Z dřívějších šetření ACCA vyplynulo, že se finanční profesionálové ve své praxi setkávají se zásadním rozporem mezi veřejným zájmem, zájmem zaměstnavatele a osobním zájmem. Finanční manažeři jsou nejčastěji žádáni o zastavení stejných pohledávek více bankám, o odpisy majetku v rozporu s jeho životností nebo o redukci informací v účetní uzávěrce pod úroveň požadovanou zákonem. Takovou situaci pak mnohdy řeší podáním výpovědi. Jsou to přitom organizace, a ne jednotlivci, kdo je zodpovědný za to, že oznamovatelé neboli whistlebloweři mají důvěru, že mohou bezpečně nahlásit nekalé jednání, které nebude zameteno pod koberec.
„Výsledky průzkumů ACCA jasně dokládají, jak obrovský vliv mají finanční profesionálové na etické fungování firmy. Tendence vedení firem v oblasti financí k efektivnímu zavádění protikorupčních mechanismů rok od roku narůstá, přesto však finanční profesionálové nepociťují plnou důvěru v jejich dopad na konečné řešení situace. Doufáme proto, že se výsledky našeho průzkumu stanou motivací a inspirací pro možné zefektivnění procesu protikorupčních mechanismů a přístupu k tzv. whistleblowingu, tedy oznamování neetického jednání ve společnosti,“ dodala Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.
Celých 86 % respondentů průzkumu ACCA pro Českou republiku uvedlo, že se ve firmách setkali s protikorupčními mechanismy, nebo se přímo podíleli na jejich vytvoření. Od roku 2014 došlo ke snížení případů neetického chování ve vedení firmy v oblasti financí přibližně o 7 %, nevymizelo však bohužel úplně.
Jedna pětina dotázaných uvedla, že byla během své finanční praxe postavena před etické dilema mezi veřejným zájmem, zájmem zaměstnavatele a osobním zájmem. Protikorupční mechanismy ve firmě však následně využilo jen 40 % z nich. U více než jedné třetiny případů pak nastala diskuze, na základě níž došlo k pochopení možných rizik vyplývajících pro společnost, následně pak firma dospěla k přehodnocení svého stanoviska. I přes znatelnou podporu protikorupčních mechanismů však téměř ve čtvrtině případů došlo k tomu, že finanční profesionálové byli nuceni podat výpověď, nebo byli přeloženi na jiné pracoviště.
Mnohdy bývá pro organizace náročné reagovat na podněty zaměstnanců, a to zejména v případech, kdy jsou oznámeny anonymně, nebo v případech zahájení složitého vyšetřování. Proto je nesmírně důležité, aby organizace hledaly samy příležitosti, v jejichž rámci mohou být podněty aktivně prověřeny. Jedním z možných řešení se na základě globálního průzkumu ACCA ukázalo rozeslání odpovědi na podané oznámení celé společnosti nebo začlenění zaměstnance, jenž věc oznámil, k týmu, který měl danou situaci vyřešit.
Z výsledků analýzy celosvětového průzkumu ACCA se ukázalo, že lidé ve společnosti nahlásí neetické chování pouze tehdy, pokud jsou přesvědčeni, že jejich oznámení situaci skutečně změní, tedy že reakce na oznámení bude viditelná. To posiluje důvěru v efektivitu existujícího systému pro tzv. whistleblowing i ve vedení, které tento systém prosazuje. „Vyšší transparentnost pak může být efektivním nástrojem pro minimalizaci poškození dobrého jména společnosti, které by mohlo být způsobeno případným nekalým jednáním,“ uvedla Katka Benešová.
Průzkumu ACCA pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko se zúčastnilo celkem 503 finančních profesionálů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
