Novelizace zákona o střetu zájmů v návaznosti na nález Ústavního soudu
Ústavní soud svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 38/17, ze dne 11. 2. 2020, zrušil ke dni 31. prosince 2020 ustanovení zákona o střetu zájmů, podle kterých měl kdokoliv právo volně nahlížet na oznámení veřejných funkcionářů zveřejněná v Centrálním registru oznámení. K tomuto kroku Ústavní soud přistoupil s odůvodněním, že tato úprava představovala nepřípustný zásah do práva na soukromí a práva na informační sebeurčení vybraných veřejných funkcionářů. Podle Ústavního soudu měl být přístup k údajům z oznámení podmíněn žádostí o nahlížení do Centrálního registru oznámení u všech skupin veřejných funkcionářů.
V reakci na vyhlášení nálezu Ústavního soudu připravily Ministerstvo spravedlnosti a Sdružení místních samospráv ČR novelizaci zákona o střetu zájmů (tisk č. 956), která upravuje postupy pro nahlížení do Centrálního registru oznámení v souladu s požadavky vyplývajícími z nálezu. Novela dále přichází např. se zúžením osobní působnosti zákona, když z jeho dosahu vyjímá místostarosty obcí vykonávajících přenesenou působnost v základním rozsahu (tzv. jedničkových obcí) a členy rady těchto obcí a obcí s pověřeným obecním úřadem (tzv. dvojkových obcí), v obou případech nebyli-li tito funkcionáři pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni. Novela zákona o střetu zájmů se nyní nachází ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně.
Přezkumná řízení ve věcech přestupků na úseku střetu zájmů
Uvedený nález Ústavního soudu byl zohledněn také v recentní judikatuře Nejvyššího správního soudu. Ten svým rozhodnutími ze dne 29. 10. 2020, čj. 9 As 173/2020 – 32, a ze dne 24. 11. 2020, čj. 2 As 277/2020 – 32, naznačil, že „automatické“ zveřejňování oznámení tzv. „politických“ veřejných funkcionářů (tedy osob vyjmenovaných v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů) prostřednictvím veřejné datové sítě je nepřípustné již od vyhlášení tohoto nálezu, tedy od 11. 3. 2020, přestože vykonatelnost nálezu byla odložena až ke dni 31. 12. 2020. Veřejný funkcionář, který nesplnil svou oznamovací povinnost z důvodu, že by jinak bylo zveřejněním oznámení zasaženo do jeho práva na soukromí a práva na informační sebeurčení, tak následkem těchto rozhodnutí nemůže být za nesplnění oznamovací povinnosti potrestán, neboť jeho jednání nedosahuje potřebné společenské škodlivosti pro to, aby bylo kvalifikováno jako přestupek.
Chcete, aby sněmovna vyslovila nedůvěru vládě Andreje Babiše?Anketa
Ministerstvo spravedlnosti v reakci na výše uvedené judikaturní závěry zaslalo dne 21. 12. 2020 výzvu ředitelům krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy (dále v tabulkách také jako „KÚ“) k zahájení přezkumných řízení (dále v tabulkách také jako „PŘ“) u již vydaných rozhodnutí o přestupcích veřejných funkcionářů a k zaslání vybraných spisových materiálů na úseku střetu zájmů. Přezkumná řízení měla být zahájena v případě, že bylo pravomocně rozhodnuto o přestupku, který spočívá v porušení oznamovací povinnosti, pokud se skutek stal nejpozději dne 6. 11. 2020, kdy došlo ze strany Ministerstva spravedlnosti k omezení provozu Centrálního registru oznámení v souladu s citovanou judikaturou.
Zaslané spisové materiály Odbor střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti prostudoval a v relevantních případech provedl přezkumná řízení za účelem změny rozhodnutí, jak uvedeno výše. Statistika vypořádání postoupených spisů je obsažena v tabulce č. 1:
Dopisem ze dne 11. 3. 2021 se Odbor střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti obrátil na ředitele krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy s žádostí o zaslání údajů o počtu ukončených i neukončených přezkumných řízení k datu 31. 3. 2021, včetně výsledku těchto řízení. Přehled reakcí jednotlivých krajských úřadů je uveden v tabulce č. 2:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
