuto informaci přinesli krymští dispečeři. Je divné, že o tom neinformovala česká média a že se v nich ani neobjevila zásadnější zmínka o této tiskové konferenci,“ poznamenal Petránek.
Lodě vybavené nejmodernějšími radary nic nezaznamenaly? Není to divné?
Podle něj je též důležité si uvědomit a přemýšlet nad faktem, že v Černém moři jsou americké lodě vybavené perfektními radary. „S takovým vybavením musely s vysokou pravděpodobností zaznamenat vše, co se kolem pádu toho nešťastného letadla stalo a dělo. Je proto s podivem, že ani na tyto souvislosti se nikdo neptá. A také to, že z této strany nepřišla nějaká informace,“ řekl tento zkušený novinář, komentátor a zpravodaj.
Psali jsme:
Připomněl v těchto souvislostech i renomovaný americký časopis, v kterém se objevuje ostré odsouzení Ruska a Putina za to, že civilní letadlo s téměř 300 lidmi na palubě bylo sestřeleno. „To je ale opravdu vysoce neprofesionální. V tuto chvíli přece nikdo neví, co se skutečně stalo a dokud se to řádně nevyšetří, aby poté mohli být viníci tvrdě potrestáni, je v naprostém rozporu s jakoukoli etikou, označovat a téměř již pranýřovat a odsuzovat nějakého viníka – když k tomu nejsou žádné důkazy. Je totiž nutné si přiznat, že jak Vladimir Putin, tak ani Porošenko v sestřelení letadla zcela určitě neměli vědomě prsty. To by totiž museli být blázny, a to není ani jeden z nich,“ konstatoval Petránek pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Ukrajinci odvážejí současti letadla do sběru. Vyšetřování začalo pozdě - proč?
Podle Petránka je velký problém v tom, že vyšetřování celé nehody začalo pozdě a bude tím pádem daleko těžší ho uzavřít s nějakými konkrétními závěry a výsledky. „Zoufalost situace potvrzuje například i jeden z hlavních malajsijských deníků, když popisuje to, že lidé z okolí, kam letadlo dopadlo, sbírají aluminiové součásti stroje a odvážejí je do sběru. K tomu by nedošlo, kdyby vyšetřování začalo ihned. Ovšem jak opět uvádějí pouze zahraniční zdroje IKAO, mezinárodní letecká společnost, která vyšetřuje na místě důvody a příčiny neštěstí, začala hledat důkazy až 5. den poté, co boeing dopadl na zem. To je opravdu naprosto výjimečné a samozřejmě to vzbuzuje obavy,“ řekl dále Petránek. Zde je nutno dodat, že vedle toho, že by mizely části leteckého stroje v místních ukrajinských sběrnách, objevily se též informace, že oběti leteckého neštěstí byly po své smrti okradeny o šperky, peníze či cokoli, co po pádu nebylo zničeno. To však výsledky vyšetřování zřejmě nijak zásadně neovlivní.
Psali jsme:
Jan Petránek nastínil však i několik možných verzí toho, jak k neštěstí mohlo dojít a kdo za ním stojí. Zdůraznil však, že to jsou teoretické úvahy, z nichž ovšem každá z nich by měla být pečlivě zvážena a prošetřena.
Kdo všechno mohl mít, a proč, zájem sestřelit letadlo?
„Lze připustit, a jeví se to jako nejpravděpodobnější, že letadlo sestřelili proruští separatisti. Očekávali od toho, že donutí Putina k válce. Dalším důvodem k tomu, že se odhodlali k takovému činu, mohla být i jistá touha po pomstě za to, že jim Putin nejde na pomoc. Nápad udělat něco tak hrozného se však mohl zrodit i v hlavách Ukrajinců – stát by za tím mohla snaha o vyostření konfliktu s touhou, aby se do něj zapojila vojska NATO. Někteří se totiž mohou domnívat, že jedině odsud může přijít pomoc,“ popsal některé možné scénáře komentátor Petránek.
Jak dodal, Vladimir Putin zcela určitě přitom do konfliktu nechce a brání se mu. Obsazením Krymu chtěl dosáhnout pouze toho, aby se NATO prostřednictvím rumunských vod (i dalších vod jiných zemí, které jsou součástí Aliance a sousedí s Ruskou federací) stále více a kompletně přibližovalo k hranicím Ruska. „Putin to udělal, aby si zachoval svoji důstojnou tvář – a jsem přesvědčen, že ta by mu měla být ponechána,“ uzavřel Jan Petránek komentář pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
autor: Alena Hechtová
