Zatímco zástupci ČSSD i KSČM jsou striktně proti, poslanci vládní koalice zrušení připouštějí. Jenže. Walter Bartoš z ODS upozorňuje, že to nebude nijak levné, zatímco Anna Putnová z TOPky hovoří o původní soft verzi vládního plánu, kde o plošném rušení nebylo zmínek. Cílem bylo pouze pečlivěji rozlišit, které dítě do zvláštní školy patří a které ne.
Dále čtěte:
KSČM: Rovný přístup ke vzdělání je jedno ze základních lidských práv
Romům pomůže 18 miliard korun, tvrdí ředitel agentury
Rušení zvláštních škol nevyřeší laxnost Romů
Podle člena sněmovního školského výboru Adama Rykaly z ČSSD spočívá podstata problému nikoliv v umisťování dětí do praktických škol, ale touha po vzdělání u Romů všeobecně. Pokud jejich rodiče o poskytované vzdělání zájem nemají, je prý vše od základu špatně. Dost zde záleží na přístupu samotných škol, ty musí kontrolovat docházku. "Bohužel v dosti případech je ten přístup poměrně laxní. Ať už jsou děti omlouvány z výuky přímo rodiči, kteří o jejich vzdělání nemají zájem, nebo chodí za školu," řekl ParlamentnímListům.cz.
Jeho kolega Walter Bartoš (ODS) přiznává, že nápad prezentovaný jako záměr Šimáčkovy agentury je v naprosté shodě s plány jeho strany v oblasti školství. "ODS byla vždy pro integraci a podle mě to není uzavřená záležitost. Debata tam proběhne a já myslím, že praktické, tedy dříve zvláštní školy mají svůj význam," hodnotí nápad Nečasových lidí. Premiérovi prý rozumí, děti si již od útlého věku mají zvykat na úplný vzorek společnosti. I proto nemá osobně rád například osmiletá gymnázia, která si již na druhém stupni ZŠ vyberou mezi dětmi elitu.
Vícerychlostní ZŠ budou mnohem dražší
Celý vládní plán ale má podle něj jeden zásadní háček, o kterém se nehovoří. Pokud by měly podle Šimáčkova vyjádření pro Aktuálně.cz praktické školy k roku 2014 zaniknout, bude třeba zavést systém vícerychlostních ZŠ, kde se budou "chytřejší" děti v některých hodinách učit odděleně od těch, které by dnes skončily ve školách praktických. A to znamená problém.
"Stávající systém totiž je výrazně levnější, než by byly vícerychlostní základky, což je při nedostatku peněz v rozpočtu MŠMT problém. Nemluvě o odborné přípravě učitelů, která bude nějakou dobu trvat. Rok 2014 proto chápu jako šibeniční termín, toto bude běh na dlouhou trať," odhaduje poslanec. Klasická základní škola navíc počítá s pomocí rodičů při učení doma. Což prý u dětí ze sociálně vyloučených rodin nelze předpokládat.
Dále čtěte:
Romové musejí být bráni jako samostatný národ, tvrdí aktivista
Kocáb: Stát pracuje pro bílé. Romové mají strach chodit do škol
Disident Uhl: V kriminále jsem se stal Romem a anticiganismus nesnesu
Udivená poslankyně TOPky: Rušit se přeci nebudou, nebo snad ano?
Zajímavé je ale chápání projektu Nečasových lidí ze strany šéfky školského výboru Anny Putnové (TOP 09). "Strategii, která má zamezit sociálnímu vyloučení znám poměrně dobře, a vím, o co jejím tvůrcům jde. Ve zvláštních, tedy praktických školách končila řada dětí, které tam neměly co dělat, protože třeba měly jen jazykový handicap, nikolv však mentální. Je to správný krok, který umožní jak rodinám, tak dětem to správné začlenění," vysvětluje poslankyně.
SLEDUJEME témata: Šluknovsko a Romové
Na dotaz, zda nebudou děti, dříve posílané do zvláštních škol "brzdit" ostatní, u nichž je schopnost učení dobrá či dokonce nadprůměrná, Putnová tvrdí, že k rušení praktických škol en bloc přeci nedojde. Vládní koncepce totiž počítá jen s citlivějším přístupem k dělení dětí do normálních a praktických školních zařízení. "Záměrem je jen vytvořit podhoubí pro to, aby tam nekončily děti, které tam nepatří," říká.
Vládní expert Šimáček ale pro Aktuálně.cz hovořil o rušení s konečným datem 2014. "Cílem je transformace paralelního systému základních škol zřízených pro děti s lehkým mentálním postižením, aby výsledný stav umožňoval vzdělávat všechny děti ve školách hlavního vzdělávacího proudu," říká dokument předložený vládě premiérem a zmocněnkyní pro lidská práva Šimůnkovou. Evropa navíc podle Šimáčka nic jako zvláštní školy pro děti s lehkým mentálním postižením narozdíl od ČR nezná.
"Zvláštní školy tak jak je známe, zůstanou, ale v menším měřítku. Já ten záměr pouze čtu tak, že se má citlivěji přistupovat k rozlišení, zda dítě do zvláštní školy patří či ne," říká Putnová a jedním dechem dodává, že prováděcí předpis samozřejmě bude na Ministerstvu školství. Jenže Dobešův resort se již nechal slyšet, že s Šimáčkovým plánem příliš nesouhlasí. Zvláštní, tedy dnešním jazykem praktické školy podle něj potřeba jsou a ve shodě s Putnovou pouze hovoří o potřebě upravovat jejich počet podle reálné vytíženosti.
"O plošném rušení zvláštních škol jako něčeho nežádoucího jsem nikdy nic nečetla, ale je možné, že se strategie změnila. V tom případě by ale byl záměr učit obě skupiny pohromadě velmi odvážným konceptem," upozorňuje Putnová.
Semelová: Neblázněte, jsou děti, které praktickou školu potřebují
"Naprostý nesmysl! Vláda ruší vše co funguje, ať už to jsou kojenecké ústavy, dětské domovy či speciální školství. To by naopak mělo být posíleno. Vyhlášky určující pravidla integrace přitom existují, postup je jasně stanoven. Ne každému dítěti to, co chystá vláda, prospěje. Integraci do společnosti pomáhá mnohdy právě ta praktická škola, mající speciální pedagogy i podmínky. Tam kde je předpoklad úspěšné integrace do normální školy, tam proběhne, ale mnohdy začlenění do společnosti vyžaduje opak," kroutí nad vládním nápadem komunistická poslankyně Marta Semelová.
Učitelé varují před tichou likvidací
Nápad v neposlední řadě vzbuzuje obavy i u lidí z praxe. Pedagogové říkají, že se jich zmocňuje zoufalství, protože o nich a dalším vývoji českého školství rozhodují lidé bez znalostí problematiky; povrchně, nezodpovědně. "Nám - "plebsu" nezbývá, než slepě poslouchat," postěžovala si ParlamentnímListům.cz jedna z pedagožek. Její jméno redakce zná, ovšem rozhodla se ho ponechat v anonymitě.
Plán MŠMT je prý následující. "Praktické školy ministerstvo hodlá ve vší tichosti zlikvidovat tím, že vydalo jakési "limity", kolika dětem mohou v Pedagogicko-psychologické poradny (PPP) vydat doporučení k zařazení do speciálních škol. Za čas - až budou naše speciální školy poloprázdné, asi řeknou: "ale vždyť těchto dětí ubývá - je jich málo, není opodstatnění pro existenci speciálních škol. Budeme tedy všechny handicapované děti "integrovat" Na to však naše běžné základní školy ale vůbec nejsou připraveny, ani vybaveny," varuje pedagožka před trendem, který dle mínění jejího, ale i řady dalších kolegů může napáchat těžko napravitelné škody v systému školství.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Mašek
